Městečko Twin Peaks - Série 1

Na začátku 90. let představovalo Městečko Twin Peaks kulturní šok a bylo první vlaštovkou, která předznamenala nástup fenoménu dramat quality TV. Frosta a Lynche tehdy napadlo propojit masově využívaný formát soap opery s kriminálním dramatem, postavili na hlavu všechny dosavadní poučky seriálové praxe a dokázali, že televizní tvorba se dá dělat jinak - chytře a inovativně. Zápletka pro ně už nebyla podstatná, vražda studentky byla vějičkou na publikum, aby se nechalo zlákat do labyrintu podivně proměnlivých seriálových charakterů a bludiště vztahů obyvatel podivného maloměsta. Úspěch nestál na příběhu, ale na postavách, se kterými si autoři zábavně pohrávali. Seriál si postupně přisvojoval prvky sitcomu a oba žánry, ze kterých původně vzešel, začal ironicky shazovat. Lynch měl štěstí na spolupracovníky. Mysteriózně znějící soundtrack Angela Badalamentiho se stal obrovským hitem a symbolem seriálu. V Kylu MacLachlanovi získal sympatického talentovaného a tvárného herce, který neměl problém ztotožnit se s filozofií seriálu a procítěně pronášel proslulé poznámky své neviditelné sekretářce Dianě. Krásné záhadné ženy s nevypočitatelným chováním dodávaly Twin Peaks erotický rozměr. Seriálové charaktery stále překvapovaly. Navenek kladné postavy v sobě nesly zárodky zla, nečekaně ukazovaly svou odvrácenou tvář a fascinovaly svou zkažeností. Spletité vyprávění s mnoha slepými odbočkami, které se nezatěžovaly vysvětlováním a předkládáním informací na talíři, lákalo k televizoru i intelektuály, kteří dosud televizí pohrdali. Scénáristé si s diváky hráli, mystifikovali je, odváděli pozornost k detailům, které neměly praktický význam. Twin Peaks stál na počátku procesu, který v televizní produkci změnil pravidla hry a zavedl do ní filmovou estetiku. Jeho úspěch inspiroval spoustu jiných televizních projektů a stopy Twin Peaks dnes najdeme prakticky všude. První série mi sedla dokonale a právě ona vedla k tomu, že jsem objevil excentrického a ujetého Lynche. Celkový dojem: 95 %. (24.07.2017)

Do tohoto jsem se pustila už podruhé a v paměti mi hlavně tato řada zůstala docela ostře, už jen kvůli typickému lynchovskému duchu a skvělým postavám. 1. série je značně kvalitní a diváka udržuje ve zvědavosti až do samého konce, který nabere ještě zajímavější obrátky. Korunu tomu nasazuje samozřejmě ústřední detektiv Cooper, kterého musí milovat prostě každý. Sice se v první řadě na tu pilu zas až tolik netlačí, ale alespoň to má jistotu, že si přílišným podivnem a lynchovými myšlenkovými postupy neodežene publikum hned v prvních dílech, Postupem času to začne být trochu více cringe, tudíž kvalita nám vůbec nikde neklesá a je na co se dívat. (07.11.2018)

Kultovní, nepřekonaná a snad i nepřekonatelná! Série, u niž není možná chvilková ztráta pozornosti... každá minuta je důležitá, každý vývoj postavy je důležitý a snad i každý dialog je důležitý, tak kvalitní scénář Twin Peaks má. Pocit, že mám alespoň téměř jasno, se občas dostavil, jenže z tohoto omylu mě tvůrci zase brzy vyvedli. Dění na pile a kolem ní je možná trošku méně zajímavé, přesto stále silné a nějaké to "propojení" tu je, jednoduše nikdo není bez viny. Silných scén má série spousty, přesto je třeba zmínit sen agenta Coopera, to je totiž Lynch! Tajemno proplouvá celým dějem, ze začátku je dobře propojeno s komediální částí, které je postupně méně a méně. Kamerové kompozice jsou úchvatné, práce s atmosférou je to, co trio Lynch, Frost, Badalamenti umí nejlépe. Ono totiž stačí slyšet úvodní melodii a jste v Twin Peaks. Podbarvení jednotlivých scén hudbou, která neruší, přesto je silně zapamatovatelná je úchvatné. Ještě lehce k ději... závěrečná epizoda překvapila, blíže raději psát nebudu. A poslední scéna? Co dodat! Snad ještě trošku odlehčeně... označení Jocelyn Packard jako nejkrásnější ženy, je pro mě další velkou záhadou. Co taková Shelly Johnson, či Donna Hayward, Audrey Horne... 95% (20.04.2017)

Označovat prvních 8 dílů jako první sérii je podle mého názoru trochu matoucí, osobně se přikláním k tomu, že první řada končí až o pár dílů později :). Každopádně tu máme ale začátek jednoho (a dost možná i nejvýraznějšího) televizního klenotu. Scén, které se divákovi vryjí do paměti, je zde nepočítaně. Hned od začátku se jede na 100%. Hororové vyznění některých scén podtrhuje geniální Badalementiho hudba (zjištění Palmerových o smrti Laury, nalezení Lauřina těla, pouštění videa z pikniku, pohřeb Laury...). Jednou z nejsilnějších stránek jsou také postavy, a jejich vzájemné vztahy, které se postupně prohlubují. Každá postava je zde velmi svérázný originál. Nadine jako jednooká rambo kutilka záclon, Dáma s polenem, hloupoučká kravka Shelly, dobrácký jouda Andy, stopař Hawk, správňácký šerif Trumann, rozmazlený spratek Audrey a pochopitelně prototyp toho nejlepšího možného agenta FBI, Dale Cooper, a k tomu mnoho dalších, kde si každý najde svého oblíbence. Mysteriozní stránka je tady ještě poměrně na pozadí, ale to se brzo změní :) (15.02.2021)

Divák i agent Cooper (neodolatelně entuziastický sympaťák do morku kostí, oni všichni policisté zastávají bezvýhradně kladné role) pozvolna pronikají do zašmodrchaných vztahů svérázných charakterů, plných na povrch vyplouvajících tajemství. Tuto vědomou telenovelu (podvratně souznící se široce sledovanou 'Invitation to Love') Lynchovo snové mystično jen jemně okořeňuje, prim jednoznačně hraje (detektivní) odhalování okolností Lauřiny vraždy i další kriminální činnosti, bující ve zdánlivě idylickém městečku. Aura plíživého (starodávného?) zla tak ponejvíce vyzařuje z lyricky krásné, ale zároveň znepokojující Badalamentiho hudby (tu jsem prostě nemohl nezmínit :-)). Poslední a nejspíš nejlepší díl pak končí opravdu monstrózním cliffhangerem! (03.07.2017)