Vítr a lev

Film mého srdce. Upřímně je mi dost jedno, jestli je to celé podle skutečné události (což mimochodem je) a nakolik přesná je rekonstrukce (údajně moc ne), já se prostě díval na krásný dobrodružný film. Connery podává úžasný výkon, "Lva" Raisuliho by takhle nikdo nezahrál. Tedy přinejmenším žádný jiný Skot. Candice Bergenová v roli paní Pedicarisové, "Who's a great deal of trouble", přesvědčivě ztvárnila ženu v ohrožení, které není únosce tak úplně lhostejný. Keithův Teddy "Vítr" Roosevelt je parádní prezident, kterého voliči (a diváci) milují. Vladek Scheybal, kterého známe jako českého šachistu Kronsteena ze Srdečných pozdravů z Ruska, ztvárnil pašu, film se bohužel jen mihne v jedné nebo dvou scénách. A nesmím zapomenout na neuvěřitelně přesvědčivé dětské herce, něco takového se jen tak nevidí. V celém filmu je spousta krásných chvil a jeden ndherný polokýčoidní moment, ve kterém se Raisuli za jízdy zpomaleně spouští ze sedla koně, aby si od mladého Pedicarise vzal pušku. Díky přiměřené stopáži se nudit rozhodně nebudete, najdou se tu i střípky humoru (Conneryho výše citovaná neustále opakovaná hláška ohledně paní Pedicarisové) a tak vůbec je to celé nádherné, takže ... no, jak to, že jsem jediný, kdo dává pět hvězdiček? (20.03.2005)

Zajímavý hybrid mezi Lawrencem z Arábie a Divokou bandou v režii drsňáka Miliuse a s úžasnou Goldsmithovou hudbou. Vlastně je v tom příběhu úplně vše - pro někoho možná až moc. Závěrečnou přestřelku, v níž se střetává hrstka amerických vojáků, německých císařských pre-afrikakorps vojáků, jejich jiní arabští uniformovaní spojenci, najíždějící berbeři, americká slečna a její děti a šermující sultán Connery, to vám skutečně žádný jiný film nenabídne... Byť to zní jako náhodná kombinace frakcí z dobové multi-playerové hry, tak filmařsky je to super mela a mé srdce zaplesalo. (03.02.2024)

,,...JA ROVNAKO AKO LEV ZOSTÁVAM NA SVOJOM MIESTE. ZATIAĽČO VY, ROVNAKO AKO VIETOR, NIKDY NESPOZNÁTE, KDE JE VAŠE MIESTO." __ Pred mnohými X rokmi som ako maličký videl tento film v TV a samozrejme na mňa zapôsobil - sir Connery v čiernom hábite s obojručným mečom ale aj niekoľko kompozícií záberov. Keď sa mi ho znovu po rokoch podarilo pozrieť, zafungovala nielen nostalgia ale aj filmárske remeslo s akým je nakrútený. Ako spomína ,,tartan" vo svojej poslednej vete, hodnotím podobne, no beztak je Roosevelt vs. Raisuli plnohodnotným dobrodružstvom, ktoré možno nie je dokonalé vo všetkých smeroch (hlavne zo začiatku až zbytočne parodický humor) a silou príbehu výraznejšie neohromí, no je jedným s popredných zástupcov svojho žánru čo ani na okamih vo svojej dvojhodinovej stopáži nezačne nudiť. Najlepší predstaviteľ Jamesa Bonda si v tom istom roku zahral ešte v ďalšom z nezabudnuteľných filmových dobrodružstiev môjho detstva - Muž, ktorý chcel byť kráľom. (104. hodnotenie, 9. komentár k filmu) (06.04.2010)

O čo je John Milius lepší v aranžovaní malebných pohľadov na západy slnka nad púšťou a fakt dobrých bojových scén (v tých stretoch mečov a padajúcich koní je už vidieť zárodky jeho budúceho Barbara Conana, ktorý je v tomto ohľade bravúrny), o to viac zlyháva v práci s hercami. Vlastne sa mu absolútne vymkli spod kontroly. Sean Connery je charizmatický zjav, ale toho džihádom a inými "teroristickými" rečami sa oháňajúceho, hlavy sekajúceho moslima mu neuveríte ani na sekundu. Ostatní sú ešte horší, či už afektovaná a nepresvedčivá Candice Bergen, alebo ostatní herci, ktorí svojím prehrávaním (napr. Geoffrey Lewis) robia z celej veci frašku na hrane paródie. Fakt ma to rozladilo, pretože veľkorysý vizuál aj dobre postavený príbeh dávali nádej, že to bude dobrodružák vo veľkom štýle. A on je z toho nakoniec... áno, Ostrov hrdlorezov. Akurát na púšti. (02.12.2007)

Dobrodružný romantický snímek, kde je devizou tzv. Stockholmský syndrom? Krapet přehnané, ale jako příběh z Orientu kupodivu funguje dobře. Sean Connery a Candice Bergen podali excelentní výkon, což dává snímku přeci jen jistou přitažlivost. Rok před tímto měl úspěch do dnes přitažlivý filmový počin ´Angelika´ a tak se zřejmě hledaly náměty alespoň podobné. To, že dějově unesená Američanka Eden je blondýnka jistě není náhoda. Výprava, kostýmy a dokonce i neobvykle dobově věrné zbraně jsou dalším tahounem něco takového vidět. Příběh inspirovaný skutečnou událostí, kde však nešlo o ženu, ale naopak o muže, takže události pro film jsou v rámci romance přirozeně naprosto překopané. Toto je příběh o dvou kulturách, který by měl dnes určitě zcela jinou podobu. Obě strany se honosí velkými myšlenkami o světě a ráji na Zemi podporující hlavně boj o nadvládu. Snímek tedy mající i myšlenku, což asi leckomu unikne. Unikátní je hlavně fakt, že příběh nenadržuje žádné straně, což bývá v kinematografii setsakramentsky vzácné. (15.01.2018)