Jáma

Vynikající. Upoutávku na "Io non ho paura" jsem viděl již před někoilka lety a moc na mne zapůsobila. Bohužel jsem si nezapamatoval název filmu, takže mi nezbývalo než doufat, že na něj časem náhodou narazím. Stalo se. Začátek velice příjemně hororový, zbytek pak už takové polofunkční drama, které by bývalo mohlo být mnohem hlubší, avšak ke spokojenosti to stačí i takto. Ale ta atmosféra! Kvůli ní mám rád snímky z jihoevropských zemí. Koukněte a pochopíte. (22.05.2009)

Hrejivé podobenstvo o morálnom vývoji na prahu mladosti, kedy stále ešte detskými očami nazeráme priamo do sveta dospelých. Do sveta po ktorom prirodzene túžime, zároveň mu ešte nie celkom rozumieme. Dokážeme ho už vážiť, ale rovnako tak sme pripravení aj na nejaký ten kompromis. Našťastie sme zatiaľ nestratili kontakt so šírim svetom fantázie, počúvame jej odkaz a dokážeme sa - kým nám ona ešte stále kryje chrbát - odhodlať k rozhodnutiam. ...No a nakoniec (a to hlavne) je Nemám strach príbehom o potrebe odvahy ako jednej zo základných cností. Nie však iba o prostom zápase so strachom z neznámeho, ale o odvahe nepoľaviť a vzoprieť sa tomu, s čím v tom inak úžasom svete (dospelých) nesúhlasíme. ********* A nakoľko tu máme čo dočinenia s neobvykle zrozumiteľným, no predsa len silne poetickým, do výrečných metafór zabaleným a akoby z pohľadu detských očí vyrozprávaným príbehom, sú akékoľvek výčitky ohľadne gýčovitosti, nereálnosti, naivity či malej uveriteľnosti nevďačné a krátkozraké. Tento výlet do sveta polozabudnutých spomienok na úžasné dobrodružstvá totiž ponúka vzácne očisťujúci zážitok a je len na nás, koľko z jeho čírosti prijmeme. Aj kvapka z toho môže znamenať veľa, preto neváhajte a skúste. (04.04.2006)

Film: Farebný. Žáner: Drámička lajtka. Prostredie: Nádherne ohyzdný sicílsky vidiek, ktorý už neobývajú ani červotoče a baktérie vraj tiež túto dieru opustili. Hudba: Nejaké sláčikové kvarteto až sexteto, ktorého vrzúganie akosi išlo kus tažšie do rytmu subtropického podnebia. Dej: Príjemne sa vlečúci. Tempo: Tardo, vhodné najmä na poopičné stavy. Strih a kamera: Tie našťastie prekročili latku televíznych inscenácií. Hodnotenie: Spokojnosť. (11.05.2009)

Příběh je rozhodně zajímavý, navíc kolem poloviny obohacen zvratem, skýtajícím potenciál pro napínavou psychologickou hru. Tvůrci ale jako by nevěděli, co s danou látkou dělat - dál nezaujatě zabírají zlaté lány polí, budují hezkou letní atmosféru a zpříjemňují den kvalitním hudebním doprovodem. No a drama zůstává sedět doma. Jáma nevyvolá žádné výrazné pohnutky, pouze nasadí do mysli léto, příběh nechává mimochodem plynout, nevzruší, nenutí diváka nervózně čekat, co se odehraje v příští chvíli; nenutí ho s někým cítit, někomu fandit, nevykresluje zajímavé psychologické profily. Prostě pomalu plyne a ukazuje příjemné obrázky. Ještě že je děj zajímavý sám o sobě a pozornost jakž takž udrží až do velmi povedeného konce. Potom titulky a nic. Pokud film takového žánru a tématu nevyvolá žádné emoce, dojmy, pocity, asi je někde něco špatně. Hezky vypadat a vlastnit hezký příběh vždycky nestačí. (08.05.2008)

No dobre, druhá polovica nebola až taká vzletná ako prvá. Ale pre mňa vďaka kamere, hudbe a výbornému hereckému obsadeniu (deti aj dospelí) stále nadpriemerné chlapčenské dobrodružstvo z jedného horúceho talianskeho leta. Voňala naprieč ním pšenica a nebezpečenstvo. Po pôsobivej, miestami až hororovej prvej trištvrte hodine sú karty odhalené, ale i tak mi to pripomenulo moje obľúbené filmy „Zvodná krása“ a „Malena“. (19.05.2006)