Zastavárník

Sidney Lumet svoje dielo otvára zadnou záhradou domu na predmestí, dom na dome, záhrada na záhrade a všade navôkol harmónia a pokoj, ktorý s týmito reáliami úzko súvisel. Daydreaming in suburbia... "Kľud" ale dlho nepotrvá a s príchodom do vnútra NY geta prichádza aj vnútorný konflikt protagonistu, židovského záložníka, ktorého trápi holokaustová minulosť. Do filmu som sa pôvodne púšťať nechcel, téma ma nezaujíma(la), no keď som pozrel galériu (x / x / x) a videl, čo B. Kaufman stváral za kamerou a aké zábery newyorských ulíc vytváral, neodolal som. O to viac, keď v sekcii hudby figuroval legendárny jazzový skladateľ, mfckin' Quincy Jones! A veru, sklamaný som teda rozhodne nebol. (x) (23.9.2021) (9.10.2023) (23.09.2021)

Jeden z najlepsich Lumetovych filmov, o tom , jaxa Rod Steiger vyrovnava s nasledkami holokaustu. Holu kost, teda pradon, Klasicky holokaust nespochybnujem, a film ma genialne sceny ako u majitela zalozne preblikavaju sceny jednak zo zalozne a jednak z nazi koncentracnych taborov. Dobre ze ten nacisticky hnoj dostal cez picu ...... alke zase sa tym hajzlom zacina jaxi darit : 100 % (19.06.2019)

Tak jako některá žena může být překrásná, je tento film přesmutný. Jakoby chtěl symbolizovat veškerou bídu první poloviny minulého století. Být zastavárníkem vyžaduje určité předpoklady, především žádný soucit, sympatie, náklonnost k žádnému zastavujícímu. To by obchod brzy zrujnovalo. A to našemu zastavárníkovi také vyhovuje, vždyť ve všech a ve všem vidí jen připomínky svého štěstí, které se během chvíle zvrtlo v naprostý zmar. Přestože sdílí svůj osud se všemi, kteří "to" přežili, je jeho mozek traumatizován (poškozen, podle Catherine Malabou natolik "plastický"), že žádné spojitosti nevidí, a když nějakou tuší, není již schopen na ni pozitivně reagovat (jakkoli by možná chtěl)... Netušený, byť očekávaný herecký výkon Roda Steigera (chválí ho každý druhý komentář, měl bych ho chválit každý), který zde zahrál roli desetiletí. (01.02.2017)

Kdysi jsem viděl film, který byl natočený dva, tři roky poté, co skončila II.SV. Hráli v ní jen ti lidé, co zažili koncentrační tábor. bylo to nechtěně úsměvné. Tlačilina pilu, přehrávali, ve snaze ukázat trauma v koncentračním táboře a já si tehdy uvědomil, jak je obtížné, ba nemožné vyložit druhému co prožívali. Povětšinou se to odehrává uvnitř, ale divák potřebuje vidět u druhých emoce, činy, prožitky, aby pcohopil oč mu vlastně jde. A jim, těm hercům nehercům se to nedařilo. Nedařilo se jim přiblížit co vlastně prožívali. Pro mě zvláštní zážitek. (15.09.2010)

Jeden z Lumetových nejlepších filmů, který je považován za první, kde byl použitý tzv. podprahový střih (subliminal cutting) „posttraumatických flashbacků“ použitím sofistikovaných a inovativních editačních technik vyvinutých Sidney Lumetem a editorem Ralphem Rosenblumem, které zdůrazňují rozsah stále více traumatizovaného stavu mysli Sol Nazermana v podání fantastického Roda Steigera. Jestli je Tony Scott považován za praotce videoklipařského pojetí filmu, Lumet s Rosenblumem si zaslouží zmínku jako prapůvodci klipařského střihu. Vedle NIGHT AND FOG a SCHINDLER'S LIST jeden z nejdůležitějších filmů o holocaustu. (04.04.2021)