The Wind and the Lion
Režie:
John MiliusScénář:
John MiliusHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Sean Connery, Candice Bergen, John Huston, Brian Keith, Geoffrey Lewis, Steve Kanaly, Vladek Sheybal, Nadim Sawalha, Antoine Saint-John, Terry Leonard (více)Obsahy(2)
Mezi berberským náčelníkem a americkým prezidentem stojí žena. A kvůli ní se může půlka světa ocitnout ve válce… 15. října 1904 vpadli do rezidence v marockém Tangeru berberští nájezdníci vedeni Mulaiem Ahmedem Mohammedem el-Raisulim (S. Connery), nelítostným válečníkem s touhou osvobodit svou zemi od zaprodanců a cizáků. Jeho lidé povraždili místní služebnictvo a unesli Američanku Eden Pedecarisovou (C. Bergenová) s jejími dvěma dětmi. Americký prezident Theodor Roosevelt (B. Keith) tuto událost hodlá využít k posílení svého vlivu před nadcházejícími volbami a s odpovědí dlouho nečeká. Posílá do Maroka vojenskou výpravu s jasným cílem: zachránit Pedecarisovy, nebo zabít Raisuliho. V Maroku ale mají své zájmy také ostatní velmoci jako Německo, Francie či Británie a americká intervence by mohla narušit křehkou místní rovnováhu a vyústit v otevřený konflikt mocností. Na pozadí těchto událostí je Eden zatím držena v Raisuliho pevnosti, z níž se ale s dětmi jedné noci pokusí uniknout… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Flanker27 to zodpadoval, což je také na uvážení. Blboučký americký dobrodružný film, tvářící se jako historické drama.Tolik keců na adresu americké státnosti, odvahy a důvtipu, za 119 minut jsem snad ještě neslyšel a hlavně neviděl. Theodore Roosevelt byl dozajista skvělý kovboj. To se jako za Masaryka mám stydět, že byl spíše filosof? No a pak pošlou do Maroka námořní pěchotu. Oni do všech zemí pošlou námořní pěchotu. K nám se ještě nedostali, jsme daleko od moře. Maroko mělo v r. 1904 smůlu neboť je mořem obklopeno. ()
Zajímavý hybrid mezi Lawrencem z Arábie a Divokou bandou v režii drsňáka Miliuse a s úžasnou Goldsmithovou hudbou. Vlastně je v tom příběhu úplně vše - pro někoho možná až moc. Závěrečnou přestřelku, v níž se střetává hrstka amerických vojáků, německých císařských pre-afrikakorps vojáků, jejich jiní arabští uniformovaní spojenci, najíždějící berbeři, americká slečna a její děti a šermující sultán Connery, to vám skutečně žádný jiný film nenabídne... Byť to zní jako náhodná kombinace frakcí z dobové multi-playerové hry, tak filmařsky je to super mela a mé srdce zaplesalo. ()
Bravurní a velmi fyzické bitevní scény, politická tématika (které korunují skvěle obsazené a mírně ironické postavy Raisuliho i Roosevelta) navíc umožňuje představit řadu velkolepých a také lehce satirických scén. Kde film mírně pokulhává jsou dialogy a vývoj vztahů mezi postavami, přes to se však dá snadno přenést a tento souboj Vítru se Lvem si náležitě užít. Celý článek zde. ()
Robí sa mi to ťažko, kedže ide o Seana, ale tie 3* tam vyčarovať neviem (musím hodnotiť objektívne). Nejako ma to nechytilo a mal som problém to dopozerať, tak som pri tom upratoval (no vlastne som to ani nedopozeral :D). Ale na Seanovu obhajobu, niečo takéto som aj očakával, kedže ja filmy takéhoto smeru vôbec nemusím. Čiže nie je to ani tak chyba filmu, ako skôr môjho nezáujmu. ()
Historický (dle skutečné události) dobrodružný snímek z dílny režiséra a scénáristy Johna Miliuse staví především na akčních scénách. Zároveň ale i docela hřeší a to paradoxně zejména na poli scénáristickém a trošku co se týče herců. Zvučné jméno Seana Conneryho slibuje charismatický projev šarmantního marockého barbara a do puntíku svoji roli splňuje. V jeho pronikavém pohledu by roztálo nejedno dívčí i dámské srdce, hustý plnovous a libozvučný anglický přízvuk (říznutý důrazem na R) dokonale podtrhují celek. Škoda, že mu z celého hereckého ansámblu neumí dost dobře nikdo další konkurovat. Postava presidenta T. Roosevelta (Brian Keith) je víceméně nudná a svým neustálým zápalem o zbraně dost monotónní. Candice Bergen v roli unesené Eden Pedecaris by mohla s nárokem na vítězství soupeřit v soutěži „Účes, který vydrží opravdu vše“. Jinak je ovšem nevýrazná, její postavu jsem zapomněla se závěrečnou scénou. Přes pomalý rozjezd se zhruba v polovině snímku konečně dostáváme k pořádným akcím a závěrečná bitka je pravou pastvou pro oko. Nejen trikově, ale i choreograficky zpracovaná podívaná nenechá diváka na chvíli v klidu. Být takhle efektně nadupaný celý film, budu v hodnocení méně kritická. I přesto stojí film za shlédnutí. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (20)
- John Milius se při natáčení inspiroval i novějšími filmy. Při natáčení filmu, využití pouštní krajiny a natáčení bitevních scén vycházel z filmu Lawrence z Arábie z roku 1962 a použil také mnoho stejných kulis, včetně kulis „Akaby“, které byly postaveny pro Leanův film a sloužily zde jako dějiště závěrečné trojité bitvy mezi Berbery, Evropany a jejich marockými spojenci a Američany. Bašavův (Vladek Sheybal) palác byl palác Ameriky v Seville, který se objevil jak ve filmu Lawrence z Arábie, tak ve filmu El Cid z roku 1961. Dalším významným vlivem je film Divoká banda z roku 1969, který inspiroval závěrečnou konfrontaci mezi americkými a německými jednotkami a předchozí scénu, kdy sultán zkušebně střílí z pistole Maxim. (classic)
- John Milius musel omladit hlavní postavy, aby mohl film financovat. „Nikdo nechtěl točit film o Arabech a Teddym Rooseveltovi. Takže jsme museli udělat ústupky: romantičtější muž, krásná žena, takhle to má mnohem větší tržby. Tyhle ústupky děláte za pochodu a v určitém bodě kariéry je možná dělat nemusíte a natočíte Barryho Lyndona. Možná je lepší, když děláte ústupky.“ (classic)
- Několik členů štábu je obsazeno, především kameraman Billy Williams, který hraje v úvodních scénách útoku ve vile Pedecaris střelce v bílém obleku sira Joshuu Smithe. Jako Rooseveltův (Brian Keith) ministr války Elihu Root se objeví vedoucí speciálních efektů Alex Weldon. (classic)
Reklama