Black Mirror: Bandersnatch

Skrze volby (vlastní, ne ty politické; i když...) vstříc mnohým hlubinám šílenství. Formát sice originální není, a jiní s ním již naložili i lépe než jak se s ním pracuje zde, ovšem i tak to originální je; a to díky meta hrátkám s formátem skrze zaobalení do meta hávu aplikovaného na meta komentář o meta... No, představu již: a) Máte, b) Nemáte, c) *Zííív* Vždyť to nemělo smysl ani děj, takže 2/5, d) Ničemu nerozumím, svinská POMObáze, mažu profil a těm kapitalistům v Netflixu taky už ani kačku, na tohle jsme víčka nesbírali!, e) Zhulíte se a (snad/no) (ne)pochopíte čili za 5/5. PS: Konců je sice sympaticky "tak akorát", ale jakous takous katarzi nabízí pouze dva čili volte moudře. (07.01.2019)

Nie som fanúšik Black Mirror, popravde, doteraz som ani netušil, že také niečo existuje. Takže asi nebudem z tých, čo by to vedeli nejako extra oceniť. Aj keď sa mi to spočiatku pozdávalo, no neskôr ma tá dilematická kompozícia čím ďalej, tým viac otravovala a prišlo mi to celé ako poriadne psycho. Ale verím, že pre mnohých to bude kus skvelého filmu. Bohužiaľ, nebol to môj šálok kávy, ktorý by ma oslovil. Dávam 1* aspoň za originalitu a snubný začiatok. (01.02.2022)

Bol som skeptický ku konceptu a najmä k tomu overkillu rozhodnutí, ktoré robí divák za hrdinu (začína to výberom cereálií), ale nakoniec to fungovalo a to najmä vďaka skvelo vystupňovanej paranoji a šialenstvu, ktorému hlavný hrdina podlieha. Aj tak si ale myslím, že ako štandardný film by to mohlo byť ešte lepšie. (21.12.2022)

My, co už jsme odkojení předchozími čtyřmi sezónami a nic by nás pod značkou Black Mirror nemělo překvapit, máme velkou výhodu oproti těm, kteří na Bandersnatch narazili jen jako na samostatný nezávislý film. On ale tak vůbec nefunguje, snaží se rozmanitost nejpozoruhodnějšího sci-fi seriálu posouvat zase o něco výš, ona snaha o alternativní konce mě ale příliš neuchvacuje. Zastavil jsem se někde u myšlenky toho, že veškerá naše rozhodnutí závisí na nějaké cizí síle, ne na naší vůli. Dál už jsem jel na vlně těch slabších dílů jednoho z ovšem stále nejlepších televizních počinů. (06.06.2019)

Jsem rád, že se Netflix snaží experimentovat a nabízí pořád něco nového, alespoň tím vyvažují hříchy s bídnou kinodistribucí svých filmů, které by si jí vyloženě zasloužili *ehm* ehm* Roma. Bandersnatch je jejich prvním pokusem o interaktivní film, který je takovým hybridem mezi herní adventurou a klasickým filmem, inspirovaný knižní sérií Choose Your Own Adventure. Navíc je zasazený do mozaiky Black Mirror, do které plně zapadá a dává to naprostý smysl, jelikož inovativnost tvůrcům této série nikdy nechyběla. Nebudu lhát zábava to opravdu je, díky interaktivnosti Bandersnatch diváka lehko vtáhne do dění a při hraní/koukání jsem se snažil jen o rozlousknutí pointy filmu, což se mísilo se snahou udělat to nejlepší rozhodnutí při každé volbě od výběru cereálií ke snídani až po ty zásadnější volby v pozdějších fázích filmu, přitom jsem se vůbec nestaral o to, jestli příběh dává jako celek smysl. Film se kvůli své rozvětvenosti dá dokoukat na několik způsobů a můžete se spokojit s jedním koncem nebo můžete díky vracení v čase dosáhnout úplně všech. Skutečná volba divákova dobrodružství se tedy filmu upřít rozhodně nedá. Mám ale s Bandersnatch dva zásadnější problémy, jeden souvisí právě s možností vracení se v čase a druhý s tím, nakolik je tohle ještě film. Ten první je ten zásadnější, byl bych radši kdybych mohl dosáhnout jednoho konce a při dalším průchodu mohl zkoušet cestu jinou. Při neustálém vracení v čase jsem se do toho několikrát zamotal a pak narazil na stejnou slepou uličku dvakrát za sebou. Navíc je tady spousta nápadů, které by stály za hlubší prozkoumání a některé volby vedou až k příliš rychlému konci. Druhý problém je spíš o filozofování a nemá ho tady moc cenu rozebírat. Bandersnatch je dost možná prvním z řady interaktivních filmů, které nás v budoucnu čekají a jako startovací bod je naprosto v pohodě, ale jsem zvědav kam tenhle subžánr posunou jiní tvůrci. (10.01.2019)