Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění - výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (157)

quixote 

všechny recenze uživatele

Abrhám jako Čapek je naprosto dokonalý, je to herecký výkon, jakých je jen málo, ale ani ostatní zúčastnění (Maciuchová! - pro mne její nejlepší výkon ve filmu) za ním nezaostávají. Když v závěru běží seznam Čapkových děl, mrazí mě i hřeje zároveň. Přestože scénář má pár trhlin a místy je dost schematický, považuji tento film za zásadní pro kinematografii 80.let a dávám 100%. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Příběh ze života Karla Čapka se spočátku odvíjí v trochu netradiční formě volně propojených útržků, které postupně dávají vzniknout celistvému portrétu Čapkovy osobnosti v boji proti „zkáze“ společnosti na sklonku 30. let minulého století. Tvůrcům se do tohoto rámce podařilo skvěle zakomponovat i vývoj a vykřeslení Čapkova vztahu k Olze Scheinpflugové – nedávno zesnulá Hana Maciuchová je v této roli přesvědčivá, fascinující, vyžaruje z ní osobité kouzlo a Josef Abrhám v titulní roli Čapka podal dle mého názoru svůj životní výkon (nepamatuji se, zda mě ještě někde tak hodně dokázal zaujmout). Člověk proti zkáze je ukázkou nádherné filmařiny a herectví v myšlenkově silném filmu. Pravidelné obrazy z divadelních her netvoří jen doplněk, ale promlouvají samy za sebe a dotvářejí obraz Čapkova boje proti rozpoutávajícímu se fašismu, stejně tak přítomnost velkých osobností své doby v lehce intelektuálních diskuzích na zahrádce obdařuje snímek nadčasovými myšlenkami. *** Zopakoval jsem si film po víc než tří letech a opět na mě silně zapůsobil pocity tíhy i obdivu k Čapkově odhodlanosti ve svém boji a tvorbě nadčasového umění (viz. Bílá nemoc). A kterou ze všech těch myšlenek bych vybral jako tu zásadní a pořád aktuální? Nejspíš tu o tom, že „demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby.... a musíme překonávat ty chyby, a ne překonávat demokracii.“ Byť Vančurovo zamýšlení nad souděním člověka dle společenské třídy, do které spadá, má v sobě rovněž obrovskou sílu. 95% ()

Reklama

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Mám pocit, že Čapek by býval zasloužil rozsáhlejší zpracování. Tento film vypadá, jakoby byl sestříhán ze seriálu, že bylo hodně materiálu a vybrat se dalo jen 90 minut. Rád bych viděl býval ten seriál, on bohužel ale neexistuje. Čapkův život by bylo dobré zachytit podrobně a celý. Ale i za těch 90 minut jsem vděčen. 90% ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Tebe nezabila nemoc, ale lidi..." Tento film z konce 80 let mě ani při opětovném vzhlédnutí nepřestává fascinovat. Kromě několika zajímavě nasnímaných scén, v nichž se nemocnému Čapkovi vybavují vzpomínky na jeho dětství a mládí (mj. vztah k Věře Hrůzové - v podání jako vždy krásné Libuše Šafránkové), mě na tomto snímku zaujal zejména způsob, jakým snímek nejprve vykresluje postavu Čapka coby člověka s velkými ideály ("Já věřím na prostého člověka…. na šikovného člověka, šikovný člověk totiž nepotřebuje tolik lhát jako člověk nepoctiví.“), aby pak tyto ideály nechal konfrontovat s otřesnou realitou pomnichovského Československa. Pozoruhodné jsou v tomto směru mj. Čapkovi rozhovory s levicovým spisovatelem a intelektuálen Ladislavem Vančurou, které jsou na dobu vzniku snímku velmi otevřené ("Příslušnost k nějaké třídě to přeci není ani dobro ani zlo, člověk je buď dobrý nebo špatný, chytrý nebo hloupý.") ale i velmi aktuální ("Otázka je, zda dav a lid je to samé. Obávám se, že to je to samé. Je to jen otázka vůdců…"). Pozoruhodný je i způsob, jakým je ve filmu ztvárněna postava T.G. Masaryka (v podání S. Beneše). Některé myšlenky, které zde přitom z úst prvního československého prezidenta zazní, jsou opět velmi aktuální ("Demokracie má své chyb, protože občané mají své chyby. Musíme překonávat ty chyby, ne demokracii“). Film tak ani téměř 30 let od svého vzniku rozhodně nepatří "do starého železa". ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Dlho mi unikal tento skvostny film domacej ceskoslovenskej kinematografie od rezisera Stepana Skalskeho /Kdyz rozvod tak Rozvod, Zakazany Vylet / o poslednych dnoch Karla Capka. Teda ako Abrhama /Vrchni prchni/ som nikdy extra nemusel, ale roly sa zhostil skutocne obdivuhodne, vyraznym pozitivom filmu je to, ze ma silny humanisticky a pacifisticky nadych. Dialogy su doslova skvele a reziser Skalsky sa tymto filmom - je to jeho posledny film - rozlucil so svojou karierou skutocne obdivuhodne. 92 % ()

Galerie (8)

Zajímavosti (16)

  • V úvodních titulcích je Vladimír Brabec přejmenován na Vrabce. (JerryPilsen)

Související novinky

Na ohnivé kometě v Era ART klubu

Na ohnivé kometě v Era ART klubu

14.03.2015

V pražském Era ART klubu právě probíhá pravidelná úterní „jízda" Na ohnivé kometě! Od 3. března do 28. dubna zde můžete zhlédnout výjimečné sci-fi a fantasy snímky doprovázené následnou diskuzí se… (více)

Reklama

Reklama