Tichý Američan v Praze

Na tomto filmu mne nejvíce zaujala skvělá hudba Karla Svobody. Perfektní sedmdesátková pecka pro orchestr. K ději filmu co dodat. Film se má odehrávat mezi roky 1946 - 1948. Samozřejmě všichni herci mají účesy na patku, kotlety a státní bezpečnost při nahrávání odposlechů používá kotoučové magneťáky... O ideologické zápletce o zlých Američanech ani nemluvě. Fascinuje mně, že měl někdo ze soudruhů potřebu tohle v roce 1977 točit. Zajímavý komentář: Přemek. Dávám za 1 bednu s nacistickými dokumenty. * (11.08.2019)

Film je kvalitnou povojnovou agitkou. Jednou zo zložiek určených na bezpečnosť štátu bola aj jej tajná služba. To je orgán, ktorý využíva rôzne informácie, ktoré analyzuje a ďalej rozširuje. Jednou z nich bol aj záujem americkej špionážnej služby riadenej americkým diplomatom, ktorá pracovala na získaní archívu nacistických dokumentov. To je okrem iných udalosti aj námetom tohto filmu. Za účelom ochrany štátu vznikla 30. júna 1945 v Československu ŠtB (štátna bezpečnosť), ktorá sa potom mnohokrát spreneverila svojmu poslaniu a nakoniec bola 1. februára 1990 zrušená.. Tá mala svojich špiónov, pracovala ako kontrarozviedka ale aj ako tajná polícia. Navyše pod ňu patrila aj pohraničná polícia, teda okolo 200 tisíc vojakov. Neoficiálne pod ňu patrili aj niektoré jednotky obávanej ruskej SPECNAZ. V tomto filme sme ich videli priamo v činnosti. (13.01.2017)

Pokud bych snímek vyvázal ze všech překroucených historických událostí, které tvoří rámec příběhu, a hleděl na něj nezaujatě (zcela nechávaje stranou právě historickou nevěrohodnost a bral ho ryze jako fiktivní) nebyl by to zas tak špatný film. Napětí, skvělí herci, náladově trefná hudba Karla Svobody, to vše slouží snímku jistě ke cti... Vzhledem k tomu však, že nejsem z jiné planety, nemohu zavírat oči právě před tak křečovitě překroucenou historickou "skutečností", již divákům tvůrci tohoto filmu předkládají. Z tohoto hlediska lze film hodnotit jako parádní dezinformační majstrštyk, otázkou však zůstává, zdali mu ve své době vůbec někdo mohl ještě uvěřit. Absolutně směšně totiž působí zakládání poválečné kontrarozvědky, kdy to kluci dělali vskutku na koleně, zatímco Amíci byli naprosto suverénní a měli prsty takřka všude. Naštěstí to však naši učenliví chlapci zvládli na výbornou, aniž by potřebovali pomocnou ruku Velkého bratra. O něm v celém snímku tuším nepadne ani zmínka, taktně se zamlčí snad vůbec celá jeho existence, ačkoli první sovětští poradci přicházejí do Prahy takřka ihned po jejím osvobození v květnu 1945... :))) (07.09.2009)

Vynikající romantické melodrama, které by mělo spadat spíše pod film noir. Pokud jde o tu politickou linku, když se dnes podívám kolem sebe, kde to šílí samými fake news a jednotně tištěnými kartičkami a plakáty na demonstracích, tak bych se v hodnocení držel pěkně zpátky, jak kdo tehdy měl rozehrané politické hrátky, stejně jako dnes. A co vše je nakonec jen výsledkem kompromisu. Docela odvážný počin vrátit se s příběhem o 30 let zpět, do roku 1947, avšak ano, tehdy vládl zmatek a ujasnit si, kdo je kdo, nebylo snadné. Na filmu se mi líbí i nejednoznačnost postav - dokonce i ta největší mrcha má pro své jednání jisté lidsky pochopitelné opodstatnění. Trochu mne mrzí, že případ se štěchovickým archivem šel tak rychle ze stolu, ale jinak jde o velmi precizně vystavěný scénář, kdy mě zaujalo to trampské - a tehdy skutečně velmi populární - podhoubí včetně dvojího významu osady Zapomněnka, dovedně stavěný střet naivního idealismu tváří v tvář skutečné zvrácenosti, kdy cíl má ospravedlnit prostředky, a do všeho drobně zamontované odkazy na české dějiny. Zounar je dokonalý ve svém pojetí naivního vojáka, jen nevím, proč zde hraje Brylská, a ne třeba Švormová, která ji nejen namluvila, ale dala té postavě další rozměr - klidně to mohla hrát rovnou sama. Za mě poctivý kus filmařiny, a kdo v tom vidí agitku, tak asi nikdy žádnou pořádnou agitku neviděl. Jo, a málem bych zapomněl - hudba je skvělá, ale šacoval bych ji spíše na Hapku, než Svobodu, to mě trochu překvapilo. (16.12.2018)

Se spionaznimi filmy se v 70.letech roztrhl pytel. Tendle patri k tem zasadnim, protoze zde nejde o nějake konspirativni honeni ega ceskoslovenske rozvedky, pretahovani panu inzenyru, ale tady de vo celej Unor! Praha je prolezla imperialistickejma agentama, ktery rozhazujou dolary na vsechny strany. Jejich nejvetsim trumfem je specialni kniha sifer od Vladislava Vancury Obrazy z dejin naroda ceskeho. Nastesti se bdelemu Jirikovi, ketery nakonec pochopi, ktera strana ma pravdu, podari novy purpurovy kod rozlousknout a v tu chvili se vsechno hrouti. Misto planovaneho prevratu takzvanych "demogratu" veme vse do rukou pracujici lid a nase svetle a skvele zitrky jsou zpeceteny. Skoda, ze se film zbytecne snazi o ponurou atmosferu, vice uprimneho nadseni pri plneni stranickych ukolu by bylo namiste! (05.01.2006)