Pozdrav od juggerů

Hmmm, BLOOD OF HEROES se tu těší celkem vysokému hodnocení a já se divím proč. Ona vyzdvyhovaná "vytečná postakokaplyptická" atmosféra je tu řešena tím, že se děj skoro nehne z pouště, kde naše skupinka hrdinů občas narazí na nějakou "enklávu" tvořenou asi pěti stany a táborákem. Když se pak hrdinové spustí do podzemního světa (který hodně připomíná pozdější Peoplesovu vyzi z 12ti OPIC), nejedná se o nic víc než betonový labyrint s hodně utlumeným světlem. Většinu rozpočtu evidentně spolknul Rutger Hauer, který působý dost letargicky, jako kdyby si před každým natáčením radši dal pár piv. Asi největší potíž je režije, kterou si vzal na bedra sám scenárista Peoples a kterou bohužel neutáhl. Nejvíc je to vidět asi v bojových scénách, které jsou buďto nepřehledné nebo zbytečně zpomalované apod. Nepopírám, že BLOOD OF HEROES nějakou atmosféru má, ale nijak znamenitou. A teď mě ještě napadá, že sem film viděl v jeho uncut verzi a řikám, že v té původní to asi musí být běs. 50% (01.10.2008)

Akční sci-fi? Spíš sportovní film v postapo settingu - a to výborný sportovní film, se všemi žánrovými proprietami a klišé, která díky zasazení do světa brutálního sportu přestávají býti klišé nudnými. Rutger Hauer je famózní a roli si užívá neskutečně, bohužel taky je to snad jeho poslední hlavní role v nějakém opravdu dobrém filmu, v devadesátkách už se propadal do čím dál hlubších béčkových vod. Snad by se chtělo říct že mezi béčka patří i Jugger, ale kvality má přecejen vyšší, a hlavně se kolem něj vytvořil obrovský kult, který tady vymyšlený sport (v podstatě americký fotbal se zbraněmi) převedl do reality, a i po třiceti letech existují undergroundové Juggers ligy po celém světě. Za zmínku stojí že je toto jediný film který režíroval David Webb Peoples, scénárista který spolupsal třeba Blade Runnera nebo 12 Opic. 8/10 (04.10.2019)

Tenhle kultovní film z doby mého dospívání jsem viděl poprvé až teď. Nejsem hypernadšenej, ale nejsem ani zklamanej. Na dnešní poměry je to docela komorní film, místo budgetem a trikama navozuje atmosféru jinak - a docela se mu to daří. Příběh je jednoduchý tak, jak už sportovní (jj, paradoxně je to víc sportovní film, než se zdá) snímky bývají. Ale odsýpá to, Rutger je charismatický a Joan Chen zajímavá, hra násilná a reálie postapokalyptické. Co víc si přát? (16.11.2010)

Páčila sa mi samotná postapo atmosféra, ktorá v tomto smere ponúkla to najlepšie z 80. rokov (niečo podobné nájdeme napr. aj v sérii Mad Max). Horúčava, piesok, špinaví a otrhaní zúfalci, hmatateľná beznádej a zúfalstvo.... A v takomto bezútešnom svete si nažívajú juggeri - "športoví" nadšenci, ktorí nemajú nič iného na práci len kočovať a vyzývať miestnych súperov na zmeranie si síl. Princíp hry je jednoduchý - treba nastoknúť psiu lebku na kôl, ktorý je za chrbtami súperov, a to za akúkoľvek cenu, vrátane zlomených krkov alebo vypichnutých očí. Až raz sa vyskytne cieľ - postup do I. ligy tohto športového zápolenia..... Športový námet zasadený do postapo prostredia sa vyskytne iba zriedka, čo treba oceniť. Navyše dej vôbec nenudil, nešetrilo sa surovosťou, príbeh mal spád, myšlienku a výborných hercov, hlavne v podobe R. Hauera. On podobné filmy vie, všade kde hrá dodá svojej postave výrazný rozmer a nebolo tomu inak ani teraz. Na nadpriemer to stačí. 70/100 (09.06.2015)

Dnes jsem se asi po dvaceti letech znovu podíval na můj kdysi oblíbený film a našel jsem na něm obrovské množství nedostatků, z nichž mě nejvíce obtěžoval dabing, který mi připomněl nucenou recitaci básní na základní škole. Na druhou stranu je fakt, že zrovna za to tvůrci nenesou žádnou odpovědnost. Snímek je klasickým australským béčkem ze světa, který se hnul nesprávným směrem. Utkání juggerů jsou jakýmsi křížencem amerického fotbalu a gladiátorských zápasů, přestože mám rád inteligentní rugby a americký fotbal je pro mě stupidním sportem pro lidi, kteří vystudují vysokou školu jen díky tomu, že umí rychle běhat, tento film mě i po letech vcelku bavil a přinesl mi i pár nostalgických vzpomínek. (13.11.2017)