Jednorozený

Ono vám taky červeňounké jablíčko visící na stromě života v zahradě rajské přijde zajimavější než zbylé. Krása a art může mít spoustu podob a je to věc velmi subjektivní - jsou totiž jedinci jenž ono jablíčko uvidí mnohem raději v plísni a hnilobě na kompostu, kde nad ním hodují všelijací tvorečkové, a kde na to vše samozřejmě dopadá moč zvrácené úchyláka. Kdo chce hledat v tomto filmě něco to nalezne vždycky, otázka ale je, je to tam? ... já vám nevím (13.04.2017)

Pokud existují nějaké žebříčky nejpodivnějších filmů všech dob, jsem si celkem jist, že surrealistická vichřice Begotten (1990) se s přehledem vždy vydrápe minimálně do prvních tří čelných pozic. Nezpochybnitelná vnitřní síla tohoto díla zůstala i více než třicet let od své premiéry neměnná. Stále jde o směsici znepokojivých černobílých obrazů, které drásají mysl nebohých pozorovatelů svou syrovostí a vizuální respektive významovou nejednoznačností. Jakoby stál Begotten uvnitř uzamčené časové kapsle, na kterou okolní události, společenské proměny ani vývoj kinematografie nemají absolutně žádný vliv. Film je to dokonce natolik osobitý, že povýšeně odmítá jakékoliv žánrové zařazení, byť se jej někteří nepoddajní horlivci umíněně snaží uvěznit do hororové škatulky. Já osobně dokážu žít s tím, že jde zkrátka o jedinečný audiovizuální experiment s myšlenkovým přesahem, který však od sebe svým odpudivým šarmem odhání téměř všechny zvědavce. Pokud dokážete proniknout skrze nános slizu, proplést se změtí zatuchlých podzemních kobek a zapálenou loučí porazíte okolní temnotu, tak vám možná tahle zhmotněná noční můra poodhalí kousek ze svého tajemství. Více. (17.03.2023)

Tak tomu říkám Dost Divnej Biják... že to bylo černobílé a prakticky bez zvuku by mi ani tak nevadilo, horší to bylo s obrazem, který byl chvílema přesvětlený, chvílema rozostřený a chvílema tak tmavý, že prakticky nebylo poznat, co tam ti podivní lidé provádějí. Ovšem když se nad tím zamyslím, tak to bylo možná dobře a já vlastně vůbec netoužím po tom, abych to zjistila, stačí mi těch pár záběrů, na kterých jsem to rozpoznala. Před sledováním mi bylo doporučeno upravit si vnímání drogami či absintem. Bohužel jsem dobře míněnou radu neposlechla a teď to mám. Takže příště radši tyhle filmové experimenty vynechám úplně. (26.02.2011)

Tak k tomuhle skoro až uměleckému dílu vůbec nevím,co napsat.Nejperverzivější a nejbrutálnější film na světě to asi nebude,ale to se dalo čekat,pokud to má napsané v obsahu filmu.Perverzní a brutální tak nak průměrně až hodně to ovšem je.Na světě je asi hodně omezená skupina lidí,kterých se na to vydrží dívat až do hořkého konce.Atmosféra filmu je řekněme temně bílá a pouze někteří jedinci pochopí celý děj. (01.08.2013)

Pôsobivo naturalistické čudo zabalené do tak vizuálne nepreniknuteľného vizuálneho hávu až sa stáva (takmer) nepozerateľným. Najmä však kvôli ťažko prepálenej stopáži je begotten "iba" zaujímavým a hlavne originálnym experimentom s trefným a silným zvukovým podkresom, nie však dobrým filmom - v podobe trojminútového klipu sa na to pozerá predsalen lepšie. Varovanie: (ne)vhodné asi len pri silných depresiách. Pozerané na dva krát a tretia hviezda ide skutočne len za originalitu. Úprimne? Nepáčilo sa mi to. (23.05.2014)