Režie:
John MiliusScénář:
John MiliusHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Sean Connery, Candice Bergen, John Huston, Brian Keith, Geoffrey Lewis, Steve Kanaly, Vladek Sheybal, Nadim Sawalha, Antoine Saint-John, Terry Leonard (více)Obsahy(2)
Mezi berberským náčelníkem a americkým prezidentem stojí žena. A kvůli ní se může půlka světa ocitnout ve válce… 15. října 1904 vpadli do rezidence v marockém Tangeru berberští nájezdníci vedeni Mulaiem Ahmedem Mohammedem el-Raisulim (S. Connery), nelítostným válečníkem s touhou osvobodit svou zemi od zaprodanců a cizáků. Jeho lidé povraždili místní služebnictvo a unesli Američanku Eden Pedecarisovou (C. Bergenová) s jejími dvěma dětmi. Americký prezident Theodor Roosevelt (B. Keith) tuto událost hodlá využít k posílení svého vlivu před nadcházejícími volbami a s odpovědí dlouho nečeká. Posílá do Maroka vojenskou výpravu s jasným cílem: zachránit Pedecarisovy, nebo zabít Raisuliho. V Maroku ale mají své zájmy také ostatní velmoci jako Německo, Francie či Británie a americká intervence by mohla narušit křehkou místní rovnováhu a vyústit v otevřený konflikt mocností. Na pozadí těchto událostí je Eden zatím držena v Raisuliho pevnosti, z níž se ale s dětmi jedné noci pokusí uniknout… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Pekne nakrútený dobrodružný film s nejakou tou špinavou politikou a mnohými mŕtvolami. Ono to skôr pôsobí ako keby išlo o sfilmovanú predlohu Karla Maya, než že by scenár písal scenárista Apokalypsy. Connery vyzerá aj v turbane a s mohutnou bradou stále ako Európan, ale vtedy to asi nikoho netrápilo a išlo samozrejme o hlavný magnet filmu. Potešil americký "sultán" Roosewelt, i keď v prípade amerických zásahov vážne neviete, čo si o filme myslieť a ani to, ako to celé vlastne Milius myslel. Dnes by už hrdinské reči o džiháde od Conneryho postavy, s ktorou máme stále viac sympatizovať, neprešli, kvôli čomu pôsobí Vietor a lev dosť zvláštne. ()
Flanker27 to zodpadoval, což je také na uvážení. Blboučký americký dobrodružný film, tvářící se jako historické drama.Tolik keců na adresu americké státnosti, odvahy a důvtipu, za 119 minut jsem snad ještě neslyšel a hlavně neviděl. Theodore Roosevelt byl dozajista skvělý kovboj. To se jako za Masaryka mám stydět, že byl spíše filosof? No a pak pošlou do Maroka námořní pěchotu. Oni do všech zemí pošlou námořní pěchotu. K nám se ještě nedostali, jsme daleko od moře. Maroko mělo v r. 1904 smůlu neboť je mořem obklopeno. ()
Bravurní a velmi fyzické bitevní scény, politická tématika (které korunují skvěle obsazené a mírně ironické postavy Raisuliho i Roosevelta) navíc umožňuje představit řadu velkolepých a také lehce satirických scén. Kde film mírně pokulhává jsou dialogy a vývoj vztahů mezi postavami, přes to se však dá snadno přenést a tento souboj Vítru se Lvem si náležitě užít. Celý článek zde. ()
Škoda, že sa dobrodružná dráma časom mení na drámu politickú a osudy hl. postáv už nemajú takú váhu. Napriek tomu ma ako vždy výborný Connery i budúca Murphy Brownová bavili a na vojnové scény v exotických exteriéroch sa taktiež dobre pozeralo. Inak, divné vidieť Stevea Kanalyho v inej ako dallasovskej sérii. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (20)
- Blu-ray edice filmu z kolekce Warner Archive vyšla 29. dubna 2014. (classic)
- John Milius musel omladit hlavní postavy, aby mohl film financovat. „Nikdo nechtěl točit film o Arabech a Teddym Rooseveltovi. Takže jsme museli udělat ústupky: romantičtější muž, krásná žena, takhle to má mnohem větší tržby. Tyhle ústupky děláte za pochodu a v určitém bodě kariéry je možná dělat nemusíte a natočíte Barryho Lyndona. Možná je lepší, když děláte ústupky.“ (classic)
- Několik členů štábu je obsazeno, především kameraman Billy Williams, který hraje v úvodních scénách útoku ve vile Pedecaris střelce v bílém obleku sira Joshuu Smithe. Jako Rooseveltův (Brian Keith) ministr války Elihu Root se objeví vedoucí speciálních efektů Alex Weldon. (classic)
„Pani Pedecarisová, sú s Vami potiaže!” • Arabský, púštny pirát Mulai Ahmed el Raisuli, alebo poprípade ak ešte chcete, tak i akýsi „vodca skupiny berberských povstalcov,” teda konkrétne dňa 15. októbra 1904, okolo 13:00 hodine, podľa zemepisnej šírky sa najskôr ocitám len niekde v Tangeri, nachádzajúceho sa v moslimskom Maroku, kam v podstate následne vtrhol i tento podstatne odvážny rebel, aby povedzme, že zrovna uniesol práve iba týchto troch amerických občanov: Pedecarisovcov v zložení matky Eden a jej dvoch detí: Williama & Jennifer [v skutočnosti sa ale jednalo o mužský proťajšok v podobe Iona Hanforda Perdicarisa, pozn. recenzenta], pričom je naprosto teoreticky [snáď i prakticky!] dosť možné, že sa do danej »kauzy« predsaže nakoniec obuje i samotná, americká «hlava štátu», resp. v poradí už 26. prezident USA Theodore "Teddy" Roosevelt, Jr., ktorý vskutku má hodne značný záujem najmä o to, aby sa daná vec akosi dala čo najrýchlejšie hneď do poriadku, a tak sa mi tým pádom pred mojim užasnutým zrakom postupne rozprestieral i samotný názov tohto pôsobivého, dobrodružného titulu Vietor a lev, kedy na trochu vyššie spomínaných protagonistov; áno, a z osobného hľadiska ma rovnako zaujalo nielen stvárnenie Raisuliho Škótom S. Connerym [niekdajším predstaviteľom Jamesa Bonda ako stelesňujúceho Araba, no súčasne taktiež asi ani zrejme neviem ihneď popritom všetkom ponímaní správne posúdiť i to, či to bol úplne najšťastnejší nápad?], ale zároveň aj nemenej zaujímavého "Teddyho" v podaní Američanom Brianom Keithom, čo mimochodom v jeho priamom, hereckom stvárnení, bolo niečo neuveriteľne nevídané, a to nielenže iba kvôli tomu, že svojmu reálnemu predobrazu, „akoby normálne z oka vypadol, ach, tá podoba bola neuveriteľná,” ale vďaka súbežným prestrihom medzi ním a rebelom, by som danú situáciu zdôraznil v tom zmysle, že svoj náprotivok po hereckej stránke o čosi prekonával; čiže sa teraz vraciam k tomu, čo by sa malo na nich akože vzťahovať, t.j. kto je v tomto prípade vietor, a pre zmenu zase, kto je lev, čo si nie je vôbec ťažké domyslieť? • Skrátka, viacej som si užíval scény z Washingtonu, ako z marockej púšte, ale scenárista a režisér v jednej osobe J. Milius [budúci tvorca Barbara Conana], kedy by sa dalo celkovo podotknúť, že aj daný titul bol tak trocha »barbarsky« prevedeným; bol až natoľko šikovným, že si obidve fázy veľmi obstojne postrážil, i keď zasa «strihové prechody» medzi jednotlivými fázami - miestami pôsobili rušivým spôsobom, kedy by sa ale nedalo povedať, že by strihová skladba - obzvláštne vo fáze príliš ne[za]fungovala, skôr naopak. • Popri medzičasom už trocha spomínaným "Ničiteľom dôvery" & "Teleskopickým Teddym" & Plukovníkom, čo je stále jedna a tá istá osoba, ako hore uvádzaný prezident, ma zaujala i hudobná partitúra J. Goldsmitha, autentická výprava Gila Parrondoa a skutočný režisér najzvučnejšieho mena J. Huston v jednej z menších úloh, ktorý v tom istom roku [1975], podobne tiež [z]režíroval i S. Conneryho v titule Muž, ktorý chcel byť kráľom, čím chcem naznačiť azda len to, že tentoraz sa v spoločnej scéne ani nijako extra zvlášť nestretli! • Podobalo sa to na môj mimoriadne obľúbený počin LAWRENCE z ARÁBIE, ale nebolo to presne to isté, ibaže sa titulným hrdinom nadostač inšpirovalo. PS : Apropo; hovorí vám niečo meno Steve Kanaly? Totižto, následne stelesní jednu z kultových postáv - Raya Krebbsa v „legendárnom seriáli” Dallas, a pamätáte si, keď sa ešte vysielal na televíznych obrazovkách? () (méně) (více)