Režie:
Jiří MenzelScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (více)Obsahy(1)
Úsměvný film vypráví ne jeden, ale hned několik příběhů. Ústředním dějovým motivem je konflikt mezi otcovsky rozvážným řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho mladým, mentálně zaostalým závozníkem Otíkem. Neméně důležité jsou však i další dějové prvky, vykreslující střediskovou obec a její obyvatele s humorným nadhledem a přitom s mimořádnou plastičností a autenticitou. Snímek je naplněn typickým svěrákovským inteligentním humorem, někdy trochu drsnějším, avšak nikdy vulgárním, umocněným Menzelovým smyslem pro "poezii a prózu" všedního života. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (1)
Recenze (985)
Dalsi vynikajici film od Menzela a jeden z nejlepsich ceskejch. Je tu spousta vynikajicich hercu, ale nejvetsi klad je asi János Bán, to bylo fakt stesti, ze ho Menzel obsadil. Taky tu je spousta dnes uz kultovnich hlasek, vyborny vtipy a tenhle film dokonale zvedne naladu. Rad se na nej vzdy podivam. ()
Menzel už má v této době za sebou překrásné pábitelské snímky, jejichž atmosféra je cítit i zde. Hrabala zde nahradil neméně kvalitní Zdeněk Svěrák a jeho osobitý humor, který dokonale ladí s výbornou režií. Prostor zde dostává i několik v podstatě neznámých herců i hereček, pro které byl tento film rozhodně zásadním. Pro uvolněnější atmosféru tu máme Miladu Ježkovou a její civilní herectví, Milena Dvorská mi osobně také zpříjemňuje celý snímek. Absolutním skvostem je zde ovšem Rudla a jeho překrásné básnění. Vše podbarveno velmi přesnou hudbou Jiřího Šusta. ()
Napoprvé k zasmání, napodruhé k pousmání, ale hlavně k zamyšlení, na potřetí a dál... pro potěšení. Milý příběh s vesnickou tematikou. Svěrákův scénář s celou řadou výborných scén a dialogů, z nichž jako triatlet vybírám Turkův (Čepek) plavecký trénink, jako kynolog vztah dr. Skružného (Hrušínský st.) k psovi Karlu von Bahnhofovi, jako milovník filmu Otíkovu (Bán) zálibu v návštěvě kina, jako češtinář Kájovu (Aubrecht) snahu opakovat "zejména zájmena". ()
Výborný film z domácej produkcie, veľa vtipu, skvelé herecké výkony, klasika ako vyšitá so skvelými heftami, napríklad naprávanie kroku, či scénkami ako riadenie nákladiaku, otáčanie okna v meste chlapcom z dediny, no za socializmu vedeli natočiť aj neidelogistické dobré filmy. Musím sa však priznať, že až tak rád to nepozerám, niečo mi tam k piatim hviezdam chýba, lebo extra nadšenie z toho nemám, ono je to aj výberom scén, nie všetky sú super vtipné a občas je to také prázdne, ale je to na druhej strane skvelá vtipná oddychovka. ()
To největší maximum humoru, které se mohlo vejít do filmu se v tomto případě uskutečnilo a to mírou vrchovatou. Vždyť si představte už ten fakt, že každá postava filmu, byď jen epizodní je velice svérázná a osobitá. A jestli se ptáte která je moje nejoblíbenější? Momentálně zaostalý Otík Rákosník, rozumný a otcovský pan Pávek, prchlivý drsan Pepa Turek, hláškující doktor Skružný.... No je jich zkrátka spousta. Víc už psát nemusím. Snad jen jednu větu. Nejlepší česká komedie. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (115)
- Jiří Menzel v knize "Rozmarná léta" vzpomínal, že "problém byl najít hezkou vesničku. Kvůli penězům a dojíždění jsme nechtěli točit daleko od Prahy, a tak jsme ji objížděli kolem dokola v čím dál tím větších kruzích a marně hledali použitelnou vesnici. Na rozdíl od Moravy nebo jižních Čech bylo okolí Prahy zdevastované. Všechno veřejné, co patřilo obcím, bylo zanedbané. Všude kopřivy, zarostlé příkopy, neudržované silnice, rozpadlá stavení, veřejné přístavby, narychlo postavené krabice pro samoobsluhy, čekárny na autobus, všechno strašně ošklivé. Jen tu a tam byly soukromé vily jak ze škatulky, ale o to víc byl ten obecní bordel vidět. Nakonec jsme Otíkovu vesničku našli až šedesát kilometrů od Prahy, v Křečovicích, rodné vísce Josefa Suka. Patřila do sedlčanské oblasti, kde měl za války vojenský prostor wehrmacht. V podstatě ta vesnička vypadala jako normální česká vesnice, nebyla moc hezká, ale ani ne zas moc zplundrovaná. Museli jsme jen udělat malé úpravy, dvorek pod hřbitovní zdí a podobně." (NIRO)
- Jana Turková (Libuše Šafránková) zalévá v kanceláři květiny, přičemž má svetr zapnutý na několik knoflíků. Když do kanceláře vpadne Josef Turek (Petr Čepek), má ho zapnutý pouze na jeden jediný knoflík. (SONY_)
- Film sa svojou návštevnosťou stal po 21 rokoch ďalším československým filmom, ktorý prilákal viac ako štyri milióny divákov do československých kín. Tým posledným bol Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964). (Raccoon.city)
Reklama