Takoví jsme byli

Bez těch skvělých herců by to bylo sotva poloviční. Redford i Streisandová jsou tu fakt přirození a jedině díky tomu vás film vtáhne. Téma je totiž dost politické, ale na druhou stranu nejde až tak do hlubky. K McCarthysmu bych potřeboval ve filmu vykreslit větší paranoiu, aby mě to téma zajímalo. Proto se mi zde více líbila první půlka. Každopádně jako film o partnerském soužití lidí s protikladnými povahami je to super. (13.10.2010)

Barbra a Robert nepôsobia na prvý pohľad ako očakávaný pár a práve na tejto rozdielnosti je celý film postavený. K tomu sa pridávajú dišputy o politike a kinematografii, respektíve politike v kinematografii a divák si nakoniec uvedomí, že sú obaja ako pár perfektní a v určitom zmysle sú ich postavy ako pre seba stvorené. A to aj s tým očakávaním, že to môže celé každú chvíľu prasknúť. Vážne cítiť, že to písal Trumbo, ale Pollackove stvárnenie je tak trochu tuctové, presne ako by sme očakávali a mohlo sa ísť takpovediac viac na dreň v zobrazení ich vzťahu a dialógoch. (01.01.2019)

Ten film má atmosféru, jaká se jen tak nezdaří. Je to díky hercům, kostýmům, kulisám. Příběh se nevleče, má spád a energii, zrovna tak, jako Katie. Je pravda, že B.S. zase přehrává, ale to je u ní vždycky, tady mi to však nevadí, naopak je to v tomto filmu velkou devízou. Skvělé dialogy, vtipné i břitké. A ano,člověk má ambice a plány a také svá přesvědčení. Katie si myslí, že by měli mít s mužem stejné vize a Hubbell by se jí zřejmě podřídil. Jenomže to nejde, Katie touží po tom, aby její přesvědčení bylo i jeho. Ale ví, že není. Proto odejde, chce všechno, nebo nic! Škoda, kdoví, jestli časem nelituje, ale to už by byl zase jiný příběh. Takže" já chci, aby pršelo!" (23.02.2015)

V době svého uvedení obrovský hit a dodnes nejvýdělečnější film společnosti Columbia Pictures. Film, který definitivně udělal z Roberta Redforda sexsymbol Ameriky. Jemu samotnému se do natáčení příliš nechtělo, nechtěl působit jako jakýsi příštipek hlavní hvězdě filmu Barbry Streisand, proto se scenář mnohokrát přepisoval, než Redford na nabídku kývnul. A udělal dobře. Chemie mezi ním a Streisand má v tomto filmu sílu trinitrotoluenu. Dialogy, těžící s protikladu idealistické a lehce neurotické bojovnice za mír a lidská práva a pragmatického úspěšného scenáristy, je radost poslouchat. Streisand jsem do dnešních chvil nikdy moc nepřišel na chuť, ale tímhle filmem si mě získala. Scéna, kdy citově rozervaná přemlouvá Hubbella po telefonu, aby za ní zašel, je herecký koncert par excellence, jsou tam cítit opravdové emoce, herectví až na samou dřeň. Působivý nostalgický závěr a nádherná titulní melodie pak už jenom dotváří absolutní filmový zážitek. Dokonalost. (03.09.2009)

Výborně natočený snímek zobrazující vztahy, ideály a představy o životě lidí jakéhokoliv věku jakékoliv doby. Do jaké míry můžeme bojovat za své ideály? Kdy je to boj za 'dobro', za změnu a kdy jenom otravování lidí? Dokážeme naslouchat ostatním? A stejně tak vztahy, vidíme, jak uboze a trapně působí snaha být s někým, kdo si s námi hraje. A naopak, jakou hloupost děláme, když zůstáváme s někým jenom proto, že nás má rád. Takových myšlenek a témat, která nás v normálním životě provázejí neustále, najdeme ve filmu spousty, Sydney Pollack je navíc podává takovým způsobem, že nás film baví a nesnaží se nám vnutit nějaké životní 'pravdy'. Jen nás povzbuzuje k přemýšlení, k prožívání příběhu spolu s postavami. A jak to všechno končí? Asi tak, jako na začátku... Vlastně, jako v běžném životě.. (12.10.2010)