Hogo fogo Homolka

Díl, který se krapet vymyká standartu z dílu prvního, ale i posledního. Děj je rozdělen na dvě linie, jedna se táhne kolem rodinky Homolků a jejich nového auta a druhá je přísně zaměřena na vše co se děje kolem vesnického dědy, s kterým se nakonec Homolkovi ani nesetkají, protože je tíží všelijaké peripetie. Zřejmě nejslabší díl, přesto slušně koukatelný... (08.09.2012)

Formanovsko-Passerovská lekce je v "Hogo fogo" znát nesmírně silně. Kromě neuvěřitelně intezivního popisu všednodenní reality je hmatatelně cítit i ve střihu či na skvělé práci s kamerou, jíž nesmírně svědčí širokoúhlý formát. Využití dlouhých záběrů je tu ovšem poněkud jiné než u Formana či Passera. Forman je používá především jako účinný prostředek k budování kontrastu, Passer jimi udává pomalý rytmus celého filmu, ovšem zároveň v něm jaksi podprahově bouří drama neuspokojeného osobního života a poklidu pouze předstíraného, u Papouška dlouhé záběry působí téměř jako ilustrace, jako fotografie v pomalu prolistovávané knize. Už se v nichž téměř nic neděje, prostě jen jsou. Samozřejmě i Papoušek pracuje s kontrastem, a to především v úvodu, v němž nesmírně trefně konfrontuje odlišný rytmus života na vesnici a ve velkém městě. Po větší část filmu je ovšem střídání pomalých záběrů vlastně vysloveně mechanické, kontrast nefunguje, celek příliš nedrží pohromadě, i smrt se prostě jen odehraje jako jeden z mnoha záběrů, nedořečeného je až příliš... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Jaxx84, Subjektiv (Komentář vysloveně debilní: TheMaker) (29.10.2017)

Druhý film z trilogie Homolků zavede rodinu Homolků na vesnici, kam jedou všichni navštívit babičku a dědu, který (prý) umírá. Už to není jen o dialozích, ale taky o smrti, smutku, … Přibude další generace a jiné prostředí. Režisér Jaroslav Papoušek do toho chtěl tentokrát vpasovat i nějaký ten přesah. V některých záběrech a myšlenkách se to povedlo, nicméně ve většině případů mi to moc nesedělo. Celý film se rozsypal na menší části. Stejně jako v prvním film se i zde dočká divák třeskutých dialogů. Není jich ovšem tolik a občas musí přepnout do tichých záběrů naplněných jakousi nostalgií. Záběry ze soutěže norníků a myslivců jsou pak už hodně mimo. Nebo by alespoň nemusely být tak dlouhé. Film má sice jen 77 minut, přesto jsou v něm hluchá místa, což je škoda a ubírám za to jednu hvězdu dolů. (19.12.2023)

"V Praze žije milión sto tisíc lidí. Copak můžu znát milión sto tisíc lidí?" Druhé Homolkovy jsem si užil mnohem více, neb jsem už byl z jedničky naladěn na jejich vlnu humoru. Už jen úvodní dětinská nadšenost Homolkovic rodiny z nového vozidla mne pobavila. Zlatým hřebem filmu je bába na molu a následné koupání... 100% (02.11.2012)

Nemal som problém dobre sa zabávať aj na strednej časti trilógie, v ktorej komické a satirické tóny sčasti nahradil láskavý, ale v podstate čierny humor. V pokračovaniach sa tvorcom spravidla nedarí udržať pôvodnú úroveň. V tomto prípade to podľa mňa spôsobil chýbajúci moment prekvapenia. Prekvapenia, ktoré nás sprevádzalo počas zoznamovania sa rodinkou Homolkových. V tejto časti ich už pokladáme za svojich dobrých známych a niektoré pasáže filmu nám preto môžu pripadať menej nápadité. Ja na tieto prvé dve časti nedám dopustiť s rovnakou vervou, s akou neznášam záverečnú časť. (07.09.2010)