Princ a tanečnice

One-woman show božské Marilyn. Kdykoliv přišla na plátno, tak vše okolo ní jakoby vybledlo a do středu dění se dostala dokonalá Marilyn. A scény, ve kterých byla ona, byly zkrátka a dobře dokonalé. Škoda, že film jako takový, do dokonalosti má daleko. Teda, ne zas tak moc, ale… když si odmyslíte Marilyn, dostanete průměrně vtipnou komedii o jednom stárnoucím šlechtici. Film, který nemít ji, tak by upadl v zapomnění ještě dřív, než by se vůbec dotočil. Takže - za film 50 %, za Marilyn přidám pár bodíků navíc - 70 %. (08.06.2012)

První film, který jsem kdy viděla s Marilyn Monroe. A musím říct, že se moc ráda podívám i na její známější kousky, protože ta holka má v sobě zkrátka jiskru. Vždycky jsem její jméno brala spíš jako pojem, ale vidět ji ve filmu, člověk pochopí, proč byla tehdy tak populární a obsazovaná. Tenhle snímek má sice poměrně jednoduchý děj, ale zápletka je tak milá a roztomile humorná, že si mě to opravdu získalo. Přiznávám, že to však velkou měrou stojí na výkonech hlavních herců a jejich umění vést dialog. Plus na scénáři. ~(3,6★)~ (10.12.2015)

The Prince and the Showgirl patří mezi ty filmy z 50. let, které mají vysloveně zajímavé zákulisí. Samozřejmě pro širší veřejnost byl jeho kontext znovu objeven až u příležitosti premiéry filmu My Week with Marilyn, který je nostalgickým zpracováním jedné romance ze studií Pinewood. Ve skutečnosti šlo o zajímavé setkání nad hrou Terence Rattigana The Sleeping Prince: An Occasional Fairy Tale z roku 1953. Hra byla napsána u příležitosti korunovace Alžběty II., odehrává se v roce 1911 a vcelku roztomilým způsobem karikuje tehdejší politiku a zároveň je skvělým londýnským bedekrem. Samozřejmě tento aspekt lépe vyzní ve filmu, na divadle mají prim jistřivé dialogy. Marilyn Monroe koupila autorská práva pro svou nově vznikající produkci a požádala Laurence Oliviera, režiséra a představitele hlavní role z prvního nastudování, aby svou roli zopakoval a režíroval i film. Tuto skutečnost ve své době poněkud zastínilo senzační manželství Monroe a Arthura Millera a do dnešních dnů zůstalo mnoho klevet. Jaký je ale výsledný film ve skutečnosti? Jeden z nejméně typických filmů pozdní kariéry Monroe, téměř mechanické překlopení divadelní rutiny, které se snaží co nejvíce vytěžit s jejího kouzla, Olivierovi pověsti a Technicoloru. (14.09.2021)

Nejspíše na tom má silný podíl fakt, že jsem jako první viděla My Week With Marilyn a že jsem dodatečně pátrala po předloze tohoto filmu, ale The Prince and the Showgirl mě bavilo. Sledovat Laurence Oliviera hrajícího velkovévodu je jako sledovat Kennetha Branagha hrajícího Laurence Oliviera hrajícího velkovévodu! :-) (01.12.2011)

Marilyn Monroe + Laurence Olivier = lepší to ani bejt nemůže. Marilyn je tu tak krásná a roztomilá, až se mi z toho při každém sledování filmu točí hlava (a to prosim pěkně nepřehánim). Úžasně zahrané oběma. To co tady nasral pan Oskar je snužka krásně seskupených hoven, tak se nenechte odradit kvůli jednomu "odborníkovi" (pozor má fejsbůkovou stránku s názvem KLASICKÝ HOLLYWŮD), co si dokonce i někde dokázal přečíst, že s Marilyn byly během natáčení problémy. Že z toho pak pokaždé vyleze čistá filmová magie a že do ní od začátku rýpali a znemožňovali ji, ať už přišla na jakýkoliv plac, na to už pán asi sere. Krom toho nechápu, jak přišel na to, že tohle je považováno za její nejlepší herecký výkon, to se říká o Zastávce v Kansasu jen pro informaci, i když tenhle patří rozhodně k úplné komediální (a ne jen to) špici celé kinematografie. (11.09.2013)