Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Budovatelská témata, byť jakkoli modifikovaná, do znárodněné kinematografie pronikala po celou její existence. Tentokrát si režisér Július Matula soustředil na mladého konstruktéra, jenž s velkými nadějemi přijme místo v jednom proslulém zemědělském družstvu. Záhy však pozná, že za vyhlašovanými frázemi se ve skutečnosti skrývá pokrytectví a protekcionismus. Tvůrci kritizují, že neschopnost bývá zastírána, že nedostatky končí obratně zakamuflovány, že společenské naladění přeje veskrze průměrným a všemu přizpůsobivým. Hauři předkládají výpověď odvážnou tak říkajíc v mezích zákona, vybízejí ke zvýšení pracovní uvědomělosti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (47)

Mulosz 

všechny recenze uživatele

To je tak blbe, az je to genialni, uz dlouho jsem se tak nepobavil. Mel jsem tu cest cist i mnoha socialistickymi vyznamenanimi ovencenou knizni predlohu Stanislava Vachy a to byla taky pecka. Pavel Jaros tam vystupoval jako ten nejschopnejsi a nejuvedomelejsi inzenyr, az to bolelo. Na druhou stranu byly v knize v pozitivnim slova smyslu ponekud dramaticteji vyliceny zdravotni komplikace postav a krachujici vztahy se zenami. Tim vsak klady samozrejme konci. Znamy tvurce normalizacnich skvaru Julius Matula ze zcela vazne minene predlohy vytvoril kabaret, kteremu vevodi haur vsech hauru Marek Vasut, vecne nosici sluchatka na usich a pronasejici sexisticke vtipky na adresu soudruzek pracujicich povetsinou jako sekretarky, pricemz aby na konci zjistil, ze haurovstvi k uspechu nestaci, a to i presto, ze nad jeho vysnenym JZD nekdo zrejme nepatricne drzi nahore ochrannou ruku. Zvukovou stranku Matula obdaril temer nepretrzite hrajici dobovou muzikou. Vasutuv tanec na Tanecnice z Lucnice se okamzite zaradil mezi sceny, na ktere jen tak nezapomenu. Kdykoliv jedu treba metrem a najede mi tato etuda v hlave, smeju se tak, az se po mne lide ohlizeji a cumi jako na blazna. Jelikoz jako frydecky rodak mam velmi rad sveho mistniho soukmenovce Pavla Dobese, mel jsem radost z mne dosud neznamych a na deskach nevydanych slok pisne Zum Zum II, presto ale nechapu, jak se pisen tohoto s rezimem zneprateleneho muzikanta mohla do filmu vubec dostat. Plejadu frydeckych rodaku doplnuje Ivana Chylkova chodici vecne v cernych lodickach a bilych ponozkach. Eva Jenickova hraje opet stetku. No proste je to naloz, kdo nevidel, prohloupil :-) ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Perestrojka se nám odrazila ve filmu. Mladí muži nažhavení do nových časů bojují proti zapšklým zkostnatělým metodám, chtějí inovovat, měnit svět. Marek Vašut je mladý inženýr, chce něco dokázat, v podniku ho všechno brzdí. Přijme místo v moderním JZD ala Slušovice, kde jde vše jako na drátkách, mají se jak prasata v žitě, ale musí se makat. Tento "kapitalistický" přístup nezná bratra, chce výsledky, kdo nestačí, odpadá. A odpadá i náš hrdina. Toť vše. Nejzajímavější je pozadí celého příběhu a Vašut sám. Film, ač politicky velmi angažovaný, vnucuje ideologii jen ve vkusném množství. Marek Vašut a plejáda dnes slavných herců činí snímek zajímavým a velmi dobře snesitelným. Dovedu si docela dobře představit, jak bych se někde plácal já coby novopečený inženýrek, kdyby včas nepřišla Sametová revoluce...70% ()

Reklama

curfew77 

všechny recenze uživatele

Tenhle film mi celá desetiletí unikal, protože jsem ho měl zafixovaný jako nějakou adaptaci románu od Párala. Ve skutečnosti jde ale o (na tehdejší poměry) docela cool story navázanou na legendami opředené slušovické JZD s klasicky parádním Vašutem a stejně tak dobrými Chýlkovou, Rodenem a dalšími. Jen mi pořád trochu není jasné, jak to celé vlastně tvůrci mysleli. Je to kritika komunismu nebo kapitalismu? Vtipné je, že od každého trochu. Celkem rád bych si přečetl literární předlohu. Stylem má film dost blízko k trilogii Bouřlivé/Zralé/Mladé víno, což ještě umocňuje Němec ve velmi podobné roli pokrokového předsedy družstva. Nedejte na zdejší modré hodnocení, za vidění rozhodně stojí. 65 %. PS: Eva Jeníčková je tady nejvíc sexy, co jsem kdy viděl! ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Nadčasový snímek o tom, že co si o sobě myslíme sami, nemusí být vždycky pravda. 1) Spoiler. Nadčasovost filmu vidím v zobrazení odvěkého lidského konfliktu mezi vlastní představou o sobě a schopností tuto představu naplnit. Ing. Pavel Jaroš to neumí. Příčiny svého neúspěchu vidí všude, jenom ne u sebe - ve společenských poměrech, v chování druhých. Zatímco v běžné práci obecný zmar jeho nešvary spíše zakrývá a to i před ním samým, quasikapitalistické pracovní podmínky v JZD Podhůra (čti Agrokombinát Slušovice) postaví Jaroše před holý fakt, že toho prostě moc neumí. Pavel tuto výzvu neustojí a neschopen sebereflexe zneuznán utíká z boje a vrací se na své původní pracoviště._____ 2) Spoiler. Pavlovu neschopnost prosadit se ilustrují i jeho vztahy se ženami. V Praze přistupuje na ponižující hru rodičů své milé, k níž leze oknem jenom proto, aby jeho vztah nedostal oficiální punc. V Podhůře je využíván svou dívkou jako dočasný zástup za vážnou známost, která si právě kroutí roční vojenskou službu. V obou případech Pavel vyjadřuje svůj nesouhlas s poměry jen verbálně, aniž by skutečně vzal svůj osud do vlastních rukou._____ 3) Role mladého kohoutka, který si vyskakuje, ale nemá výdrž, byla pro 27letého macha Marka Vašuta zajímavým protiúkolem, kterého se zhostil s překvapivou jistotou a přesvědčivostí. Milý byl i pohled na 25letého Karla Rodena (Jarošův spolubydlící v Podhůře)._____ 4) Vzhledem k délce trvání socialismu v Československu je přirozené, že revizionistické tendence šly ruku v ruce s generační obměnou. Režimová propaganda často vydávala touhu po změně režimových pravidel za záležitost výměny generací - tak, jako i v tomto snímku. Perestrojková atmosféra plná nedůvěřivé naděje dodává filmu zvláštní pro mě nostalgický nádech. ()

klukluka 

všechny recenze uživatele

V době vzniku to muselo být poměrně odvážný... "Bolševici zasraní" tam vypustil z huby ten podvratnej živel v podání Borise Rösnera, výraz Perestrojka už se asi taky vyskytoval, ale stejně to byl troufalej kousek. Stejně jako celek, kterej znevažoval (asi nejen) Slušovice. Jinak to byl malej českej film, skutečně žádný zázrak, má ale určitou výpovědní hodnotu o době svého vzniku. Z toho důvodu bych ho úplně nezatracoval. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (5)

  • Natáčeno převážně v Praze. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Jedná se o první český film o kapitalismu, přitom natočený dva roky před revolucí. (hippyman)
  • Scéna, ve které Pavel Jaroš (Marek Vašut) skáče přes kapotu svého vozu, byla natočena u vstupu do JZD Blatnice pod Svatým Antonínkem. (Kovaja)

Reklama

Reklama