Poslední aristokratka

Rozhodol som sa tento rok dať ešte jednu šancu československej kinematografii. Alebo presnejšie, s návštevou kina. Akosi som nemal tohto roku šťastie na kvalitné československé snímky, no veci sa trošku zmenili po tom, čo som zistil, že film "Poslední Aristokratka" napísal a režíroval Jiří Vejdělek. Človek, ktorý je zodpovedný za filmy, ktoré sa mi veľmi páčili a preto som si povedal, že tomu dám šancu. Takže sme s manželkou kúpili lístky, posadili sa v kine a odchádzali sme konečne obaja spokojní. Tento film ma pobavil. A smial som sa na ňom skoro po celú dobu. Príbeh je jednoduchší, no humor ma skutočne vie veľmi dobre pobaviť. Mám rád postavy v tomto filme, pobavili ma jednotlivé situácie, no je pravda, že niektoré fóry boli tak trošku nasilu. Ako napríklad stratené plechovky arašidov. Mal som pocit, že to do filmu dávať ani nejako nemuseli. Okrem toho si myslím, že film sa musí odohrávať niekedy v období medzi rokmi 1990 až 2001. Dôvody sú tie, že jazdia ešte staré autobusy, auto nášho právnika a najmä keď sa pozerá cez okno lietadla na New York, dvojičky ešte stoja. Odhadol som to tak na rok 1995. Postavy sú podľa mňa vtipné. Kastelán Josef si snáď všetky scénky pre seba uchmatol a rovnako aj Pavel Liška ako hypochondrický údržbár. Ale mám rád aj pani Tichú a ako si postupne vybuduje priateľstvo s mladou Máriou. A ako sa rozhodnú všetci, že bude najlepšie zámok zachrániť. Okrem toho skvelé gagy ako napríklad nacistický záchod so špeciálnym splachovadlom. To je skutočne skvelé. Alebo aj scénka, kde Anna Polívková hovorí, že s aristokratmi nepocestuje lietadlom (dôvod neprezradím). Pre mňa ide o jednu z najlepších komédii tohto roku. Lebo som sa na nej skutočne najviac od srdca nasmial. Vejdělkov humor mi proste sedí. A teším sa, s čím príde nabudúce. Hodnotenie: A (27.10.2019)

Kniha je v knihovnách půjčena na roky dopředu, zajímalo mě, jak si Vejdělek poradí s adaptací cizí látky. Knihu si asi budu muset přečíst, protože film je přehlídkou klišé "nechápaví Amíci vs. vyčůraní Češi" a většina vtipů se týká jídla a pití. Tatiana Dyková neskutečně přehrává a je trochu divný ten zvláštní přerod její postavy. Snímek se na jedné straně snaží působit velmi realisticky (středostavovská rodina, která nemá peníze na šlechtické bydlení), na straně druhé se většina věcí vyřeší až nečekaně snadno. Jiné Vejdělkovy filmy mě štvaly více, tohle je taková typicky česká veselohra, ve které sněží, objevuje se mladá neokoukaná herecká tvář a ... všichni se v ní tak nějak domluvíme. (20.11.2019)

Plné klišé i archetypálních postav, převařovaných fórků i opsaných motivů a v několika chvílích to připomíná fakt blbou pohádku. Na druhou stranu najdou se tu i povedené momenty, je to i dobře zahrané,pokud nepočítám Dykovou, a hlavně z toho čiší taková ta pohoda, kterou člověk od podobných vánočních záležitostí očekává. A to je asi to nejdůležitější. 60% (06.01.2021)

Měli to nechat točit Trošku, bylo by to aspoň tak zábavné jako Babovřesky nebo Strašidla, která to nejvíce připomíná. Pokusy o humor jsou jim podobné, ale v Babovřeskách aspoň fungují. Fakt se mám smát, že někdo upadl na sněhu? Že někdo nasává ořechovici? Že Liška plešatí? Jinak v České televizi objevili drony, pokud jste si toho již nevšimli v mnoha jejích dokumentech z poslední doby, a jsou plně využity na opět zbytečné záběry krajiny a hradu shora. Jinak je to skoro dvouhodinová nuda, kde nejsympatičtějšími postavami jsou unylý kastelán a dcera, ale ani ti moc nezachrání – protože nemají nakonec dostatečný prostor – plochý ne-příběh s trapnými pokusy o vtip. Ona tedy už ani kniha není žádné terno, prostě další z vyhypeovaných titulů, ale tady to šlo ještě o několik stupňů dolů. Jinak to má jediné plus, slušnou kameru, která umí rámovat obraz. Hudba je otřesná. A Vilhelmová s tou svcrklou bradou a dlouhým nosem vypadá - prostě jí to tady ale ani trochu nesluší. Dvakrát jsem se pouzasmál, ale jinak zbytečný film, po kterém při druhém uvedení v televizi nikdo ani neštěkne. (12.03.2020)

Distingovaná, ale i  plochá a přeslazená rodinná komedie, kde nad jiné vyniká svérázná hospodyňka Balzerové a  americká buranka Dykové. Romantické princezničkování kolem ústřední mladé dvojice dá pak i díky sněhovým závějím vzpomenout na nezapomenutelné Tři oříšky a ač jsem většinu vtipů odměnil maximálně slabším pousmáním, převládá vcelku příjemný dojem. Tři budou adekvátní. (18.01.2023)