Takoví jsme byli

Včera jsem film viděl už potřetí avšak s velkým časovým odstupem. A ke svému údivu jsem zjistil, že tak nějak vyčpěl. Zůstal jen Redford, Barbra a nezapomenutelný hit Way We There... To politické kolem mně něajk nebralo a rušilo. Ovšem to jiskření mezi úvodní dvojicí bylo fantastické! Souhlasím, že pokud existují nějaké TOP filmové páry Robert s Barbrou budou zcela jsitě v TOP Five! Z toho filmu na mne dýchla nostalgie ale spíše než na léta válečná tak na osmdesátky, kdy u nás kupodivu mohl běžet...Nedivím se, že po tomto filmu byl Redford sexysymbol. Mně se z jeho charisma málem kolena klepala také a to nejsem žena! .-) Palec nahoru za skvělý dabing Pavla Soukupa a Simony Stašové! Dnes už je to ale jen za 3 scénáře. * * * (16.04.2016)

Pro někoho NUDA, pro mě osobně VELMI příjemně strávených 118min. Vždy jsem před „akcí a rychlým zběsilým střihem“ dával přednost umírněné (volně plynoucí) režii, která má divákovi co nabídnout (hercům nechá vyniknout) a s tím spojeným civilním hereckým výkonům. Všeho tohoto, (navíc jako bonus příjemná atmosféra a dobře napsané dialogy) se mi měrou vrchovatou (díky trojlístku Pollack-Redford-Streisand) dostalo zde. Ti dva snad nemohli být více rozdílní. ONA, idealistická aktivistka s neutuchající touhou a zápalem pro „lepší svět“, která nemá pochopení pro (politický) humor, ON zcela pragmatický, věčně optimisticky naladěný (s úsměvem od ucha k uchu), pro úspěch snad již „předurčen“ (scénárista Hubbell Gardner) a jejich společné soužití orámované důležitými událostmi tehdejší doby. K úplné spokojenosti (stejně jako uživ. Superpero) mi scházelo větší prokreslení strašáku jménem „McCarthy“ (Pollack, se o toto téma pouze „otírá“), nicméně o tom tento snímek v prvé řadě není. A o čem, že v prvé řadě je? O (ne)obyčejném soužití dvou (ne)obyčejných lidí a jejich strastiplné cestě zvané ŽIVOT. P.s. „žehlíš si je? A nebolí to“ :o) Jj, Pollack na mě (v drtivém počtu případů) vždy platil. (28.09.2011)

Krásný snímek o lásce dvou tolik rozdílných charakterů, která prochází těžkými zkouškami právě pod vlivem naprosto odlišného vnímání světa i rozdílného společenského původu. Nebýt pár slabších míst v první půlce, bylo by to na pět hvězd. V druhé půlce přituhne, do vztahu se vkrádá napětí a poté nastupuje nostalgie – začíná to rozmluvou dvou starých kamarádů na lodi o nejlepším roce, ale nic to není ve srovnání s koncem, závěrečná scéna by mohla sloužit jako názorná ukázka definice nostalgie. Zároveň tahle scéna v lecčems předjímá pozdější Pollackovy Vzpomínky na Afriku. (06.02.2013)

Těžko říct u tohohle filmu. Na jednu stranu je tu nádherná hudba včetně krásné písničky od Barbry (kterou jako zpěvačku mám rád, vždycky se jednou za pár let vynoří s nějakým megahitem, i když pochybuju že v dnešní době hip hopu a metalu by měla ještě šanci). Je tu krásně zachycená celá doba a nostalgická po starých časech. Na druhé straně je tu romance, které moc nemusím, navíc romance mezi lidmi, kteří se k sobě absolutně nehodí od začátku a mezi kterými to vůbec nejiskří. Barbra je jako herečka chvílemi nesnesitelná (ale asi to je účel postavy), Redfor překvapivě totálně prknený (poté co jsem před pár dny viděl Podraz, tak se divím) a vedlejší postavy nevýrazné. Některé scény jsou k nepřežití, jiné skvělé. A přes to je celkový dojem pozitivní - viděl jsem fajn film. Je to jako s jednou kamarádkou, která má milion chyb a někdy je protivná jak blázen a přesto ji mám moc rád. Vidím to tak na 70%, ale nádherná písnička to zvedá na 80%. EDIT 2023: Není co dodat, krásně natočený portrét doby včetně mccarthysmu, obrovský hit Way We Were a bohužel ne příliš fungující romance. Jen ta postava levičácké aktivistky v podání Streisandové je mi dnes mnohem nesympatičtější než před 14 lety. Drama roku 1973. (27.01.2009)

Kromě duše se mi vždy na ženách líbily i nějaké ty vizuální záležitosti, ale nikdy mne nenapadlo, vybírat si partnerku podle její politické orientace. Ani nadaný buržoázní pohodář Hubbell si nevybral pracovitou komunistickou agitátorku Katie pro její lásku k Leninovi, ale v době těžkého mccarthismu si v takovém vztahu užili své. Nemohu o tomto snímku napsat, že jsem se při jeho sledování bavil, ale také nemohu popřít velmi interesantní ponor do hlubin mezilidského vztahu. (29.07.2013)