Tichý Američan v Praze

Propagandistický snůška lží založená na životě Američana Charlese Kateka, který skutečně v Praze v letech 1946-1948 byl a skutečně byl dekorován Edvardem Benešem. Ale to je tak všechno. Pokud chcete znát jeho skutečný příběh, poslechněte si jeho rozhlasový portrét: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3986001 (01.03.2018)

Se spionaznimi filmy se v 70.letech roztrhl pytel. Tendle patri k tem zasadnim, protoze zde nejde o nějake konspirativni honeni ega ceskoslovenske rozvedky, pretahovani panu inzenyru, ale tady de vo celej Unor! Praha je prolezla imperialistickejma agentama, ktery rozhazujou dolary na vsechny strany. Jejich nejvetsim trumfem je specialni kniha sifer od Vladislava Vancury Obrazy z dejin naroda ceskeho. Nastesti se bdelemu Jirikovi, ketery nakonec pochopi, ktera strana ma pravdu, podari novy purpurovy kod rozlousknout a v tu chvili se vsechno hrouti. Misto planovaneho prevratu takzvanych "demogratu" veme vse do rukou pracujici lid a nase svetle a skvele zitrky jsou zpeceteny. Skoda, ze se film zbytecne snazi o ponurou atmosferu, vice uprimneho nadseni pri plneni stranickych ukolu by bylo namiste! (05.01.2006)

Vynikající romantické melodrama, které by mělo spadat spíše pod film noir. Pokud jde o tu politickou linku, když se dnes podívám kolem sebe, kde to šílí samými fake news a jednotně tištěnými kartičkami a plakáty na demonstracích, tak bych se v hodnocení držel pěkně zpátky, jak kdo tehdy měl rozehrané politické hrátky, stejně jako dnes. A co vše je nakonec jen výsledkem kompromisu. Docela odvážný počin vrátit se s příběhem o 30 let zpět, do roku 1947, avšak ano, tehdy vládl zmatek a ujasnit si, kdo je kdo, nebylo snadné. Na filmu se mi líbí i nejednoznačnost postav - dokonce i ta největší mrcha má pro své jednání jisté lidsky pochopitelné opodstatnění. Trochu mne mrzí, že případ se štěchovickým archivem šel tak rychle ze stolu, ale jinak jde o velmi precizně vystavěný scénář, kdy mě zaujalo to trampské - a tehdy skutečně velmi populární - podhoubí včetně dvojího významu osady Zapomněnka, dovedně stavěný střet naivního idealismu tváří v tvář skutečné zvrácenosti, kdy cíl má ospravedlnit prostředky, a do všeho drobně zamontované odkazy na české dějiny. Zounar je dokonalý ve svém pojetí naivního vojáka, jen nevím, proč zde hraje Brylská, a ne třeba Švormová, která ji nejen namluvila, ale dala té postavě další rozměr - klidně to mohla hrát rovnou sama. Za mě poctivý kus filmařiny, a kdo v tom vidí agitku, tak asi nikdy žádnou pořádnou agitku neviděl. Jo, a málem bych zapomněl - hudba je skvělá, ale šacoval bych ji spíše na Hapku, než Svobodu, to mě trochu překvapilo. (16.12.2018)

Doslova směšná politická agitka, které by neuvěřilo ani malé dítě, herecké výkony jsou doslova tragické, zejména Zounarův a Moravcův výkon je srovnatelný s hereckými výkony ochotnického kroužku po dvou lahvích rumu. Není to žádné drama, žádná špionáž, žádní agenti ani nic podobného, ale pouze naprosto propagandistický a pomatený blábol, ideově vytvořený v chorých hlavách bolševických ksindlů. Fuj... (25.08.2013)

Film je kvalitnou povojnovou agitkou. Jednou zo zložiek určených na bezpečnosť štátu bola aj jej tajná služba. To je orgán, ktorý využíva rôzne informácie, ktoré analyzuje a ďalej rozširuje. Jednou z nich bol aj záujem americkej špionážnej služby riadenej americkým diplomatom, ktorá pracovala na získaní archívu nacistických dokumentov. To je okrem iných udalosti aj námetom tohto filmu. Za účelom ochrany štátu vznikla 30. júna 1945 v Československu ŠtB (štátna bezpečnosť), ktorá sa potom mnohokrát spreneverila svojmu poslaniu a nakoniec bola 1. februára 1990 zrušená.. Tá mala svojich špiónov, pracovala ako kontrarozviedka ale aj ako tajná polícia. Navyše pod ňu patrila aj pohraničná polícia, teda okolo 200 tisíc vojakov. Neoficiálne pod ňu patrili aj niektoré jednotky obávanej ruskej SPECNAZ. V tomto filme sme ich videli priamo v činnosti. (13.01.2017)