Neznámý voják

Dobrý film o válečných trampotách jedné kulometné roty. --- Můj otec ve Finsku žil a já jsem tam taky strávil nějaký čas. Mluvil jsem s Finy o jejich vztahu k těm událostem. Jako takový pokládám film za pravdivý. Akorát se opatrně vyhnul epilogu, tedy líčení osudu Finů (Karelů) na územích, která připadla Rusku. Tohle Finy bolí dodnes. Moc to do světa nevytrubují, ale konají. Mají relativně silnou armádu, povinnou vojenskou službu, a slouží dobře a rádi. --- V geopoliticky nesrovnatelně obtížnější situaci, než je ta naše, nic si o laskavosti ruské duše nenamlouvají a jsou připraveni dělat, co je třeba. Tak jako před 70 lety. Byli biti, ale cosi přece ubránili, nebojovali marně. Stalin je chtěl původně sežrat celé. A Putin řekl veřejně, že Lenin udělal chybu, když Finům přiznal nezávislost. --- Závidím jim. (17.06.2019)

Četa jako by stála mimo historické souvislosti a neznalému divákovi by možná měly být více přiblíženy. Letmo se ukáže zázemí hrdinů. To podstatné jsou výborně nasnímané válečné scény v nekonečných lesích, skvělý střih a zvuk s minimem času na oddych a tísnivá nálada s mnoha účinnými detaily. Finští filmaři měly k dispozici silnou národní látku a film se velmi podařil. (30.08.2018)

Film je treťou verziou filmovej adaptácie románu Tuntematon sotilas (1954) fínskeho spisovateľa Väinö Lynn (1920-1992). Ten v roku 1940 nastúpil na vojenskú službu a ako poddôstojník bojoval v guľometnej rote pri obsadzovaní Východnej Karélii. Filmové verzie jeho knihy vznikali v roku 1955, 1985 a teraz tretia 2017. Scenárista Jari-Olavi Rantala tvrdí, že ich film nemá nič spoločné s predchádzajúcimi dvoma filmami. Na základe tohto filmu bola taktiež vytvorená štvordielna televízna verzia. Ja mám 180 minútovú verziu ( upravená verzia má 130 minút). Film bol natočený na území vojenskej jednotky brigády Karélia vo Vekaranjärvi a posledná bitka vo Santahamini . Dej sa odohráva v pokračovacej vojne (1941 až 1944), ktorá nasledovala po Zimnej vojne (tá vypukla 30.11.1939 keď ZSSR bez vyhlásenia vojny napadol Fínsko). Táto vojna skončila prímerím 13.3.1940 a Fínsko muselo odstúpiť Sovietom Rybársky poloostrov, Ladožskú Karéliu a Karelskú šiju. Ale v roku 1941 sa situácia zmenila a tak 10.7.1941 začali nemecké a fínske vojska boje na línii Karélie až po poloostrov Kola. Sovietske vojska ani tu neboli pripravené a útok nezastavili. Sovietsky zväz zachránila neochota Fínov pokračovať v boji po dosiahnutí svojich hraníc z roku 1940 (6.12.1941). A presne o tom je tento film. Výborné je, že je historický úplne presný. Ale hlavné posolstvo filmu je úplne pacifistické a celý film je vedený z rešpektom pred fínskymi, ale aj sovietskymi vojakmi (neukazuje ho, ako darebáka dobyvateľa). Takže ide o výborný film, ktorý vykresľuje kvalitatívne a historický spoľahlivý dramatický príbeh. Neznámy vojak je však predovšetkým vojnová dráma, ktorá v sebe nesie silu protivojnovej myšlienky, kus fínskej histórie a vieru, že človek by mal ostať verný svojim hodnotám. (28.07.2018)

Tak i Finové mají moderní válečný velkofilm na hollywoodské úrovni. Jedná se o již několikáté zpracování finské knižní klasiky Neznámý voják, které nás zavede do bojů Finů proti Rusům během Druhé světové války. Viděl jsem prodlouženou tří hodinovou verzi, takže již tak pozvolné tempo bylo ještě více rozmělněné, ale i tak tomuto filmu rozhodně slušelo. Tady nejde o efektní scény a melodrama, ale o špinavou realitu zákopové války vedenou uprostřed těch nejhlubších finských a ruských lesů obklopených stovkami jezer. Akce je poměrně dost a přímo z ní sálá to reálné napětí a špína. Hrdinové umírají bez varování a většinou bez větších fanfár, prostě řadoví vojáci. Opravdu mě Neznámý voják hodně potěšil a Eero Aho je mým novým osobním objevem. Jeho postava protřelého, hvězdného vojáka, který se nikdy a nikomu nebojí říct všechno na plnou hubu, byla výborná. (10.06.2018)

„JE MOJÍ POVINNOSTÍ BOJOVAT ZA FINSKO, ZA INGII A ZA KARÉLII…“ /// Přes spáleniště, přes krvavý řeky… pluk v pohybu, směr Petrozavodsk. Charaktery vojáků kulometný roty poznáváme nejen díky náročnýmu pochodu, ale hlavně díky střetům s nepřítelem. Války je tady dost. A celkem různorodý. Hrdinové okamžiku zachraňují životy ostatním… nechybí trocha toho Finsko-Ruskýho píchání – to abychom si na chvíli odpočali a víc se těšili zpátky do lesa. Příběhy z finskýho tažení do Ruska. Nejen válka, ale i chvíle volna, rodina… takovej komlet ve 3 hodinách. Hlavně teda žijeme s Anttim Rokkou, křížencem Švejka s Rambem (kecám asi trochu víc než jindy, ale prostě to není vobyčejnej pěšák) a to i tehdy, když cestu vítěznou střídá ta druhá. Nakonec mě sere, že tady JE se o koho bát (ano, Antti mi přirostl k hrudi!). Solidní ohlédnutí za historickou válečnou událostí. Hodně války (hodně partyzánštiny), ale na tu stopáž překvapivě málo emocí. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1954 napsal Väinö Linna, neznám. 2.) S klidem obětuju člověka za tank. 3.) Thx za titule „TomStrom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (17.10.2018)