Tichý Američan v Praze

Barbara Brylska je využívána, aby sváděla muže, byla s nimi nafocená v choulostivých situacích a díky těmto snímkům pak mohli být vybraní muži kompromitováni.***Dle tohoto a podobným filmům musel ve své době divák nabrat dojem, že se zde odehrává velká špionážní hra, kterou musí odhalovat zdejší policie, aby mohli klidně spát a dobře pracovat. Jak ukázal pád socialistického systému, tak vše byla jedna velká bublina. (11.09.2011)

Propagandistický snůška lží založená na životě Američana Charlese Kateka, který skutečně v Praze v letech 1946-1948 byl a skutečně byl dekorován Edvardem Benešem. Ale to je tak všechno. Pokud chcete znát jeho skutečný příběh, poslechněte si jeho rozhlasový portrét: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3986001 (01.03.2018)

Na tomto filmu mne nejvíce zaujala skvělá hudba Karla Svobody. Perfektní sedmdesátková pecka pro orchestr. K ději filmu co dodat. Film se má odehrávat mezi roky 1946 - 1948. Samozřejmě všichni herci mají účesy na patku, kotlety a státní bezpečnost při nahrávání odposlechů používá kotoučové magneťáky... O ideologické zápletce o zlých Američanech ani nemluvě. Fascinuje mně, že měl někdo ze soudruhů potřebu tohle v roce 1977 točit. Zajímavý komentář: Přemek. Dávám za 1 bednu s nacistickými dokumenty. * (11.08.2019)

Vynikající romantické melodrama, které by mělo spadat spíše pod film noir. Pokud jde o tu politickou linku, když se dnes podívám kolem sebe, kde to šílí samými fake news a jednotně tištěnými kartičkami a plakáty na demonstracích, tak bych se v hodnocení držel pěkně zpátky, jak kdo tehdy měl rozehrané politické hrátky, stejně jako dnes. A co vše je nakonec jen výsledkem kompromisu. Docela odvážný počin vrátit se s příběhem o 30 let zpět, do roku 1947, avšak ano, tehdy vládl zmatek a ujasnit si, kdo je kdo, nebylo snadné. Na filmu se mi líbí i nejednoznačnost postav - dokonce i ta největší mrcha má pro své jednání jisté lidsky pochopitelné opodstatnění. Trochu mne mrzí, že případ se štěchovickým archivem šel tak rychle ze stolu, ale jinak jde o velmi precizně vystavěný scénář, kdy mě zaujalo to trampské - a tehdy skutečně velmi populární - podhoubí včetně dvojího významu osady Zapomněnka, dovedně stavěný střet naivního idealismu tváří v tvář skutečné zvrácenosti, kdy cíl má ospravedlnit prostředky, a do všeho drobně zamontované odkazy na české dějiny. Zounar je dokonalý ve svém pojetí naivního vojáka, jen nevím, proč zde hraje Brylská, a ne třeba Švormová, která ji nejen namluvila, ale dala té postavě další rozměr - klidně to mohla hrát rovnou sama. Za mě poctivý kus filmařiny, a kdo v tom vidí agitku, tak asi nikdy žádnou pořádnou agitku neviděl. Jo, a málem bych zapomněl - hudba je skvělá, ale šacoval bych ji spíše na Hapku, než Svobodu, to mě trochu překvapilo. (16.12.2018)

Mnohé filmy,byť plné propagandy, se z 50.let povedly a dají se na ně dívat-asi mnozí tomu věřili a dělali to z lásky ke straně.Ale normalizační kousky,vynucené,to je peklo.Děs.Hrůza.Sračka.Pičovina.Kokotina.Chujovina......ono to není zábavné ani z pohledu milovníka braku.Toto a desítky dalších počinů této doby je k pláčí,anebo pro pravé masochysty a komunisty.Proto dávám jeden z prvních odpadů. (13.03.2007)