Rammstein in Amerika

Až s tímhle dokumentem jsem si vlastně uvědomil, jak moc mě tahle kapela ovlivnila a jak moc jsou její písničky skvělé a mám je hluboce zakořeněné. Při sledování dokumentu jsem začal litovat, že jsem je nikdy neviděl naživo. Tohle je zkušenost, která by rozhodně stála za to. Ale i kdybych je naživo neměl vidět, ty písničky v hlavě budou pořád. (13.01.2016)

Pominu komentář k (zcela očekávaně) úžasné show v Madison Squere Garden během tour k poslední (zcela očekávaně) úžasné desce Liebe ist fur alle da, a napíšu pár slov k dokumentu, který komplet Live in Amerika obsahuje - Dvouhodinový dokument pojatý jako mapování stratiplné cesty Rammstein při dobývání amerického hudebního trhu, od neslevných začátků po finální satisfakci v podobně přeplněného (a do dvaceti minut vyprodaného) vystoupení Madison Square Garden. Bylo pro mne neuvěřitelné sledovat, kterak kapela, jež byla na konci devadesátých let tahouny velkých evropských festivalů, musela při vstupu na (severo)americkou půdu začít naprosto od nuly v zaplivaných klubech pro třicet lidí. Čeho si na tomto dokumentu cením nejvíce, je zachycení toho, jak šest kluků z východního Německa zažívá šok z kultury Spojených států, které ani zdaleka nejsou tou „zemí svobody“, za kterou se vydávají, naopak, „ačkoliv se USA ve světě prezentují jako liberální země, jsou ve skutečnosti neuvěřitelně konzervativní“ a to Rammstein - velice kontroverzní kapela z východního Německa - poznala na vlastní kůži… Výborný dokument o hudební skupině, které se podařilo to, co žádné jiné evropské v rodném jazyce zpívající kapele. Dobyla Ameriku. (11.02.2016)

Dokument parádní, probudil ve mně pocity z dětství, kdy pro mě Rammstein byli zásadní kapelou. Koncert (lépe řečeno jeho sestřih) byl ale takovým malým zklamáním. Rammstein jsem viděl naživo při turné k Reise Reise a kdysi jsem i sjížděl koncerty Live aus Berlin a Völkerball. Oproti všem zmíněným mi koncert v Madison Square Garden přišel přeci jenom takový odměřenější. Možná to bylo způsobené i samotným záznamem koncertu, který byl dost nešikovně sesnímaný i sestříhaný. Chvílemi hrozně přestříhaný, místo aby si divák užil pár vteřin na Tilla, hned se mu do toho musí vloudit prostřihy po několika frejmech, jen aby nezapomněl, že je na drsném koncertě. 8/10 (14.01.2017)

Samotný koncert z Madison Square Garden opět skvělá záležitost (závěr Wiener Blut!), byť na genialitu Völkerballu asi už nic nedosáhne. Daleko cennější je dokument, který má patřičné téma, vývoj a katarzi. Škoda, že se dokument nedotkl ještě nějakých jiných věcí, které mě zajímají (jak kapela nahrává a tvoří, co je za recept vydržet spolu přes 20 let bez jediné personální změny apod.) Hodně se mi líbilo téma puritánské Ameriky a její falešné svobody vs. radikální německá kapela, která se nebojí v rámci uměleckého projevu jít za hranice a pobuřovat. Rammstein jsou tak úkazem, jevem, anomálií, kterou si podmanili celý svět. A já se v květnu těším do Prahy, až ty plamenomety uvidím naživo. Velký palec nahoru za známé osobnosti, třeba Kiefer překvapil svou přítomností a Moby mluvil hodně k věci a jeho názory se mi líbily. (16.01.2017)

To není jenom koncert z roku 2010 (tzn. starší tour, k vidění pak byla u nás i "novější" verze v roce 2011, která se protáhla na více jak dva roky po celým světě). Ano, koncert je prostě skvělej, za ty roky už to mají kluci naprosto zmáklý a je to dokonalá show, kde není prázdný místo (zvuk, stage, světla, pyroefekty, kostýmy, celá produkce), to jako klobouk dolu. Velmi milým překapením pak je ale dvouhodinovej dokument o R+, dá se říct, že první v celé jejich kariéře. Tak rozsáhlou dokumentaci včetně starých fotek a videí (první už někdy z roku 1988!) nám zatím nepředstavili. Sice je to víceméně, jak název napovídá, o tom, jak se postupně probojovávali na americkej trh, ale i tak je to velice zajímavý a přináší to zase jinej pohled na věc. Hodně potěší komentáře různých osobností, paradoxně nejen z prostředí rocku/metalu (Anthrax, SOAD, Korn, Limp Bizkit, Marilyn Manson ad.), ale taky z jiných řad (Moby, Kiefer Sutherland, RHCP, Iggy Pop ad.). Líbí se mně, že o tom mluví otevřeně a s rozumem, má to hlavu a patu a za celý 2 hoďky vás ani nenapadne se podívat na hodinky. Moje naprostá spokojenost! :) (03.12.2015)