Noc postupuje

Gene Hackman je v tomhle snímku velmi dobrý. Na jednu stranu - hlavně ze začátku - máte pocit, že je to klasický drsný hrdina, ale ono to s ním zase tak drsné není a rozhodně to není Dirty Harry. Má svoje problémy a dostane se do úzkých. Dějově není film také špatný a finále je velmi dobře natočené. (22.08.2017)

Pokud nenacházím ani jednu postavu, ke které bych mohla cítit alespoň vlažné sympatie, zápletka pro mě ztrácí na významu - chybí mi záchytný bod, kvůli kterému by její rozuzlení stálo za to. Naopak mi dá dost velkou práci soustředit se na děj a sledovat hlavního hrdinu, kterak se v tom plácá ... a chová se čím dál nelogičtěji. Netuším, nakolik si věřil - ale víra je vždycky ošemetná záležitost, víru v sebe nevyjímaje ... 2,5* (20.03.2013)

Atmosférická, leč poněkud zdlouhavá kriminálka, která se víc než případu soukromého detektiva v podání Hackmana věnuje jemu samotnému. Velká část filmu je slušná zívačka s několika dobře zapamatovatelnými momenty (mezi ně počítám i drsný konec). Od Penna jsem ovšem 100% zábavnou a svižnou akční jízdu ani nečekal. (03.08.2011)

Režisér Arthur Penn proslul především jako režisér snímků Bonnie a Clyde z roku 1967 nebo Malý velký muž z roku 1970. Pochopitelně ovšem nešlo o jeho jediné snímky, většina Pennových snímků ovšem tak proslavená nebyla. Ve stínu slávy tak zůstala i jeho neo-noirová detektivka Noc postupuje z roku 1975, kde Gene Hackman po Bonnie a Clyde s Pennem opět spolupracoval a společně tato dvojice vytvořena tak trochu zapomenutou, ovšem přesto velmi slušnou detektivku. I přesto, že spíše než o hlavním vyšetřování je film o něčem tak trochu jiném.   Spíše než k detektivnímu thrilleru má Noc postupuje blíž k psychologickému thrilleru. Kromě detektivní zápletky se příběh točí především kolem rozpoložení hlavního hrdiny Harryho Mosebyho v podání Gena Hackmana. Hackman dle očekávání neselhává v tom, aby dodal své postavě vynikající výkon, kdy mu člověk nejen věří toho drsného detektiva, ale zároveň se skrze Hackmanův výkon divák do Mosebyho skutečné personality vciťuje velmi snadno. A díky Pennově režii skutečně vzniká výrazná detektivka, která sama o sobě vynikla v 70. let během svého vzniku.   Scénář Alana Sharpa šlo určitě vypilovat. Penn očividně látce věřil, samotný scénář má ovšem mezery a to i v totální snaze o psychologizaci postav. Díky Hackmanovi+ zbytku obsazení a slušnému základu to tak bídné není, přesto ovšem výsledná práce tak trochu zavání nevyužitým potenciálem, kdy do jisté míry nejspíš chybí právě ta správná bilance mezi detektivním a psychologickým thrillerem.   Jako detektivka ovšem film funguje. Slušně se daří vystavět detektivní zápletku, funguje přitom napětí a zároveň si tempově Noc postupuje dává strašně na čas. Což bude dost pravděpodobně pro spoustu diváků kámen úrazu. Díky délce, která nepřesáhne 100 minut se ovšem dá říct, že film alespoň díky tomu snadno uteče a ono vlečení tak není tak brutální. I přes pomalé tempo se navíc pořád něco děje a po hodině se na plyn přece jen tak trochu šlápne. Samotné finále možná též není úplné zadostiučinění, přesto by se Pennově detektivce těžko dalo vytknout to, že se v ní nic neděje.   K úplné dokonalosti má Noc postupuje sice daleko, přesto jde ovšem o skutečně solidní neo-noir, který dokazuje, že Penn s atmosférou i vedením herců pracovat uměl. Očividně scénáři Sharpa věřil a vznikla tak rozhodně slušná práce, která se naštěstí časem dočkává čím dál tím většího uznání. I díky povedené kameře Bruce Surteese a ideálně zvolené hudbě Michaela Smalla se na ten film dá pamatovat velmi příjemným způsobem a zároveň je Noc postupuje úkazem toho, že rozhodně existuje spousty solidních, leč zapadlých filmových zážitků..... (03.06.2021)

Před pár lety velké překvapení ve Varech a při každé další projekci jsem nadšený stejně jako tenkrát. Jeden z nejkrásnějších a nejchmurnějších neo-noirů 70. let. A navíc moře. Podrobněji viz recenze Fantomfilmu zde, trochu nekompletní a se spoilery, ale velmi výstižná. Vyhrát nelze, jen prohrát pomaleji (21.05.2014)