Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jde o vůbec první film, vypořádávající se s následky na těch, kteří přežili koncentrační tábory nacistického Německa. Sol Nazerman, prodavač v zastavárně, a přeživší z koncentračního tábora se vyrovnává s hrozným vnitřním konfliktem. Zcela pohlcen newyorkským ghettem, trpí Sol ve vracejících se vzpomínkách. Ve vzpomínkách srovnává chování lidí v koncentráku s chováním sousedů v ghettu. Ačkoliv jsou vzpomínky v některých bodech nepřesné, jejich pointa je zachycena výtečně. Vše vyúsťuje v niterný konflikt - podlehnout stejným bezprávím, jaké již jednou se svou rodinou přetrpěl, nebo vzepřít se bezpráví. (Fary)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (40)

Real Tom Hardy 

všechny recenze uživatele

Sidney Lumet svoje dielo otvára zadnou záhradou domu na predmestí, dom na dome, záhrada na záhrade a všade navôkol harmónia a pokoj, ktorý s týmito reáliami úzko súvisel. Daydreaming in suburbia... "Kľud" ale dlho nepotrvá a s príchodom do vnútra NY geta prichádza aj vnútorný konflikt protagonistu, židovského záložníka, ktorého trápi holokaustová minulosť. Do filmu som sa pôvodne púšťať nechcel, téma ma nezaujíma(la), no keď som pozrel galériu (x / x / x) a videl, čo B. Kaufman stváral za kamerou a aké zábery newyorských ulíc vytváral, neodolal som. O to viac, keď v sekcii hudby figuroval legendárny jazzový skladateľ, mfckin' Quincy Jones! A veru, sklamaný som teda rozhodne nebol. (x) (23.9.2021) (9.10.2023) ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Jeden z najlepsich Lumetovych filmov, o tom , jaxa Rod Steiger vyrovnava s nasledkami holokaustu. Holu kost, teda pradon, Klasicky holokaust nespochybnujem, a film ma genialne sceny ako u majitela zalozne preblikavaju sceny jednak zo zalozne a jednak z nazi koncentracnych taborov. Dobre ze ten nacisticky hnoj dostal cez picu ...... alke zase sa tym hajzlom zacina jaxi darit : 100 % ()

Reklama

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Sugestivní psycho-drama, které nemilosrdně manipuluje s divákovou psychikou. Flashbackové záblesky dosti zvýrazňují už tak tísnivou atmosféru, v níž se sice objeví sem tam nějaká díra, ale na celkový dojem z filmu to nemá nijak zásadní vliv (alespoň u mě ne). Herectví Roda Steigera je naprosto bezchybné. Holocaust jak má být! 80% ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Neznámý a přitom velmi zásadní snímek. Strýčkovo závěrečné prozření je více než výmluvné. Není kam utéct. Je to v lidech, kteří jsou stále zde. Praktiky jsou sice jiné, ovšem podstata zůstává stejná. Forma nadvlády člověka nad člověkem může mít spoustu podob. Obraný cynismus a odevzdanost vůči všemu, co se kolem něj děje, je pouze dočasná a slabá obrana, končící bezmocným strachem. On se nezalekne. Čeho také? Takové zlo, které zažil, nemůže hned tak něco překonat. Chová se ke světu tak, jak si zaslouží. Své hodnoty záměrně směřuje jen na obchodní praktiky svého národa, a to na ty nejsobečtější. Je však v něm také veliké dobro, které ovšem musí sám nalézt. Otázkou zůstává, jestli se svět skutečně změnil. Ne svět, ale lidé. Při odpovědi na tuto otázku, zbývá občas jen bolestné sebe očištění. Velmi věrohodná sonda do Harlemu šedesátých let s klasickou hereckou přirozeností doby a chvílemi až nepříjemně reálnými vzpomínkami, jenž z mysli jen tak nezmizí. Výtečná režie a Rod Steiger rozehrávají perfektně plynoucí psychologickou hru s klasickou otázkou. Být či nebýt? ()

zette 

všechny recenze uživatele

Vyborna rezie Lumeta a Kaufmanova kamera dela z filmu nezapomenutelny zazitek. Zajimave prostredi zastavarny se spoustou zvlastnich postavicek. V cele s prodavacem Sol Nazermanem, ktery si sve vzpominky z valky bere za velkou louzi. Skvele zpracovane myslenky a vzpominky, ktere se hlavni postave neustale prolinaji s pritomnosti. Skoda nekterych pasazi, ktere tam byly bud zbytecne nebo se mohly udelat trochu jinak. Celkove temer za plny pocet. Ma to atmosferu. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • Místo krve se ve filmu objevuje čokoládový sirup. (Kulmon)
  • Většina filmu se odehrává na západní straně Park Avenue. (Kulmon)
  • Sidney Lumet v tomto filmu prolomil neblaze proslulý Haysův kodex z roku 1934, který vyhnal odvážnější scény z amerických filmů. Lumet si dovolil ukázat na plátně ženu svlečenou do půl těla a americká filmová cenzura tehdy rozhodla, že "scéna je pro film důležitá", a proto může na plátně zůstat. (Kroup4)

Reklama

Reklama