Vlak života

První část odehrávající ve štatlu, kdy si naši milí Židé snaží zachránit svůj život před deportací do lágru bláznivým nápadem zorganizovat vlastní deportaci a utéci tak, pod přísnou kontrolou svých sousedů převlečených za nacisty do Palestiny, je svěží, vtipná a těžko ji lze něco vytknout. Druhá část, odehrávající se ve vlaku, je naopak toporná, nudná a plná bezradnosti svých tvůrců. Mihaileanu bere za vděk kýmkoli a čímkoli, jen aby se film posunul o kousek dál. Vtipy najednou nejsou vůbec vtipné, ti blbí Němci jsou ještě blbější než v jiných válečných filmech a zcela zbytečné epizody s partizány, či romským taky falešným transportem ... Snad konec, kdy Šlomo dovypráví svůj příběhza ostnatým drátem koncentračního tábora, mě vytrhl z určité letargie z tohoto filmu. A srovnávat Vlak života s Benigniho "La Vita e Bella"? Ale jděte :) To můžeme srovnávat Třicet případů majora Zemana s Easy Rider, protože tam taky nějaký chlapi jezdí na motorkách. (13.05.2015)

Inu, vlak... přes některé věci opravdu nejede. Uznávám, že některé situace na pozadí války můžou mít v sobě groteskní nádech nebo cosi, co lze přenést i do komického až parodického žánru a existují i válečné komedie, které se mi líbily (naposledy tuším Slavný den, který vedle takových groteskních příhod zobrazil s karikaturním nadhledem postavy různých povah a postojů k situaci na konci války, včetně převlékání kabátů). Uznávám, že kouzlo filmu může spočívat někdy i v tom, že rozehraje a podá jistá témata způsobem schválně odlišným oproti reliatě. Ale parodie na holokaust a zesměšnění násilného transportu Židů, to už je něco, co jsem od prvních scén hůře rozdýchával, něco, co se pro mě již z úcty k obětem pohybuje za hranou toho, co dokážu akceptovat. Příliš nepomůže ani zvrat na závěr, s nímž film má nabrat mystifikační charakter, jelikož mě tu většinou nebavil a neoslovil ani bláznivý rozjuchaný humor, jímž režisér spolu s často šaškujícími herci obohatil dění transportu. Jedním z mála světlých bodů byl Rufus, který možná jako jediný vyšel z hlavního obsazenství se ctí, alespoň jeho výkon tady za něco stál. Tudíž 1 a půl hvězdy za Rufuse, půl hvězdy ještě za ten vlak, ale jinak jsem to spíše protrpěl a vnímal film daleko více neuctivý, než zdařilý. [40%] (24.07.2022)

+3* na tuhle "pohádku" jsem narazil až po zkouknutí filmu Koncert a zajímalo mě, jestli i další film tohoto režiséra bude mít podobně skvělou atmosféru. Snaží se tu rozehrát obrovskou akci, která však na mě působila tak šíleně neuskutečnitelně, že jsem se nedokázal do ní pořádně položit a prožít. Konec sice vše vysvětlí, ale ani ten nezvrátil moje rozhodnutí dát této velmi kultivovaně natočené originální komedii jen známku "dobře'' tzn. za tři hvězdičky, ale aspoň lepší. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (03.10.2016)

Námet na komédiu je to skvelý, ale nepodarilo sa z toho vymačkať veľa srandy. Hudba Gorana Bregoviča i režijný štýl určite pripomenú divoké jazdy Emira Kusturicu, ibaže on do svojich balkánskych koktailov pridáva humoru podstatne viac. Film je viac zaujímavý ako vtipný, i keď občas zaznie hláška, ako keď dcéra vraví otcovi : "Už som sa zamilovala do iného muža, cigána..." a on na to : "Radšej by som bral nacistu!". Podobných vtipných dialógov je tu však veľmi málo, zvlášť, keď poniektorým ide huba nonstop. Počas celého filmu a hlavne na jeho konci som sa nemohol zbaviť pocitu, že tvorcovia prepásli možnosť ako urobiť nesmrteľnú - kultovú komédiu. Tesne vedľa, škoda. 60%. (25.11.2011)

Tento film dosti připomíná Benigniho La Vita è bella. Tohle je sice trochu slabší, ale zase o něco vtipnější (a ne tak okatě brnkající na citlivou strunu) - navíc si k snímku připočtěte Bregovićovu hudbu a máte na světě inteligentní zábavnou podívanou s neskutečnou spoustou chytrých vtípků. (07.08.2014)