Sedmá pečeť

Hluboké a citlivé zamyšlení Ingmara Bergmana nad smyslem/nesmyslností života, nad schopností/neschopností "přelstít" Smrt či nad hledáním/nenalézáním Boha. Samotný film je naplněn náboženskou či mystickou symbolikou (samotný termín "Sedmá pečeť" je součástí poslední biblické knihy Zjevení Janovo). Tyto duchovní symboly sice ztěžují pochopení snímku, ale jsou velmi trefné a vystihující. V lecčems mi SEDMÁ PEČEŤ připomíná podobně laděné snímky obsahující momenty či motivy nenaplnění, pochybností či existenciální otázky (například film Martina Scorseseho POSLEDNÍ POKUŠENÍ KRISTA). Snímek prostě poukazuje na momenty, s nimiž se musí vypořádávat současný člověk. Samotný snímek však pouze nepoukazuje - sám o sobě se může v lecčems stát nápomocným. Shrnuto a podtrženo: Bergmanův opus plný symboliky výborně zpracovává hluboké téma, které trápí člověka odpradávna; a (nejen) díky tomu patří tento snímek mezi skvosty světové kinematografie. (08.11.2003)

Neviem, co si mam o tomto filme mysliet. Na jednej strane kvalitne natoceny snimok so zaujimavymi myslienkami, na druhej strane na moj vkus prilis nudny a zdlhavy aj napriek tomu, ze trva iba 95 minut. Precital som si komentare inych uzivatelov a asi sa najviac ztotoznujem s komentarom uzivatelky Galadriel... 21.03.2010 _______ Gunnar Björnstrand - (Jöns) +++ Bengt Ekerot - (Smrt) +++ Nils Poppe - (Jof / Joseph) +++ Max von Sydow - (Antonius Block) +++ Bibi Anderson - (Mia / Mary - Jofova manželka) +++ Hudba: Erik Nordgren +++ (21.03.2010)

Sedmá pečeť je film plný duchovních hodnot. Navíc má i komické prvky a společensko-sociální témata.Náboženský fanatismus středověku místy nechá vzpomenout na jiný skvělý film, o 12 let novější snímek Otakara Vávry KLADIVO NA ČARODĚJNICE. Sedmá pečeť ale nemapuje konkrétní skutečnou událost a inkvizice zde není téma. Podobnost s Vávrovým filmem je spíš ve myšlení člověka tehdejší doby. Obsahová šíře je mnohem větší. Bergman klade otázky týkající se Boha. Neřeší přímo otázku jeho existence, ale snaží se naznačit, jak může ovlivňovat chápání nebo nechápání boží existence život člověka. Hlavní hrdina rytíř Antonius Block došel v poznání života již na samý kraj. Při návratu z křížové výpravy zjišťuje, že již nemá domov. Těžko se vrátit ke starému životu, který již nemůže považovat za svůj. Jeho vlastní život pro něj nemá význam. Čas, který mu zbývá, chce zasvětit hledání Boha. Až se mu to podaří, bude konečně moci odejít z tohoto světa. Čas se snaží získat hrou v šachu se smrtí. Tato metafora je do filmu zhmotněna, čímž nepůsobí tak abstraktně, ale zároveň zachovává svůj význam. Antoniusova bezradnost se odráží v rozpravě s dívkou odsouzenou z čarodějnictví. Žádá jí, aby ho naučila mluvit s Ďáblem. „Chci se ho (Ďábla) zeptat na Boha. Snad alespoň on o něm něco ví.“ V dalším rozhovoru se smrtí říká „Chci vědět, ne věřit ani tušit, nýbrž vědět!“ Je v tom skrytá skepse vůči boží existenci, kterou chce vykládat pouze racionální podstatou. Jeho hledání je tak od samého začátku odsouzeno k nezdaru. Nelze říci, zda nakonec našel nebo nenašel Boha. Poznal cosi na místě, kde nic nečekal a nehledal. V rodině komedianta Jofa našel svůj vnitřní klid. Našel něco, co už od života nečekal. Můžeme tomu říkat, jak chceme, jedno jak to nazveme…….. Život ve středověku měl své formy strachu. V tomto filmu prezentovány morem a obavou z Posledního soudu. Zatímco jedno je reálná hrozba, druhá je uměle vytvořená. Vznikají tu tak dvě formy zla. Reálná a fiktivní. Tyto poznatky z kulis středověku můžeme přenést i do naší doby. I dnes zužují lidstvo nejrůznější formy zla. Jsou v podstatě stejná jako ta dřívější. Pouze jim dáváme jiná jména. Obraz středověku ztvárněný Bergmanem nikdy nezestárne. Vždy bude inspirující. 95% (22.11.2010)

Neskutečně zvláštní a tajuplný film, kterému vévodí scény s mrtvě bílou Smrtkou, co hraje šachy s křižákem. Ty scény s ní jsou opravdu fantastické, ale právě proto nemůžu dát plný počet, protože ty ostatní se okamžitě neskutečně snižujou. Jakmile příjde smrt a já slyším ten její hlas, okamžitě se mi zastaví srdce, zadrží dech a já mám co dělat, abych to setkání s ní bez úhony přežil. Sedmá pečeť je prostě originál. Moje první setkání s Ingmarem Bergmanem a jsem v takové spokojenosti, v jaké jsem si to přál mít. Je těžké se dostat do duše mladého diváka 60 let starým filmem, ale když to ten film v sobě má, dokáže předčít i lecjaké současné milníky. Sedmá pečeť je úspěšným příkladem. (24.01.2010)

Švédsky klasik Ingmar Bergman natočil množstvo diel, ktoré by nemali uniknúť vašej pozornosti. Jedným z najikonickejších a najcitovanejších je táto historická existencionalistická fantasy. Šachová partia križiackeho rytiera so smrťou patrí k základným položkám vzdelania každého filmového fanúšika. Navyše je divácky prístupnejšia než neskoršie diela náročného tvorcu, takže to skúste, aj keď vás slovné spojenie čiernobiely švédsky umelecký film desí. (07.12.2017)