Noc postupuje

Cynický detektiv (skvělý Gene Hackman), který pro ránu a ani pro hlášku nejde daleko, krásné ženy s tajemstvím (budu muset vyhledat ještě něco s Jennifer Warrenovou), deziluze z květinových let, emoce vroucí pod pokličkou, zločin, který měl zůstat zatajen. Klidná a pomalá atmosféra si diváka doslova hýčká, aby mu v závěru zasadila ránu mezi oči. Arthur Penn tyhle filmy zvládal na výbornou. 85%. (28.10.2011)

"Já jsem tak línej, tak překrásně línej a nejhezčí na tom, že nechci bejt jinej..." Tuhle trampskou klasiku by si Šachová partie mohla prozpěvovat klidně celou noc a určitě by jí to náramně ladilo, protože něco tak línýho neparkuje ani v naší garáži, a to tam máme rzí zdobenou škodovku z doby černobílé. Ono je ale docela možné, že na rozdíl od našeho veterána je tenhle film línej úmyslně, no a protože mu Arthur vdechl poutavou atmosféru, dám si jednou šachovou partii s Hackmanem znova. A uvidíme, co si budeme broukat potom... (28.08.2013)

Harry Moseby je súkromný detektív,ktorý dostane lukratívnu ponuku,aby vypátral a zistil,kde je Delly,priviezol ju späť domov k mame nymfomanke,kde porekadlo znie:„Aká matka, taká Katka...” Inak Harry sa momentálne nachádza v manželskom zväzku s atraktívnou Ellen,ktorá ho podvádza,tak má zmätky vo vlastnom vzťahu a zmätky-pletky nastanú,keď Harry príde na Floridu za Delly...Intrigy sa dostavia načas,na čas sa dostavil vynikajúci film Arthura Penna,režisér filmov ako Bonnie and Clyde,či Little Big Man,ktoré sprevádzalo klasický režisérsky rukopis násilia,ktoré je aj tu,ale nie v takom množstve,sú tu postavy,ktorých nepokojné správanie znepokojilo aj mňa. Zaujímavé je vidieť napríklad mladú Melanie Griffith,ktorá nemá ešte ani 20 alebo Jamesa Woodsa,ktorí v podstate len začínajú...Gene Hackman je hlavnou hviezdou,okolo neho sa udejú zložité veci,ktoré mu nedajú spávať. (07.11.2014)

Před pár lety velké překvapení ve Varech a při každé další projekci jsem nadšený stejně jako tenkrát. Jeden z nejkrásnějších a nejchmurnějších neo-noirů 70. let. A navíc moře. Podrobněji viz recenze Fantomfilmu zde, trochu nekompletní a se spoilery, ale velmi výstižná. Vyhrát nelze, jen prohrát pomaleji (21.05.2014)

Potemnělou místností se line cigaretový kouř, ve vzduchu je cítit zapálený tabák. Občas do pokoje skrz žaluzie nakoukne slunce, aby na malý moment osvětlilo psací stůl. Ze sluchátek je slyšet hlas Genea Hackmana, pokojem se zase rozléhá zvuk kostek ledu, narážejícího do skla, zatímco se mezi nimi proplétá právě nalévaná whiskey. Venku praží slunce, je neskutečné vedro. Na monitoru se právě objevuje nahá osmnáctiletá Melanie Griffith. Divák, stejně jako Hackman, pohledem neuhýbá. Kdepak, pořádně si lokne whiskey a zapálí si další cigaretu. Na film jako je Night Moves si prostě musíte připravit atmosféru. Atmosféra, o tom celém to je. Gene Hackman (mimochodem v jednom ze svých nejlepších výkonů) představuje klasického, z počátku bezstarostného hrdinu let sedmdesátých, který nejde pro suchou hlášku daleko za každé situace. Příběh je na první pohled jednoduchý, až na ten druhý člověk zjistí, že je v něm něco více. Film noir je přesně můj šálek kávy a Arthur Penn splnil prakticky vše, co od dobrého filmu očekávám. (13.07.2008)