Na samotě u lesa

"On teda cihlu do ruky neveme, ale odborník je to na slovo vzatej." Kdybych se jednou vzbudil a zjistil bych, že jsem Pražák, tak si okamžitě pořídím parcelu na konci světa, nakoupím tvárnice, překlady, krovy, latě, tašky, odpad, hřebíky, vruty, trámy, dvojlinky, trojlinky, okapy, plechy, zemnící drát, elektroměr, pojistky, hromosvod, krabice pod vypínače, krabice odbočné a za odborného dohledu pana Lorence sám sobě postavím stylovou víkendovou chatku 25+3. Rodině Lavičkových stačila chalupa. To udělali dobře, protože já nebudu mít v ceně dědu Komárka, mlynáře Radima, Ferdu Kokeše ani psí blechy a s těmi všemi se vždycky dobře pobavím. (25.12.2012)

"Radime, vejš.." Úžasný film Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Krásný pohled na měšťáckou rodinu, která si pořídí chaloupku na vesnické samotě. Spousta momentů, které zahřejí u srdce, když si člověk uvědomí, že jsou nedílnou součástí každého (ne)obyčejného života. S podobnou grácií, jako například Homolkovi, nám tu autoři předkládají spoutu veselých scén, které jsme určitě zažili i my. Bezesporu jedna z nejlepších komedií, která zdobí českou kinematografii. 95% (06.06.2010)

Další skvělá komedie od dvojice Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Pražská rodina koupí chalupu na venkově. Má to ale jeden háček. Koupili ho i s dědou Komárkem a ten ne a ne umřít. Má hold tuhý kořínek. A když vidí jeho čilého otce, tak pochopí, že na tom světě ještě nějaký ten čas pobude. A tak se k němu na léto nastěhují. Nakonec jsou stejně rádi, když neumře. Kemr tu podává naprosto vynikající výkon. Všechny ty vesnické postavičky jsou skvělé. Třeba nejlevnější zedník na vozíku pan Lorenz a jeho zákazník, který má zmáklé všechno kolem stavby domu. Samozřejmě tu o vtipy není nouze. Dobrý je třeba dědův údiv, že Pražáci ještě v 10 hodin spí nebo jeho hádání se s rádiem. Pak taky návštěva mlýna s mlynářem Ladislavem Smoljakem. Ten jim poví příběh, který chce každý slyšet ještě jednou. Nebo pan Novák, který koupil barák s babkou a dědkem a ti taky nechtějí umřít. Tak si dělají různé naschvály. On jim lije vodu do příkopu, přes který se chodí do domu a oni zas do zrní sypou hřebíky. Takže pokaždé, když přijede, tak píchne. "Dědeček je hodný, ale překáží nám. No počkej. To přece takhle nemůžeš napsat!." :D (31.01.2013)

Menzel i Svěrák mají na svém kontě zdařilejší počiny. Film i po letech překvapí množstvím hlášek, které dávno zlidověly. Zápletka kolem chaty má být zdrojem humoru, ale ten rychle vyschne. Na Kemrovi je zase vidět, že v době natáčení ještě nebyl ve věku důchodce vyhlížejícího zubatou a přeliv to skutečně nezakryl. (02.04.2022)

Naposledy jsem tenhle film viděl v autobuse Praha-Krumlov. Japonka, co seděla vedle mě, odložila znuděně sluchátka už po deseti minutách a taky americké osazenstvo se tvářilo dost nechápavě. Zato našinci se poznali podle lehkého úsměvu na rtech, občas střídaného hlasitějšími chechty. Jsou prostě filmy národní, které exportovat nelze. Kemr u chaloupky náleží spolu třeba s Járou Cimrmanem a Večerníčkem do galerie entit cizozemci nepochopitelných. (12.06.2008)