Nenávist

Na exkluzivní předpremiéru snímku The Grudge byl pozván každý, kdo v hororovém světě něco znamená, a já, coby zdejší žánrový expert, na této události pochopitelně nemohl chybět. Přestože filmy Nicolase Pesceho zřejmě nikdy nebudou atakovat čelní místa v žebříčku nejlepších hororů roku, tak mi jeho svébytný autorský přístup dosud velmi konvenoval. V případě snímku The Grudge však bohužel zůstalo u tupé mainstreamové zábavy, která žánr akorát devalvuje a činí ho široce přijatelným pro masové publikum. Režisér diváka nestraší, nýbrž pouze dosti předvídatelně leká prostřednictvím množství agresivních audiovizuálních podnětů. Navíc toto hororové torzo ještě rozmělňuje tím, že ho promíchává s prvky detektivky a psychologického dramatu, čímž nás vrací v čase někam hluboko do devadesátých let dvacátého století. Nalejme si čistého vína. Jedná se o ohromné fiasko, kterému mohu udělit nanejvýš jednu hvězdu. Nezbývá než doufat, že podobných "hororů" uvidíme v roce 2020 co nejméně. (02.01.2020)

(15%) Vidím, že tohle je pěkně dlouhá série filmů či často se opakujících nových verzí, remaků apod. Neviděl jsem ani jeden film před tím …. Tak je to na jednu stranu ode mě asi trochu hloupost se do tohoto pustit, ale co. Tento nový filmový počin je snad nová a samostatná verze. Nyní k obsahu. S tímto mám problém, ale pokusím se jej zestručnit …. Nechytlo mě to od první do poslední minuty. Hlavně jsem si všímal veškerých detailů. Režisér asi něco hulil, protože mi i přišly špatně poskládané jednotlivé scény. No prostě hrůza. Zejména když snímek obsahuje několik postav, které pak spolu mají nějakým způsobem souviset. Takže první 2/3 snímku byly totálně nezáživné, až jsem u toho málem usínal. Hororové prvky, lekačky, krev, děsivost – to vše zde je, ale natočeno a pojato dost nezáživně a podprůměrně, takže mě zde skoro nic nezaujalo. Uznávám, že poslední třetina filmu má už vyšší drive, ale i přesto mi přišlo, že to sleduju 3 hodiny. Herci mě nezaujali, hudba zde ani nebyla, prostě téměř nic. Tu 1* zde dávám opravdu s odř. ušima. (19.03.2020)

Strašný. Doslova děs. Nejdřív sem chtěl pochválit, že aspoň nejde o restart. Jenže je to divákovi stejně hovno platný, protože napojení na předchozí díly je naprosto nefunkční a vlastně i zcela zbytečný. Film se stočil směrem k lekačkám (holt USA horor koncept a režisér/kripl, co absolutně neumí budovat atmoféru - prostě v určitejch scénách klasický volume doprava a BAF! To se ale všichni bojíme co?), navíc v lekačkách vidíme akorát směšný digitální rádoby děsivý duchy, kteří nalíčené Fuji Takako s trhavýma pohybama nesahají ani po kotníky (mimochodem na Kayako můžete zapomenout úplně). Navíc snaha snažit se nějakým způsobem citovat scény z originálu je ve výsledku směšná, vlastně skoro trapná. Film naprosto bez invence. Když už nic, tak aspoň občas nevypadá úplně levně a hlavní role (jak Andrea, tak Demián) mi přišly celkem v pohodě. Jinak od toho dejte ruce pryč, sledování je naprostá ztráta času. PS: U zdejších komentářů sem si všim, že má spousta lidí problém s chronologií událostí, osbně mi zrovna tady přišlo vyprávění ok a zcela přehledný, bohužel to ve výsledku k ničemu stejně nebylo... (10.01.2021)

Bez nápadu a inovace. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych málem usnul. A to už něco o kvalitě filmu svědčí. Herci nenadchnou, horrorové prvky nevyděsí a film se snaží až moc odlišovat od dnešních horrorů za účelem být lepší než ony, jenže je to vlastně ještě horší. A to na to dohlížel Raimi! Nic moc... (07.01.2020)

Americký koprodukční snímek „Nenávist“, na němž se produkčně podílel nejen Sam Raim, ale také Takeshi Shimizu, autor původních filmů, je pro mě prostě jen remake. Remake až příliš remaků. Má to nějaký ten základní nápad, který ho odlišuje, ale jen lehce a z mého pohledu to prostě nestačí. Ten film se pro mě pak jen snaží vydělat na známé značce, ale není výrazně ničím jiný. (01.04.2020)