Dita Saxová

Poľská herečka Krystyna Mikołajewská je na jednej strane - atraktívna, ale na strane druhej, absolútne nič neponúka, čím by si ma mohla získať, okrem jej prvoradých predností, ktorými disponuje, taktiež nastavuje i zvláštny typ smutnej tváre. Jej postava Dita Saxová prežila holocaust, a teraz prichádza obdobie, keď sa musí vysporiadať s vlastnou existenciou, ako s ňou naloží. Sú dva roky po vojne, pričom momentálne žije v dievčenskom sirotinci, kde má kamarátky. Zdedila peniaze, za ktoré si kúpi luxusný, drahý šperk, a nedá sa povedať, že by trela biedu, pretože nemá núdzu o nápadníkov, ktorými sa to len tak hemží. Napríklad „český Alain Delon” , sa jej neustále dvorí a dvorí, či nesmelý, naivný fajčiar po nej túži, alebo do Salvádoru ju volajú, či aj ženatý zvrhlík, je moc náruživý, ale aj vo Švajčiarsku flirt sa blíži. I napriek tomuto je v kuse zádumčivá, jedna priateľka, so samovražednými sklonmi, ju trápi, ale nielen kvôli tomu je melancholická. Vymenoval som rôzne bezmenné postavy, kde to ani vôbec nevadí, lebo ma nemali ba ani čím zaujať. Možno ma maximálne interesovala kamera Jaroslava Kučeru, a to je asi tak všetko ? (15.08.2017)

"Život není to co chceme, ale to co máme." To byla velmi pravdivá myšlenka, kterou několikrát pronesla Dita Saxová. Pod ní se můžu rovnou podepsat. Dita si prožila nehezké věci a to ji navždy poznamenalo a formovalo. Ta herečka, která Ditu hrála byla hodně zvláštní a něco z ní silně vyzařovalo a ten její pohled bez mrkání a těkání očima byl silnější než rentgen. Pokeroví hráči by se od ní mohli učit. (03.03.2015)

Přídavek od Moskalyka k české nové vlně. V kontextu neobyčejně originální a různorodé české tvorby šedesátých let nepříjemně průměrný vyprávěčský styl a unylé tempo. Zdálo by se, že Lustig podílející se na scénáři je jistotou, ale mám pocit, že to lehce skřípe i tam. Jakoby si nedokázal přesně ujasnit styl a obávám se, že mnoho diváků jeho apel nezachytí. (23.03.2006)

Film pozvolna končí. Hlavní hrdinka volí vykoupení v podobě dobrovolné smrti. Leží mrtvá v závěji a ... kino tleská, nikoliv jako projev úcty ke snímku, všichni se upřímně radují z toho, že mohou jít domů. Ne, kdepak, tady je něco špatně. Tenkrát učitelé hoodně přestřelili, když zvolili Ditu Saxovou jako dílo vhodné pro školní představení. Přestože použitá předloha bezesporu zajímavá je, film bych označil za dost povrchní, nudný a hlavně pro dnešního diváka šíleně neatraktivní. Možná bych ještě tu jednu hvězdičku z lítosti přihodil, ale to by nesměl koncem let šedesátých vzniknout půltucet našich opravdu zásadních filmů, vedle nichž je zastíraná mělkost Dity Saxové patrná víc než kdy jindy. (04.09.2005)

"Jsem jenom tak, jak jsem." Překvapivě poněkud nepříjemný pohled na těsně poválečné období prostřednictvím díky vlastním prožitkům předčasně dospělé židovské dívky. Zatímco její kolegyně odevzdaně berou co je a vdávají se proto, že se to prostě tak dělá, nebo je svatba vrchlolem jejich života, ona sama neví, proč by to měla dělat. Dita je velmi zvláštní postava. Polská herečka Krystyna Mikołajewska v její roli podává opravdu skvělý výkon a ten její mnohými vytýkaný strnulý, ne moc měněný výraz ve tváři jen skvěle dokresluje její osobnost, charakter, historii, to, co prožila a ve filmu je jen matně naznačeno, i její aktuální náhled na věci kolem ní. Mě k té postavě i k příběhu prostě perfektně sedí. (29.03.2015)