1917

Progresivnější divák, kterého otravuje průměrnost a nezanícenost pro věc, by za normálních okolností jistě ocenil režisérovu snahu o ohýbání žánrových konvencí, avšak v případě Mendesova 1917 rozhodně nemůžeme hovořit o promyšlené inovaci. Jakožto zdejší hororový expert si netroufám fušovat do řemesla odborníkům na válečný film, ale přesto si dovolím tvrdit, že 1917 jako válečný film jednoduše neobstojí. Úkolem režiséra bylo, aby se pokusil o evokaci válečného traumatu a přenesl na nás náladu panující na frontě a vojenského života vůbec. Když však sleduji Deakinsovu poetickou kameru založenou na širokoúhlém záběrování a ladném proplouvání bitevním prostorem, tak si říkám, co vlastně bylo Mendesovým skutečným cílem? Proč se snaží navodit dojem, že se celý snímek odvíjí v jediném nepřetržitém záběru kamery, když tuto iluzi každý zkušenější divák nepochybně prohlédne během několika minut? Mám pocit, že Mendesovi nezáleželo na objektivní kvalitě snímku, ale především na tom, aby zapůsobil na akademiky, kteří budou rozhodovat o přiklepnutí Oscara, a vzhledem k tomu nemám jinou možnost, než této vykalkulované exhibici udělit odpad. (04.01.2020)

Do maniakálních detailů promakaná výprava (všechny ty zákopy s válejícími se mrtvolami, vystříleným střelivem, ostnatými dráty a rozbořenými hořícími městy), mistrovská práce s mizanscénou, skvělé triky, které ale na sebe neupozorňují a nebijí do očí. Zkrátka produkce, jakou jsem ještě u žádného filmu s tématem 1.světové války nezažil. A taky Mendesova virtuozita, působivá kamerová ekvlibristika a od setkání s mladou francouzkou i potřebný příval emocí. Upřednostnit plytkého Parazita před tímhle majstrštykem považuji za smutné selhání filmové Akademie. (21.03.2020)

Film, který uchvacuje do té míry, do jaké divák rozumí jeho pojetí a co vše je s tím spojené. Dějově ničím nevybočující klasika, herecky v rámci hlavních rolí ne přímo špatné, ale zaměnitelné. Protože v rámci válečných filmů nic výjimečného 1917 nenabízí, je to vlastně jen o tom, že divák "hlídá" scénu a baví se tím, jak musí herec v určitou chvíli být na určitém místě a nepodělat to. A přirozeně nejvíce ocení výstupy známějších jmen, z nichž mě osobně přišel nejpamátnější Andrew Scott. Současně jde o dost významný příspěvek do diskuze, jak lze akci a napětí ne/tvořit střihem (a že ten film rozhodně, navzdory jeho absenci, napínavý je). Olivier Megaton by si měl 1917 pouštět každý večer před spaním. Já se na něj určitě rád znovu podívám, ale mám pocit, že hlavně pro kontrolu záběrů, než kvůli filmařskému zážitku jako takovému. (29.01.2020)

Vizuálně dokonalé. Deakins znovu překonal sám sebe. Rejža/scenárista/producent Mendes, který poslepoval vyprávění svého dědečka a sestavil kolem něj příběh, do 1917 vložil srdce. Technická preciznost a iluze nepřetržitého záběru dělají z celého snímku neuvěřitelně intenzivní zážitek, který ukázal, že má válečná tématika stále co říct i modernímu publiku. Přesto, ale nezapomíná přednést hluboce lidský děj v němž nejsilnější scénou je recitování básničky kojenci v temném sklepě kdesi ve Francii. Newmanova hudba silná až z ní místy mrazí. (29.02.2020)

Hozená rukavice všem kameramanům a řemeslně jeden z nejlepších filmů všech dob. Podobně jako třeba v Titanicu James Cameron, i tady Sam Mendes pracuje mistrovsky s výpravou a vizuálními efekty, které nejsou "na efekt", ale nenápadně tvoří příběh (resp. jsou jeho nedílnou součástí) a pomáhají ho v klíčových scénách ještě umocňovat. Dechberoucí práce se zvukem a celkově kulervoucí cutting-edge filmařina pro milovníky dokonalého řemesla, kteří nutně k uspokojení diváckých fantazií nepotřebují ultra sofistikovaný příběh, či scenáristické veletoče. Tady je totiž nenajdete. Ovšem na druhou stranu, kolik existuje filmů natočených na jeden záběr beze střihů ? (21.03.2020)