Televize v Bublicích aneb Bublice v televizi

Trochu satirický pohled na naši tradiční sousedskou vesnici, jakýsi předobraz Troškových komedií Slunce, seno... Ano, takoví jsme byli. Bohudík. Ono být v té době v televizi, to bylo něco, a tak nebylo divu, že se jézeďáci (když už tajemníkovi uteklo prase a předseda měl skřipku) chtěli jaksepařrí vytáhnout. Jenže televizní štáb přijel udělat reportáž nikoliv v létě, ale v zimě. A co točit, když už nefungovali ani hokejisté ani ochotníci... Ne že by to byl film k popukání, ale díky naší výborné herecké generaci se na to koukalo docela pěkně. (02.12.2019)

Dnes vaříme s Jaroslavem Papouškem. Vezmeme poslední zbylou konzervu ze šedesátých let. Otevřeme a vhodíme do vroucího kotle s předem připravenými těstovinami značky normalizace s chutí. Máme tu ovšem koření, jedno z nejlepších, staré i mladší, takže přidáváme dle vlastní chuti. Vše řádně promícháme a bude-li to potom možné, servírujeme a konzumujeme. Zoufalý humor v tuctové námětu, jenž by jinak neměl šanci na schválení. Přece jen se nakonec Papouškovi alespoň trochu podaří československého divák nasytit. Nezvyklou směsicí herců z různých období, hrajících tak nějak uvolněněji, než v jiných filmech ze sedmdesátých let. (19.04.2014)

V Bublicích ať si maj lidi televizí třeba milión, hlavně už proboha nikdy nedávejte Bublice v televizi. Původně jsem si myslel, že hlavním problémem filmu je použití skutečných herců, že třeba s neherci by to dopadlo lépe... Ale pak jsem si vzpomněl na Homolkovy, kde byl civilem kromě dvojčat jen Šebánek, a jak to panečku šlapalo, jak jsme se při tom nasmáli. Takže u Bublic bude problém jednoznačně ve scénáři. Jediné, při čem jsem se kapánek pobavil, byl Novotný zamlada v roli neodolatelného svůdce žen. No koneckonců proč né, že, v nějaké zastrčené vesnici... i to se mohlo stát. A nutno říct, že Haničinci role všelijakých funkcionářů vždycky sedla nádherně, zahrál je naprosto přesvědčivě. Takový ten přitupělý výraz v obličeji, ráznost v řešení problémů, ráznost v gestech, statná, malinko obézní postava... Prostě takový ten pravý muž, o kterém se tvrdí, že má smrdět i na fotce. (10.05.2013)

Přesně, jak zde už zde metaforicky popsal "mchnk" nebo v sáhodlouhém komentáři "Adam Bernau": Na jedné straně se nezapře osobnost Jaroslava Papouška, který v předešlé dekádě spolupracoval např. s Milošem Formanem na filmu Hoří, má panenko! a je tu také dost cítit trendy nové vlny zlatých šedesátých let, pokud jde o uvolněný, improvizačný styl. Nápad slušný, dialogy a ztvárnění věrohodné, poutavě působí rovněž účast populárních herců (Haničinec, Libíček, Hlinomaz) mezi neznámými tvářemi či přímo nehereckými účinkujícími. Na druhé straně onu "experimentálně" zachytávanou současnost tvoří období vrcholné normalizace a téma kulturního a pracovního života na vesnici... Ve výsledku nejde sice o tradiční agitku, ale pachuť nějakého toho socialistického dokumentu či podprůměrné slávností estrády přes veškerou originalitu, uvolněnost i dokonce satiru zůstává. Některé momenty z příprav a realizaci televizního natáčení na vesnici jsou vtipné , jiné (např. když akční soudružka na kole honí předsedu kvůli srazené slepici) přímo na ránu. Takže za mě vcelku zajímavý, leč rozporuplný a spíše průměrný filmový počin. (55%) (13.11.2018)

S Homolkovými to má společného pouze jméno režiséra. 1) Výborná ukázka dokonalé vyprázdněnosti díla. Herci hrají, hudba břinká, slova plynou, kamera zabírá, ale ve skutečnosti se neděje absolutně nic. Navenek je vše normální. 2) Hvězdičku dávám za učebnicový příklad toho, jak lze vyprázdnit obsah při zachování formy. 3) Je smutné a rovněž velmi poučné vidět, jak skvělého scénáristu a režiséra režim dokopal k takovéto bídě. Nebo to bylo jinak? (02.08.2018)