curfew77

Jako vždy milá a spolehlivá Anne Hathaway uprostřed pustiny: herecké i scénáristické. Příběh sice funguje, ale po cestách těch nejprovařenějších klišé, takže k smrti nudí, a parťák hlavní hvězdy Nicholas Galitzine se velmi snaží a v podstatě dělá všechno správně, ale má nulové charisma. Chtělo by se říct, že solidní řemeslo neurazí, tady ale kromě někdejší Catwoman nebo cestovatelky ke hvězdám z Interstellaru nenajdete fakt vůbec nic. 40 %.

Místy milé, místy filmařský nápadité (létání u klavíru), hlavně se to ovšem na rozdíl od uchcané Bohemian Rhapsody nebojí alespoň otevřeně jít do tématu, který byl společným životním údělem Eltona Johna i Freddie Mercuryho. Patrně proto, že zatímco sir EJ cénáristům do práce nekecal, Brian May a spol na všechno bedlivě dohlíželi. Pro tenhle film každopádně solidních 60 %, ale podruhé už to nějak zvlášť vidět nepotřebuju. PS: Pro Eggertona klobouk dolů, ten kluk umí (i zpívat)!

Alternativní vesmír, v němž se Freddie nepřipojil ke Queen, ale k Luneticu. Aneb ta verze minulosti, kterou by si přáli zpětně vidět přeživší členové kapely. Závěrečná scéna z koncertu, v němž na sebe všichni kromě Mercuryho nábožně zírají, k jakému se to nachomýtli zázraku, mi přišla veskrze bizarní. Pusťte si radši to origo půlhodinové vystoupení na YouTube a uděláte líp. 40 %. PS: Eltonjohnovský Rocketman je o třídu lepší, a to přitom věru nejde o žádný záblesk filmové geniality. PPS: Ano, je fér říct, že Malek to neskutečně odedřel a zaslouží si obdiv. Mně osobně ale přijde lidsky úplně jiný typ, než Mercury, takže to na mě prostě nezafungovalo.

Tři hvězdy, ale ty absolutně nejslabší, jaké si umíte představit, a to jen díky stále sympaticky milé Mckenně Grace a její "sort-of-lesbické" lince a la Swayzeho Duch. Jinak je to utahané až běda, takový Bill Murray k tomu viditelně přistoupil s nechutí, a některé fóry vzbuzují úsměv maximálně útrpný. Tudy fakt cesta nevede, na příjemně teenagerskou úvodní tři čtvrtě hodinu z Odkazu se vůbec nenavazuje a míra recyklace překračuje únosnou mez. 50 %. PS: Viděno s dabingem, který je sice technicky ok, ale překladově dost marný, jakkoli to v dnešní době úsečných hlášek nemají anglicisté právě snadné.

Nezábavné a to po všech stránkách. Všechny "fóry" to strká až pod nos a pro jistotu třikrát, scénáristicky je to ukrutně líné a fandit není komu. 35 %.

První dva díly byly na rovnou stovku, především onen epický úvodní twist hned v zdánlivě nenápadné předtitulkové scéně pilotní epizody, který určí ráz celého seriálu a na který jsem (zaplaťpánbůh) nebyl připraven. Závěr dílu druhého je pak dalším exkluzivním momentem, který ale bohužel už nic nepřekoná, protože přinejmenším od poloviny série se hraje víc na city, melodramata, genderová pseudoposelství, a logika dějová i fyzikální začíná čím dál častěji dostávat přes koule. Závěrečný díl se pak vysloveně nepovedl, protože tlačí nesmyslně na pilu v celé řadě ohledů, a paradoxně se ještě k tomu dost vleče. Škoda, i když jsem tušil, že to prvotní ohromení prostě může vydržet jen těžko. Přesto dám silných 80 % a druhou sérii rád, i když s lehkými obavami, zkusím. PS: Herecky naprosto vládne Shantel VanSanten, a Sarah Jones je i ve svých šestatřiceti absolutní zlatíčko s neuvěřitelně sexy chraplavým smíchem, naopak Kinnamanovi tahle role dle mého moc nesedla. PPS: Móresy s protáčením režisérů u jednotlivých epizod jsou zlo, které se podepsalo i na FOR ALL MANKIND. Please, make it stop.

Ale jo. Vlastně skoro stejné hodnocení jako u první řady, což potěší. Herecky zase dámy lepší chlapů (Shantel a Wrenn vynikající, Kinnaman nejslabší široko daleko), poslední epizoda zase na můj vkus zbytečně armageddonovsky vyhrocená, ale tentokrát se i ta nakonec dala snést. Snad jen ty mudrlantské proslovy jednotlivých postav v kritických situacích ("Můj manžel vždycky říkal... Kdysi jsem měl psa a ten... Znal jsem chlapíka, který...") si scénáristé mohli navzájem proškrtat. Celkově platí, že dokud se hraje alternativní historie, je to zábava, jakmile dojde na osobní melodramata, upadá seriál do průměru. Zůstávám u 80 %.

Pořád totéž, stejné chyby, stejné známky. I když už mě ta občasná nelogičnost ve scénáři i jednání postav stupňující se směrem k poslední epizodě fakt unavovalo. Bez spoilerů si bohužel konkrétně postěžovat nejde, ale finále je zase v mnoha ohledech naprosto dementní. Vyvažují to nicméně klady, třeba celá linka kolem Margo, už tradičně famózní Shantel VanSanten a další silné momenty. Přesto jsem se ale přistihl, že se místy nudím, a proto u třetí sezóny sundávám na 70 %.

Oh no. Dlouho to vypadalo, že se FAM vrací k začátkům, bez krkolomných zápletek s bouchačkama ve vesmíru, postav bez motivace, že se bude striktně hrát alternativní historie... a pak poslední epizoda tentokrát opravdu všechno zvysoka pochčije. Dostanete všechno, co jste nechtěli, a nadávkem vás tvůrci budou nutit fandit těm špatným a tvářit se, že to fakt myslí vážně. Finále čtvrté řady je zlo, které mě nutí sundat celkové hodnocení na tři hvězdy (poslední epizoda je odpad) a pouhých 50 %, a pokud tvůrci skutečně míní scénář vypointovat tím směrem, že pár desítek obyvatel Marsu vyhlásí patnáct či dvacet let po kolonizaci nezávislost na Zemi (jak by to proboha udělali a co by tam bez pozemšťanů jedli a dýchali?!), tak to s touhle show vzdávám. Smutné vzpomínání na první řadu.

Mám to koukám zase jednou naopak, než zbytek světa, ale dvojka se mi líbila o stupínek míň než jednička. V první řadě, chybí Bourne girl (ne, skoro padesátiletá Joan Allen se opravdu nepočítá, a na co tam probůh kvůli těm pěti minutám tahali Franku Potente?), ve druhé řadě, místy to vůbec neodsýpá (k nepřežití utahaný úvod), a ve třetí řadě, Greengrass sice parádně točí rekonstrukce skutečných událostí, ale když má pobavit akčním výplachem bez jakékoli logiky, na Limana prostě nemá. 60 %.