Gwen

Temné sociální drama o rodině, žijící v horách na farmě, rozhodně hororem není, působivým pomalým příběhem s pochmurnou atmosférou je. Matka se dvěma dcerami zoufale drží farmu, kterou by ráda důlní společnost. Raný kapitalismus v nejčistší podobě jde za svým cílem i přes mrtvoly. Starší Gwen se opravdu snaží, ale výsledkem je jedna bota za druhou. Zatímco matka se uchyluje k pohanským rituálům, Gwen se modlí ke křesťanskému Bohovi. Kříž v plamenech pak symbolizuje zoufalství a zlobu vůči tomu, kdo nedokáže nebo nechce vroucné modlitby vyslyšet. Mlha, černé mraky a jedna bouře za druhou podtrhávají baladičnost příběhu směřujícího k tragédii. Vizuálně krásný syrový film, kde obrazy postav osvícených jen plameny svíček připomenou barokní šerosvit. Spíše pro okrajové publikum. (21.12.2019)

Vizuální stránka věci je parádní, stupňující se tíživá atmosféra nemá chybu a představitelka Gwen je jednoduuše vynikající. Přesto to nebylo ono, protože z mého pohledu chyběla nějaká výraznější dějová linka a vadilo mi to, že hororu se film pouze dotýká, což je škoda. Není to zlé, ale potenciál tu byl podstatně větší. 55% (16.11.2019)

Kurnik, to je teď nějaká epidemie filmů „věřící rodina na farmě čelí zlu a Bůh je nechá na holičkách“? Navíc tohle, na rozdíl od Čarodějnice, NENÍ horor, to je sociální depresivní drama jak od Dickense (i když ten i v nuzných podmínkách dokázal najít pro své postavy něco milého a příjemného) o tom, jak chce těžební společnost farmu, a ženská se dvěma dětmi ji nechce prodat. A vlastně ani nevím proč, když jediným důvodem bylo udržet ji pro manžela, až se vrátí z války na Krymu SPOILER, SPOILER, a pak zjistíme, že umřel hned na začátku války. Je tu zajímavá krajina, nejspíše Severní Irsko, to nikdy nezklame. Ale opět multikulti jen dva prstíčky strčíme - je zde černošský doktor! (v době, kdy černoši sloužili Britům jako podřadní sluhové), a aby se neřeklo, jeden člověk v kostele má zrzavé vlasy. Rodina strádá, ale obě dcery jsou vyžrané jak čuníci - to nenašli tvůrci nějaké mladé herečky hubené jak lunt, abych jim to věřil? A celkově jsou charaktery jen černé a bílé, nic mezitím, dokonce i ten syn nijak nereaguje na zvěrstva svého otce (to dcera na smrt koně reaguje zase přehnaně), i když v kostele po dceři pokukoval a málem si od ní koupil svazek mrkví na trhu. Tak má nějaké city, nebo ne? Tyhlety agitky proti věřícím, zabalené do mysteriózního hávu, už mi vážně lezou krkem. Celé je to tak odtažité, že je mi závěrečná scéna a osudy těch lidí šumák. Ale ještě, že to netočil Bela Tarr, to by to trvalo tři hodiny. (08.11.2019)

„Ukradni ovcu, useknú ti ruku. Ukradni celú horu, budú sa ti klaňať.“ Pozerať túto temnú drámu (nie horor) je ako sledovať, ako sa dvojročné dieťa hrá s odisteným granátom. Viete, že pri všetkej pravdepodobnosti sa to môže skončiť len jediným možným spôsobom. Tlak, vyvíjaný na postavy a na divákov je miestami naozaj príliš silný a teda značne nepríjemný, depresívny, demotivujúci a krutý. S prižmúrenými očami 4*. (11.10.2019)

Spomedzi literárnych žánrov by tomuto dielu najlepšie zodpovedala balada. Pochmúrna sociálna balada, v ktorej chudobnému aj z hrnca vykypí. Smrť je priam hmatateľne prítomná a javí sa v krehkej existencii matky a dvoch dcér vlastne jedinou istotou. Chce to obrovskú silu, neprepadnúť zúfalstvu. Psychológia ako veda je ešte len v plienkach a v dobe všeobecnej pauperizácie spoločnosti by aj tak nebolo v jej silách všetkým pomôcť. Nízke hodnotenie je mi záhadou a ide zrejme na vrub toho, že ľudia od filmu očakávali horor. Horor to však nie je, jedine ak by sme za horor považovali celkovú ľudskú existenciu. (22.12.2019)