Na západní frontě klid

Skvelá adaptácia nemenej skvelého románu. Filmu nie je čo vytknúť. Aj keď som si pri jednotlivých scénach postupne spomínal na to, ako som knihu povinne na strednej škole musel prečítať ( a aj vďaka nej som sa stal vášnivým čitateľom) a teda vedel, ako sa bude dej a jednotlivé scény vyvíjať, napriek tomu som si film vyslovene užil. Je ťažké vybrať, či bola najlepšou scénou hneď tá úvodná a nadšenie mladíkov po prejava fanatického nemeckého nacistu ( a áno, viem že vo veľkej vojne ešte nemci neboli nacisti oficiálne, ale oni sú nacisti odjakživa ) a ich odchod na front, ich zúfalstvo v zákopoch počas delostreleckého útoku, rozhovor o ich plánoch po návrate z frontu, Muellerove nové čižmy, Bäumerov čas strávený v jame s jeho prvou francúzskom obeťou, jeho pobyt v poľnom lazarete, návrat k matke a následný chvíľka strávená doma či pomoc Katczinskému na konci filmu. Najlepšiu scénu nie je možné vybrať, pretože celý film je jednou skvelou protivojnovou scénou. Z filmov s protivojnovou tématikou toto prekonal zatiaľ iba Kubrick. Ak nástupu nacizmu v Nemecku nezabránili takýto film a román, určite v dnešnej dobe pomôžu Facebookové stránky bojujúce s extrémizmom... (15.10.2017)

Jako příprava na novou Netflix adaptaci prostě povinnost. A nejde to jinak, než přehodnotit hodnocení. Na rok vzniku, což je rok 1930, kdy mi byly tři roky, je to prostě dokonalá adaptace. Kdyby měl pan Milestone v době realizace k dispozici všechna ta zelená plátna, barvu a streamovací obry v zádech, budeme tu už navždy bučet po pokračování...což naštěstí Remarqueova předloha tak úplně neumožňuje. Furt je to tam. (23.10.2022)

Vážně přemýšlím, že to s tím Erichem Mariou ještě jedenkráte zkusím. Řeč je samozřejmě, jak pozorný čtenář vytušil, o kultovním textu, Na západní frontě klid. Co si vzpomínám, ještě žádný protiválečný film mnou tak dlouho nerezonoval, jako Milestoneova adaptace z třicátého roku. Pacifismus dostal silný výraz! 80% (08.02.2017)

Že film zestárl? Tak to prrr, v životě jsem neviděl tak nadčasový meziválečný snímek. Kniha je zpracovaná velmi věrně (na druhou jsem ovšem uvítal, že oproti knize není film tak brutální), dokonce bych řekl, že je o dost působivější. Herecké výkony jsou famózní, jaksi "omšelejší" performance mi přijdou u o téměř 40 let novějších Ostře sledovaných vlaků. A samozřejmě konec s motýlkem, ten myslím dokáže rozplakat ještě mnoho příštích generací. Bravo, jeden z nejlepších válečných filmů. (A nutno podoknout, že jeden z mála, který se věnuje 1. světové válce) (23.08.2005)

Generační výpověď Ericha Marii Remarquea z roku 1928 patří k nejpůsobivějším dílům protiválečné literatury. Zásluhou vyprávění v první osobě, přesvědčivosti zaznamenaných hrůz, názorné demonstraci likvidačních účinků jakékoliv války na jedince. Ani ten, kdo válku přežije, nebude již nikdy žít. Natočení stejnojmenné adaptace pouhé dva roky po vydání bylo bezesporu krokem odvážným (ač měli doboví cenzoři problémy spíše s odhalenými mužskými těly než s násilím). V záplavě amerických heroizujících, často vyloženě náborových filmů, musela Západní fronta působit dost provokativně. Film se snaží převést většinu motivů z knihy, což se projevuje zejména na úctyhodné stopáži, zároveň je na svou dobu nezvykle naturalistický (čemuž napomáhá i absence hudby ve zvukové verzi) a dynamický od začátku do konce. Herectví v některých případech působí teatrálně, zrychlené akční scény nechtěně komicky a snaha předat humanistické POSELSTVÍ s blížícím se koncem stále více bije do očí. Knize se film sice nevyrovná, ale stále jde o nesmírně silný zážitek a důležitý film o tom, co z člověka udělá válka. 80% Zajímavé komentáře: genetique, Exkvizitor, Merggie (03.12.2006)