Ulička přízraků

Tentokrát forma vítězí nad obsahem, neboť atmosféra je milionová a režie až spielbergovsky detailně propracovaná, zatímco příběh mě za srdce úplně nechytil. První (zhruba) cirkusová polovina byla super, a protože jsem o ději nevěděl vůbec nic (i kratičký oficiální obsah distributora, který je tady, je vlastně spoiler), byl jsem zvědavý, kam to všechno směřuje. Bohužel to nakonec směřovalo do ne tak zajímavého druhého a třetího dějství, v nichž najednou bylo vlastně skoro všechno očekávatelné, včetně toho krásně zlomyslného závěru. Trochu mě to mrzí, protože Guillerma Del Toro mám moc rád a do Uličky přízraků navíc sehnal přímo snové obsazení, ale zároveň nejsem příliš zklamaný._____P.S. Hrdina Bradleyho Coopera je vyloženě lovecraftovská postava, a tak bych bych příště rád už viděl nějakého toho Cthulhu. (29.01.2022)

Mne to pripadá ako samovražda. Dve a pol hodiny dlhý film za 60 miliónov z prostredia cirkusu (freak show?), pričom v cirkuse sa de facto odohráva ledva prvá polovica a potom je to vlastne o niečom úplne inom. Hlavný hrdina nie je hrdina, dokonca ani antagonista, ale v podstate vyslovene „čistý“ záporák, ktorý pre peniaze neváha urobiť všetko. Všetko. Ono ja akože netvrdím, že na filmy majú nárok len hlavné postavy. Vravím, že sledovať 151 minút hajzla je nad moje morálne (a iné) sily. Romantika tu síce je, ale vyzerá ako hocičo na svete, len nie ako romantika. Kasting vedľajších rolí je samozrejme fajn (Ron Perlman, Willem Dafoe, Holt McCallany, David Strathairn), ale nikto nemá také kvalitné postavy, aby sa stal niečím viac, ako len štatistom. Ženy ma v tomto filme vôbec nebavili a ako bonus sa väčšiny z nich ako na potvoru bojím (Cate Blanchett, Toni Collette). Dôležité postavy bez riadnej rozlúčky miznú z deja a už sa nevrátia. Ku koncu to trochu dostane spád (situácia sa podľa očakávaní deltorovsky vyhrotí), ale stále je to neskutočná nuda. Už dávno som nevidel taký matný a nezáživný a pritom ambiciózny film. Pritom všetci do toho zjavne šli naplno. Ani fajn retro atmosféra a drsný a ponurý koniec to napokon nezachránila, ale i práve vďaka nim nedávam len 2*. (27.05.2022)

Stopadesátiminutový remake filmu, jež jsem neviděl a měl jsem to štěstí, že mě bavil po celou dobu. Pro noir filmy mám velkou slabost a celkem se bojim, že po absolutním fiasku v kinech bude podobných filmů vznikat ještě méně, za mě si ale myslím, že plátno není úplně potřeba a užil jsem si to i doma. Ne, že bych si strastiplnou cestu za slávou Bradleyho Coopera chtěl pustit znovu, ovšem del Toro tomu umí dodat tu patinu neortodoxního filmu, který rozhodně nezaujme každého a málokoho vyloženě strhne, mně se však trefil do vkusu ač jsem jej sledoval natřikrát. (08.04.2022)

Pokračování cyklu povídek, které se stejně jako Purpurový vrch a Tvář vody válelo zaprášené na půdě, až přišel Guillermo del Toro a s pomocí hvězdného obsazení z něj udělal obrazovou nádheru, na kterou kritici slyší a diváci ne. Od výše zmíněných počinů je ale Ulička o třídu vyzrálejší, přemýšlivější, sebevědomější a výpravou i tématy rozmáchlejší. Hraje si s psychologií, noirem, detektivkou nebo téměř sto let starými horory a i přes příliš brzy viditelnou pointu opisuje vypravěčský kruh téměř dokonale. Snad jen scenáristický zvyk nechávat hlavní postavu dělat přesně ty chyby, před kterými ji vedlejší charaktery (často opakovaně) varují, mi přijde zbytečný už od Faunova labyrintu. Pro milovníky mrazení v zádech a propadání se do obrazů, které vypadají jako by stárly desítky let je ale manipulativní výlet sázka na jistotu a pro mě i nejlepší del Torův film od druhého Hellboye. (11.03.2022)

Za mě je nová „Ulička přízraků“ fantastická. Je to vynikající film-noir. Takový pomalu plynoucí sestup do chamtivosti, touhy a temnoty. V tomto filmu je skvělé herecké obsazení. Všude, kam se podíváte, jsou superhvězdy tohoto řemesla a všichni jsou na vrcholu svých sil. Zvláště pak v případě Bradleyho Coopera v hlavní roli. Jeho charakterový oblouk je obrovský a on se trefuje do každé jeho fáze. Když už mluvíme o charakterovém oblouku, který Cooperova postava prochází, je opravdu úžasný, když se nad ním zamyslíte. Putuje od nesmírně sympatického a přízemního chlapíka až po odporné monstrum - a nikdy to nepůsobí nuceně. Vedlejší herecké obsazení je nesmírně působivé, ale vynikají je především Cate Blanchett (ne nadarmo ji mám zařazenou ve svých oblíbených herečkách). Film se bere velmi vážně.  Odehrává se ve velmi ponuré době, v poměrně ponurém prostředí a s radostí toto prostředí vstřebává a udržuje si ultra vážnost. Film má dvě a půl hodiny. Tempo není sice dynamické, nicméně ani jednou jsem neměl pocit, že by se věci vyloženě vlekly. Je to krásně vypadající film. Kamera je špičková. Každá scéna je zajímavá na pohled a přitažlivá pro oko. Režie Guillerma Del Tora je úžasná a spolehlivě vizuálně ohromující. Vše je na špičkové úrovni - scénografie, barvy, osvětlení, kostýmy atd. Hudba Nathana Johnsona se sem náramně hodí, je přiměřeně krásná a zároveň zlověstná. V první polovině filmu jsem měl pocit, že se objevují zbytečné postavy, konflikty a dějové pointy, a tak je zde pár příběhových prvků, které bych si rád ujasnil. Vše vylepšuje závěr, jenž stojí za to a dokonale ladí s tónem a tématem filmu. U tohoto filmu jsem se opravdu skvěle bavil. Délka filmu mi nevadila a klidně bych se na něj rád podíval znovu. Doufám, že se „Ulička přízraků“ objeví v nějakých nominacích na Oscara. /85%/ (28.01.2022)