Soukromá válka

Na válečných zpravodajích stojí velká zodpovědnost, čelí těžkým volbám. A občas zaplatí tu nejvyšší cenu. Marie Catherine Colvin zasvětila život novinařině. Neseděla ovšem za stolem, nepopíjela kávu a nezdrojovala telefonicky své články. Proslula nebojácnými výpady do válečných oblastí, na které dopadaly dělostřelecké granáty a ve kterých umíraly malé děti. Patřila mezi protřelé matadory, svědectví ze zásadních konfliktů přinášela dlouhá léta. Zohavená těla, opuštěné děti a plačící ženy pochopitelně leccos udělaly i s její psychikou, což úchvatně vykreslila Rosamund Pike, která po Fincherově Zmizelé znovu přitahuje pozornost. Její výkon nicméně tak nějak koresponduje s tím, jak vyznívá celý film: místy je naprosto brilantní, jindy nesmírně tlačí na pilu. To samé platí i pro vyznění řady scén. Některé jsou zajímavé, jiné dost mizerně uchopené, snad až teatrální. Ani finální videoreportáž z roku 2012, kterou informovala přední světová média o aktuální situaci v syrském Homsu, nemá sílu, jakou by mohla mít. Režisér Matthew Heineman se dosud prezentoval coby dokumentarista, syrskému válečnému konfliktu se nevěnoval poprvé. Nejednou mu chyběla tvůrčí jistota i tah na bránu a osobně si mě nezískal. (28.01.2019)

"A Private War" rozhodne rozpráva zaujímavú story a má hlavnú hrdinku, ktorá je fascinujúca, no miestami som mal pocit, že film bol na môj vkus trošku ťažkopádny a mal pár hluchejších miest, ktoré ma trošku nudili. Nemám pocit, že by film ako taký bol zlý, no možno mohol skúsiť nájsť spôsob, ako mi podať túto story trošku inak, aby som bol ešte viac zaháknutý. Nie som veľkým fanúšikom Rosamunde Pike, no keď sa dostane do dobrej role, tak ponúkne skutočne skvelý zážitok. A v tomto filme rozhodne má priestor na to, aby ukázala svoj talent. A v tomto filme jej to ide dobre. Jamie Dornan môj obľúbenec tiež nie je, ale takisto potrebuje zaujímavú rolu na to, aby dokázal ukázať svoj talent. A tu to funguje schopne. Veril som mu tú rolu a je tu dobrý. Ostatní sú tu tak trošku do počtu a nemajú čas toho moc ukázať. Tom Hollander alebo Stanley Tucci mi prídu dosť nevyužití a je to škoda. Ale na druhú stranu sa film sústredí na to, na čo sa sústrediť má. Marie Colvin bola rozhodne zaujímavá osobnosť a je smutné, že ju nakoniec jej práca stála život. Ale na druhú stranu asi zomrela tak, že sa stala hrdinkou. Fascinujúci film, no trošku ťažkopádny. Za pozretie určite stojí a môžem ho aj odporúčať. Hodnotenie: B+ (05.02.2019)

Chápu, že určitá prázdnota a pocit zbytečnosti může být pro mnohé odrazující, ale nakonec právě v tom, že navzdory nejistotě vlastního počínání v něm hrdinka pokračuje a nám dovoluje přemýšlet o tom, jaký to má smysl, spočívá jádro filmu. Je to poměrně nekompromisní s odhodlání zůstat při zemi, proto hrozí, že se to stane přízemním filmem - ale já z toho dokázal načerpat dost zážitku. (01.04.2019)

Soukromá válka má dva problémy. Jednak jsem po ní sáhl omylem chtěje koukat na Soukromou válku pana Wilsona (omyl jsem poznal až po 20 minutách filmu, kdy už jsem se rozhodl to dokoukat) a pak a to je hlavní  - mne to nebavilo. Rosamundu Pike mám rád, lecos jsem s ní viděl, ale tady mi celkově nesedla ta předloha Marie Colvinové. Určitě to bylo točeno v nejlepších úmyslech zanechat jakýsi pomník Marii i drsné válečné novinařině. Zvěrstva viděná na vlastní oči, která žerou duše vojálků, žerou stejným způsobem i psychiku war novinářů. Možná o to více, protože voják je k boji cvičen a s umíráním musí tak trochu v tomto povolání počítat. Válečný korespondent nikdy neví co ho čeká a asi ty první kontakty s nějakým pěkným etnickým masakrem musejí zcela jistě zanechat stopy. Já jsem si ke konci filmu kladl otázku proč to všechno... Zápaní novináři pronikají do lokáních konfliktů zemiček, které dlí mnohdy ještě ve středověku aby odtamtud přinesli jako jediní echtovní zprávy. Riskují životy a za několik let po nich ani vládcích těch zemiček mezitím zavražděných neštěkne ani pes... K čemu jsou dnes zprávy o Kaddáfím? Byl to diktátor, jasně že zabíjel oponenty, mstil se na civilistech... Blízký východ, Afghán... Mělo to smysl točit tam echtovní reportáže a umírat při tom? Co to ovlivnilo? Co se změnilo díky tomu? Obávám se, že nic. Dobrá jedno krásné ráno jsme si v pohodlí domova u bávovky a kafe přečetli, že tam a tam našli masový hrob. Že ten a ten hodil na to a to město sarin. Afghán... Lidi si tam zvolili Taliban. Nechtějí naši importovanou západní demokracii. Ani by to tam nefungovalo. Možná v Kábulu chodí lidi v džínách se slunečními brýlemi, ale sto kiláků odtamtud už mají vesnice vládce jako ve středověku bez ohledu na nějaké volby a vládu v Kábulu... U filmu jsme si uvědomil, jak drsná válečná novinařina je. Na stranu druhou jsem si řekl, zda má vůbec případ od případu samozřejmě -  smysl. Obzvláště dnes v internetové elektronické válce. Komu věřit, komu ne. Je ten reportér opravdu na místě? Nebo natáčí z hotelu věci z doslechu..?. Jak to ověřit? Mám mu věřit? Kdysi kdosi napsal, že první obětí války je pravda. To je přesné. Jak říkám , film mne nebavil. Bohužel. Dva jen za  satelitní přenosy. * * (19.08.2022)

Ňah, mna tieto novinárske drámy podľa skutočných udalostí, kde sa ešte aj rieši pozadie väčšinou narušenej reportérky, už nebavia. Stále je to o tom isto, stále tie isté kauzy, stále tie isté obete, stále tie isté masové hroby. Nič nové, zase len útok na city a podtext, že amíci sú tí najlepší. Ne. 1 z 5 (11.08.2020)