Pozdrav od juggerů

Hmmm, BLOOD OF HEROES se tu těší celkem vysokému hodnocení a já se divím proč. Ona vyzdvyhovaná "vytečná postakokaplyptická" atmosféra je tu řešena tím, že se děj skoro nehne z pouště, kde naše skupinka hrdinů občas narazí na nějakou "enklávu" tvořenou asi pěti stany a táborákem. Když se pak hrdinové spustí do podzemního světa (který hodně připomíná pozdější Peoplesovu vyzi z 12ti OPIC), nejedná se o nic víc než betonový labyrint s hodně utlumeným světlem. Většinu rozpočtu evidentně spolknul Rutger Hauer, který působý dost letargicky, jako kdyby si před každým natáčením radši dal pár piv. Asi největší potíž je režije, kterou si vzal na bedra sám scenárista Peoples a kterou bohužel neutáhl. Nejvíc je to vidět asi v bojových scénách, které jsou buďto nepřehledné nebo zbytečně zpomalované apod. Nepopírám, že BLOOD OF HEROES nějakou atmosféru má, ale nijak znamenitou. A teď mě ještě napadá, že sem film viděl v jeho uncut verzi a řikám, že v té původní to asi musí být běs. 50% (01.10.2008)

Hmmm, postapokalypticky pusté prostředí, brutální sport jako hlavní motiv, charismaticky drsný Rutger Hauer v hlavní roli, co bych si mohla přát víc od akčního béčka? Nízký rozpočet je na tomhle snímku sice vidět, ovšem nijak extra nevadí, příběh je velmi jednoduchý, přímočarý a nepřekvapivý, přesto jde i po dvaceti letech od natočení o nenápadný klenot mezi akčními béčky. Poprvé viděno kdysi dávno na polském "nočním kině", takže je mé hodnocení přistříknuto nostalgií. 75% (28.11.2008)

Slavný scénárista David Webb Peoples (Blade Runner, 12 opic, Nesmiřitelní aj.) si splnil sen a natočil si také svůj film. A vůbec ne špatný. Možná jsem shovívavý, neb jsem v nedávné době shlédl dost shitových taliánských post-apo, ale tenhle film má všechno, co je v daném žánru potřeba. Charismatické postavy (Hauer, Lindo, Fairchild), dynamickou a místy skutečně strhující atmosféru, uvěřitelnou výpravu (Lidé jsou opravdu zubožení a znetvoření, ne že komparsistům roztrháte trička a pošlete je na pláž za hotel + fakt, že australská buš se hodí na post-apo svět, jsme si ověřili již v Maxovi) a navíc v celku originální zápletku (konečně zase jednou nejde o vodu nebo benzín). Akční scény možná nejsou nějak úchvatné, ale vynahrazují to propriety a brutalita juggerů. Spokojenost. (23.01.2010)

Mám rád Rutgera Hauera. Mám rád filmy, které se nebojí explicitnosti. A mám rád akční filmy. V tomhle případě se v podstatě jedná o gladiátorské zápasy, které trvají až do konce. Jenže stejně si nemůžu pomoct, prostě mě to nebavilo tolik, jak bych si myslel, že mě to bude bavit. Ono je to možná tempem, možná stylem, který mi k tomu ale přitom seděl... Nevím. Dobré, ale neohromilo mě to. (17.11.2015)

Sportovní postapo! To jsem fakt ještě neviděl. Pozdrav od juggerů je naprosto přímočarý osmdesátkový náser. Australské exteriéry a synťáková hudba s bubny tomu dodávaj atmošku a krví se také nešetří. Zdejší svět je zbídačený, ale není v naprostém rozkladu a třeba se tu nevyskytují žádní banditi atd. Lidé si to všechno vybíjejí v zápasech juggerů, což je takovej hyperbrutální americkej fotbal. Rutger Hauer je zase strašnej masér a subtilní hlavní hrdinka byla fakt boží. Úplně jsem jí věřil to odhodlání. Konec pro mě byl fakt emotivní. (21.09.2013)