Pražáci dědy Komárka
Secluded, Near Woods
Seclusion Near a Forest
Československo,
1976, 93 min
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Josef Kemr, Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Marie Hradilková, Martin Hradilek, Jan Tříska, Ladislav Smoljak, Naďa Urbánková, Zdeněk Blažek, Alois Liškutín (více)Obsahy(1)
Autoři komedie Na samotě u lesa, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, humornou formou popisují různé typy tzv. chalupářů. Většinu postav napsali přímo pro jejich představitele, mezi nimiž vyniká především Josef Kemr v roli dědy Komárka. Manželé Lavičkovi, půvabně ztvárnění Danielou Kolářovou a Zdeňkem Svěrákem, jsou sváděni touhou po získání chalupy dědy Komárka, kterou však majitel, jak se zdá, jen tak neopustí. Vše nakonec vyřeší jejich děti, které si starého Komárka zamilují a začnou ho považovat za svého skutečného dědu. (Bontonfilm)
(více)Zajímavosti (64)
- Výňatek z recenze Jana Klimenta v Rudém právu (16. 9. 1976): "Autoři prý nechtěli bičovat své postavy. Snažili se prý navodit porozumění mezi lidmi. Nechtěli prý dělat satiru. Škoda. Tyhle nelidské maloměšťácké vlastnosti si právě o satiru přímo říkaly. Při posuzování takových chrakterových slabin se shovívavostí těžko vystačit. Tak vyšel nakonec film, který dospívá místy až k nihilismu. Vane z něho nikoli veselost, ale hořkost, až beznaděj. Rozhodně nedosahuje například ironického pohledu Papouškových filmů o rodině Homolkových. Při realizaci se zkušený a talentovaný režisér Jiří Menzel dopustil chyby. Postavy dvou hrdinů filmu (Lavičky a Zvona) obsadil samotnými autory Z. Svěrákem a L. Smoljakem. Jejich osobité herectví stojí ve filmu v kontrastu proti realistickému umění Josefa Kemra v roli starého Komárka a velký umělec oba nadšence přehrává ve všech směrech. Tak se - ostatně docela právem - stává děda Komárek skutečným hrdinou filmu... Nový film Jiřího Menzla tak nedosahuje úrovně předcházejícího snímku Kdo hledá zlaté dno." (NIRO)
- Kaplička ve filmu, kde se demonstruje chytání zmije, je výklenková kaple Svatého Jana. Nachází se půl kilometru od obce Svatý Jan a 20 kilometrů od stavení pana Komárka (Josef Kemr). (sator)
- Scéna s pohřbem a zmatenosti malého Lavičky (Martin Hradilek) ze slova nebožtík neobjasňuje význam tohoto slova. Udává se, že slovo „nebožtík“ vzniklo ze slova nebohý, složeninou „ne–bog“. Nebohý = nemající podílu na bohatství, chuďas; nebožtík = ten, kdo již nemá údělu na tomto světě. Pravděpodobnější varianta je ale, že ostatky zemřelého člověka už nepatří Bohu, tomu patří jeho duše. Slovo „bog“ totiž znamená i výraz pro Boha. (sator)
- Manželka dědy Komárka (Josef Kemr), Anna, zemřela dne 25. července 1961. V ten samý den měl prezident J. F. Kennedy projev v Západním Berlíně v důsledku výstavby Berlínské zdi a hrozící třetí světová válce. Jedná se o jeden z nejznámějších projevů studené války, patří mezi nejslavnější protikomunistické projevy a též mezi nejslavnější historické projevy vůbec. (sator)
- Děda Komárek (Josef Kemr) vlastní tranzistorové rádio Tesla 2800B-2 Mír, vyráběné v letech 1961–1963 v Tesle Přelouč, n.p., napájené z vestavěné baterie. Přijímač byl pokračovatelem prvního československého tranzistorového přijímače T58. Exportní verze se prodávala pod názvem Comet-9 Commodore. (sator)
- Ve filmu zazní tři lidové písničky: „Když jsem já ty koně pásal“, „Na tom pražském mostě“ a „Rovnal sedlák, rovnal trávu“. (sator)
- Děda Komárek (Josef Kemr) vypráví historku o violistovi, který si u něj zapomněl violu. Josef Kemr byl zdatným hudebníkem právě na tento nástroj. (sator)
- Ve filmu se opakovaně objevuje výraz „klekání“. Klekání je zvonění, které se opakovalo každý den třikrát – za úsvitu, v poledne a večer. Lidé měli při zvuku zvonu zanechat práce, pokleknout a modlit se modlitbu „Anděl Páně“. Tradičně se klekání zvoní po dobu trvání této modlitby, tedy zhruba dvě a půl minuty, a protože modlitba „Anděl Páně“ sestává ze tří biblických veršů, někdy se klekání zvoní s dvojím přerušením. V době, kdy ještě nebylo rozšířené nošení hodinek, sloužilo také k určování času. Za ranního klekání vstávali, při poledním obědvali a u večerního posílali své děti spát. Starší děti večerní klekání upozorňovalo, že se mají vrátit domů. Opozdilce mohla podle pověstí v poledne odvléct polednice a večer pak klekánice. (sator)
- Stavení dědy Komárka (Josef Kemr) má tradiční doškovou střechu. Jedná se o historicky nejstarší střešní krytinu. Došek je snopek, zhotovený ze 110 až 140 cm dlouhé rovné slámy, rákosí či orobince. Jeden došek váží 3,5 až 4 kg. Slovo došek se do českého jazyka dostalo pravděpodobně z německého „dach“ – „střecha“. (sator)
- U dědy Lukšíčka, předobrazu dědy Komárka (Josef Kemr), rodina Svěrákova na léto bydlela a on jim slíbil, že jim chalupu prodá. Nakonec to však nedopadlo. (sator)
- Scénka, ve které Ladislav Smoljak vypraví historku o vodníkovi, byla inspirována obnoveným představením „Aktu“ z repertoáru Divadla Járy Cimrmana z roku 1973. V semináři totiž podával Oldřich Unger odbornou přednášku o Cimrmanově „Elektrické valše“, kterou během výkladu zapnul a na konci výkladu ji vypnul a dodal: „A to je právě to nejzajímavější,“ a celý výklad ve hluku prakticky zanikl. Scénka je v představení „Akt“ dodnes. (mnaucz)
- Vrchní dramaturg na Barrandově a aktivní agent KGB Ludvík Toman chtěl film stopnout, protože na hřbitově bylo příliš mnoho křížů a protože bude divákovi vadit amatérské hraní Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. (rublik05)
- Herec Miroslav Štibich si zde zahrál předsedu družstva, stejně jako v dalším filmu scenáristů Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka – Vesničko má středisková (1985). (Strato61)
- Vesnice, ve které zedník Lorenc (František Řehák) udílel rady, jak stavět dům, jsou Radešice. (Duoscop)
- Asi devět kilometrů od Sedlčan se nachází ves Svatý Jan, na jejímž svažitém hřbitůvku se točily scény pohřbu. V obci se rovněž nachází dům, který filmařům posloužil jako hospoda, v níž se děda Komárek (Josef Kemr) opil a poté na zahradě před ní popral. (Duoscop)
- Hlavní lokací byly Obděnice patřící pod nedaleké Petrovice, vzdálené třináct kilometrů od Sedlčan. Chalupa dědy Komárka (Josef Kemr) se nacházela na samotě zvané Svídí asi kilometr od obděnické návsi. (Duoscop)
- I po letech si Zdeněk Svěrák vzpomíná, že pověstné padání lehátka řídil režisér Jiří Menzel provázkem a škodolibě si natáčení této scény užíval. (mar48)
- Scenáristé společně s režisérem Jiřím Menzelem lákali Josefa Kemra, aby se šel podívat za panem Lukšíčkem, podle kterého je napsána jeho postava dědy Komárka. Kemr se ovšem dost zdráhal. Nevěděl jestli by to bylo dobré, protože chtěl vytvořit vlastní osobitou figuru. Nicméně, když ho jednou Zdeněk Svěrák viděl před chalupou odpočívat, spletl si ho skutečně se samotným panem Lukšíčkem. (Pierre)
- Improvizovaná anketa ukázala, že při vyslovení jména filmu se téměř všem dotazovaným okamžitě vybaví legendární hláška „Chčije a chčije“. (Pierre)
- V den, kdy se natáčela scéna, ve které se děda Komárek (Josef Kemr) chystá na pohřeb svého kamaráda a mluví o neodkladnosti lidské smrti, se shodou okolností Jiří Menzel dozvěděl o smrti svého otce. Později popsal tento den jako jeden z nejhorších ve svém životě. (henrycruel)
Související novinky
Jan Tříska (1936 - 2017)
25.09.2017
Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (více)
Kánon filmu 2011
13.02.2012
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)