Velké dobrodružství

(2x) ,,Lidem je možno posloužit každou dobrou prací. Může to být cesta k pramenu Nil, může to být přesně vysoustrovaný šroubek." ,,Ve vypjatém období na přelomu 40. a 50.let" (reaguju na oficiální text distributora) vzniklo vedle budovatelských "pohádek" (mnohdy příšerných) i několik umělecky a historicky povedených filmů, které sice v zákulisí vzniku neminuly mírné ideologické zásahy, ale čerpaly z hodnotných pramenů ze života významných umělců, vědců, průkopníků. Vedle Tajemství krve o MUDr. Jánském nebo filmu Mikoláš Aleš o známém malíři přišla na řadu i dodnes opomíjená osobnost cestovatele, lékaře a etnografa Dr. Emila Holuba (1847–1902). Režie snímku se ujal Miloš Makovec, kterému jako námět posloužila kniha Edvarda Valenty Druhé housle o Holubových výpravách do Afriky. Tenhle dobrodružno-cestopisní snímek je portrétem pozoruhodného muže plného nejen znalostí, zaujetí do vědy, ale i trpělivosti a odvahy a současně napínavým příběhem odehrávající se z velké části v exotických exteriérech. Velké dobrodružství přineslo jednu z nejlepších filmových příležitosti pro Otomara Krejču, velikána českého divadla a kultury v 50. – 60.letech, jenž v roli Emila Holuba zazářil naplno, stejně jako jeho kolegové Marvan, Kohout, herečky Hegerlíková, Fabianová, upoutal mě teprve 18ti-letý Vladimír Brabec v menší, ale výrazné postavě novináře. Z filmu dýchá nejen velké dobrodružství, ale i velký kus historie kultury, vědy a národa. Na závěr ještě velká pochvala pro filmaře, protože takhle autenticky natočit všechny africké scény pouhých pár kilometrů za Bratislavou v lužních lesích je opravdu umění! (90%) (deníček – Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) (29.08.2017)

Je to sice silně patetický snímek, ale opravdu věrohodně popisuje část života našeho velkého cestovatele Emila Holuba a jeho druhou pouť Afrikou a o nepochopení přínosu dr. Holuba honorací kolem pana Friče, která znemožňuje cestovateli nasbírané předměty vystavovat na domácí půdě v odpovídajících podmínkách. (26.07.2006)

Autoři filmu „Velké dobrodružství", J. Mareš, J. Brdečka a režisér M. Makovec, si zvolili nesnadný úkol seznámit naše diváky s dílem a osobností českého cestovatele Afrikou dr Emila Holuba. Už sám fakt, že šlo o afrického cestovatele, postavil autory a především režiséra, kameramana Novotného a technický štáb před těžký problém vytvořit u nás africký exteriér. A dodejme ihned, že tento úkol splnili vrchovatou měrou. Úkolem nejtěžším však bylo ukázat cestovatele Holuba v souvislosti s praxí ostatních cestovatelů, kteří dobývali Afriku pro kořistnické zájmy bank a svých vlád. Zde se autoři ve shodě s historickou pravdou soustředili především na Holubův demokratismus a humanismus ve vztahu k černochům, na jeho nezištné vlastenectví, které ho tak diametrálně rozdělovalo od ziskuchtivého vlastenčení tehdejší naší buržoasie. Tento úkol se nepodařilo autorům splnit zcela přesvědčivě, protože Holubovo vlastenectví a demokratismus příliš stavěli na dialogu, místo na jednání. Ve „Velkém dobrodružství" se dostává našim divákům zajímavého a hodnotného filmu, který objevuje jednu z významných postav našeho národního života, postavu vědce, jehož „průkopnická práce byla smělým bojem za poznání světa, bojem proti utlačovatelské koloniální politice imperialistů". Filmový přehled 44/1952 (16.01.2008)

Když se do dobrodružného žánru přimíchá politika, může to být průser. Velké dobrodružství takovým filmovým průserem je. Herectví je dobré a Krejča si v podobně uvědomělých rolích liboval. I nad vynalézavostí technického provedení lze uznale zakývat hlavou. Nekritické manipulativní politikaření ovšem veškeré okouzlení a později i shovívavost odežene do nenávratna. Holub plánoval další cestu do Afriky v belgických službách, a jen podlomené zdraví mu v tom zabránilo. Holubovo vlastenectví je ve filmu zobrazováno jako dětský vztek a nikdy nekončící nářek. Uplakanost nás neopustí od začátku do konce a znechucuje tím samotný pojem "vlastenectví". Hlavní postavou dobrodružství levicové agitace je cestovatel a sběratel MUDr. Emil Holub (uvědomělý Otomar Krejča st.), ctižádostivý muž a v této podobě i český vlastenecký uplakánek. Hlavní ženskou postavou je Rosa Hof (sympatická Antonie Hegerlíková), skromná a obětavá vídeňská Holubova manželka, jejíž výdrž je obdivuhodná. Výraznější postavou je Vojta Náprstek (příjemný Jaroslav Marvan), Holubův upřímný přítel, u něhož je spojení se slovem vlastenec příhodnější. K důležitým postavám v běhu Holubových snah je malicherně zatvrzelý přírodovědec profesor Antonín Frič (Eduard Kohout) a bezcharakterní anglický obchodník Wayne (dobrý Jiří Plachý st.), který si užívá každý okamžik převahy. Z dalších rolí: nabízející belgický král Leopold II. (Bedřich Karen), opatrný guvernér v Kapském Městě (Bedřich Vrbský), potměšilý britský kolonizátor Cecil Rhodes (zajímavý Miloš Kopecký), bláznivý vynálezce létacího stroje ing. Kadeřábek (sympatický Vladimír Hlavatý), urozená Holubova obdivovatelka Ellen (příjemná Vlasta Fabianová), Holuba velebící začínající novinář Václav Červenka (Vladimír Brabec), či členové druhé africké expedice Holuba (Zdeněk Kryzánek, Josef Bláha, Jan Matýsek, Václav Kyzlink a Jozef Šándor). Nebýt otevřené politické propagandy, v jejímž zájmu se vše ohnulo do potřebných tvarů a vztahů, šlo by snad o příjemnější filmový zážitek. S Makovcovým Holubem na věčné časy, pokud chceme být věčně ubrečenými Čechy! (12.03.2018)

A mne sa tie Holubove patetické protimperialisticko - protiburžoázne - protirasisticko a pronárodné vety náhodou ľúbili. A prt makový ma zaujíma, či Holub v skutočnosti taký bol alebo nie. Pretože film je vždy niečo totál odlišné od "reálnej dejinnej skutočnosti", či "historickej pravdy" (a aj pri týchto pojmoch - preto som ich dal do úvodzoviek - už vyvstáva pochybnosť a kontroverzie medzi historikmi a filozofmi, že čo to vlastne tá historická pravda je, keďže ju každý druhý vidí inak). V každom prípade tú Emilovu Holubovu knyžku (Sedm let v jižní Africe) by som si prečítal celkom rád. Asi zájdem do knyžnyce. Celkom zaujímavé je aj, že africké reálie nakrúcali pri Biskupickom ramene, kúsok od bratislavského Slovnaftu, pretože okolie ramena a ostrov Kopáč naozaj pripomína viac než čokoľvek iné africkú savanu. Na tomto pocite sme sa s tade prechádzajúcimi spolupútnikmi zhodli dávno predtým, ako som nejaký film vôbec videl. (26.04.2012)