Užij si se psem (E03)

Musíme to tady trochu zvednout :). Poslední díl je pro mne zároveň dílem nejlepším, Budař podal asi svůj životní výkon, opravdu jsem z něj měla docela vítr. Stašová s Kukurou mi nevadili tolik jako ve filmu předešlém, ale stojím si za tím, že pro ně měl být vyhrazen pouze první příběh. Za nejlepší postavu celé série jednoznačně považuji policistu Dvořáka. Moc jsem nepochopila reakci kamarádky hlavní hrdinky (proč proboha neběžela na blízké letiště pro pomoc, ale radši zavolala neznámému právníkovi?!), jinak jsem ale byla napnutá až do samotného konce. (04.02.2012)

Nevím, nakolik je fér dělit tuhle minisérii na tři samostatné filmy, moje hodnocení i komentář se nicméně vztahuje k celé "trilogii" jako celku. Vetřelci a lovci jsou takovým pokusem navázat na seriály typu Pomsta s.r.n. nebo Status: Nežádoucí. Přitom dojíždí právě na to, na čem oba tyto seriály stojí - inteligence scénáře. Zatímco narušený Chapelle z Pomsty a bývalý CIA Michael Westen ze Statusu vymýšleli komplikované manévry k dosažení svého, lovec vetřelců Zahálka se spokojí s anonymním telefonátem, oznamující postavě A, že postava B se jí chystá zradit. Postavu A nezajímá, kdo a proč jí volá, informaci přijme a rozhodne se jednat (zkušený agent Westen přitom dobře věděl, že soupeřem manipulujete nejlépe tak, že mu dáte pocit, že se k informaci dostal vlastní zásluhou a nyní má navrch, čímž byly epizody zajímavější). Navíc jeho plány nemají žádný zádrhel, nepotká je žádná komplikace, vše jde jako po másle (Chapellovi a Westenovi se plány vždy zkomplikovaly v cca 35. minutě, takže epizoda dostala nový spád tím, že byli nuceni improvizovat). Zahálka si zkrátka s ničím nedává moc velkou práci a ve všem spoléhá na to, že protřelí mafiáni, vyděrači a obchodníci se zbraněmi jsou nepochopitelně naivní a uvěří prakticky všemu (jako vážně, jak se ke své pozici dostali? pomocí loterie? dědictvím po choromyslné tetě? kouzla?), případně sami ve vypjaté hádce mezi sebou popíšou celou tu zločinnou konspiraci, na jejímž utajení si dávali tak záležet. Na vině je možná to, že série se více než nějakému scénáři věnuje Renčově posedlosti stylizací, která sice místy vypadá dobře, ale většinou zdržuje děj a proto nejspíš úvod do problému trvá skoro déle, než jeho řešení. Takže na komplikaci, větší interakci postav a chytřejší manipulaci se záporáky zkrátka nezbývá čas. Epizody Pomsty s.r.n. a Statusu: Nežádoucí mají téměř poloviční stopáž a tohle všechno v ní zvládají bravurně. Poslední ranou do koulí je poslední díl Užij si se psem, reflektující známý případ vraždy letušky stalkerem, jehož jediným smyslem bylo zřejmě představit v jednom směšném flashbacku minulost Zahálky. Jinak se zde pro změnu neřeší vůbec nic, kromě toho, že se tu Renč formálně nejvíce vyhoní. (30.09.2013)

Není mi dobře z toho, co teď Renč natáčí. Dříve zajímavý a velice dobrý režisér se utápí ve stále kalnějších vodách českého filmového průmyslu. Budař zkouší ze svého těžce nemocného Milana vytasit aspoň určitou dávku psychického narušení a některé scény jsou aspoň průměrně odvedené. Ale za ten šílený závěr, kdy se dvě hlavní ženské postavy ocitnout v přední kabině letadla...a vy-víte co následuje... ne, to se nedá. Za to by zasloužil Josef Klíma opravdu nafackovat. (29.01.2012)

Na úvodu každýho dílu z celé trilogoie je napsáno "natočeno podle skutečné události", no zajímalo by mě z kolika procent. Jinak teda tohle bylo jako když zubař tahá bolavou šestku vlevo dole a největší úleva přijde v okamžiku konce. Je to neskutečně nelogický od pitomých dialogů až po detaily typu, že na letiště vezmou bez prověrek všechny, u jednání hlavních představitelů mě taky přišlo, že pitomost slavila triumf vůle. Na druhou stranu mě tenhle díl přišel ze všech třech nejlepší, přece jen jsem cítil alespoň trošku strach o hlavní hrdinku, líbil se mě výkon páně Budaře a co se policejní postavy stvárněné Jirkou Dvořákem týká, možná by stálo za pokus natočit nějakou sérii o tomhle policajtovi, hrozně se mě líbí jeho sakrmus a v podstatě tak navázal na velmi podobnou roli ve filmu Ďáblova lest. Zkuste o tom popřemýšlet vážený tvůrci, sympatickýho fízla jsme na obrazovkách měli naposled v podobě rady Vacátka a to už je docela pravěk nemyslíte ? (30.01.2012)

Jako samostatný film s lepším scénářem (Josef Klíma upravuje výchozí náměty - asi nechtěně - tak, že jsou víc směšné, než dramatické) by příběh mohl fungovat - bez zbytečných postav Podlipné a Zahálky. Některé dialogy a scény jsou jako od žáka třetí B. Metamorfózy Jana Budaře jsou sice zajímavé, ale že by zásadně pomohly přesvědčivosti příběhu? Závěrečná deus ex machina v podobě Jiřího Dvořáka legrační tón zpracování znásobuje. (29.01.2012)