Chata

"The Lodge" je podľa mňa skutočne kvalitne napísaná psychologická tortúra hlavnej hrdinky. Trošku teraz načnem jednu vec. Keď som nedávno kritizoval film "The Turning", tak tento film by si mohol zobrať ako príklad. Lebo kým tam som mal pocit, že film absolútne pohorel, tu musím tie dramatické momenty vyzdvihnúť. Je úžasné sledovať Grace ako na ňu situácie dolieha a ako stále viac a viac prepadáva všetkému čo sa deje okolo nej. A hoci by som najradšej povedal čo sa vlastne deje, nebudem to z úcty divákom spoilovať. Napriek tomu, že bude celkom ťažké vysvetliť niektoré plusy tohto filmu. Riley Keough je veľmi presvedčivá a na rovinu poviem, že som je tú rolu absolútne zožral. Jaeden Martell a Lia McHugh sú takisto veľmi dobrí. Myslím si, že boli správne vedení a dokázali tomu dodať úprimné momentky. Richard Armitage tu moc nie je a vo filme pôsobí tak trošku do počtu. Myslím si, že je okey, no moc toho pre film neurobí. Na druhú stranu sa však film sústredí na to čo sa má. Poviem pravdu, že sú tu skutočne prekvapivé scénky. Priznám sa, že som nečakal k akému kroku sa Linda odhodlá. Prišlo to úplne nečakane a skutočne ma to trošku vydesilo. Atmosféra chaty funguje, zima je tuhá a skutočne sa mi film zaryl pod kožu. Ale myslím si, že niekedy na konci minulého roka by sa mi na to pozeralo lepšie, než koncom apríla. Problémom však je, že postupne pochopíte čo sa deje. A ostanete až fascinovaní ako ďaleko to všetko vlastne zájde. A ukazuje to aj, že niekedy by si ľudia mali dobre rozmyslieť to čo spravia. Lebo to môže mať skutočne veľmi nepríjemné následky. Myslím si, že od momentky ako sedí Grace so svojim psom na verande to bol skutočne zážitok. No v prvej tretine ma film celkom nudil. Potreboval čas na to, aby sa trošku zobudil a potom to išlo. Myslím si, že to mohlo byť silnejšie, no film ako taký funguje dobre. Ak chcete mrazivú temnú drámu (schválne nehovorím horor, lebo hororových prvkov je tu pomenej), tak toto by na vás mohlo urobiť dojem. Čeknite si film a uvidíte sami. Hodnotenie: B (01.05.2020)

Riley Keough, Jaeden Martell a Lia McHugh se nalézají v chatě obklopené mrazem a sněhem. Filmem velmi intenzivně postupuje cosi znepokojivého a velmi atmosférického, vše má ale nejasné kontury a ve výsledku je rozuzlení...nijaké. Severin Fiala a Veronika Franz určitě nenatočili typické a jednoduše posazené hororové drama. Celé to má podobu psychologicky složitější noční můry, kdy se ve filmu bohatě využívá každý zvukový vjem. A divák je postupně do těchto paranoidních hrátek intenzivně vtahován. Velký podíl na tom nese i trefně zvolená herecká sestava, která s přehledem diváka instruuje o tom, že jeho psychika utrpí solidní výkyvy. Režijně je film naprosto v pořádku. V odlehlé chatě strávíme nejméně 80% filmu. Vizuální kejkle mají také skvělou funkčnost. Scenáristicky to ale drhne, hlavně rozuzlení je příšerně divně podané. Jak film postrádal tempo, což nevnímám nutně jako zápor, tak byl najednou zčistajasna konec, což se tvůrcům náramně hodilo. Podstatně si tak zjednodušili cestu k jakémukoliv sáhodlouhému vysvětlování a původu paranoidních excesů. Klidně bych uvítal ještě desetiminutovku navíc, hlavně, aby film nepůsobil tak nemožně spěšně zakončený. Závěr prostě jedna velká bída. A také to nebylo nikterak extra žhavé, pokud jde o scenáristickou neprůhlednost a globální vypointovanost. Zkušenější divák mnohé úseky filmu bezpečně odhadne. Nevylučuje se ovšem, že tvůrci nastrčili okaté indicie pro rozšifrování záhady zcela úmyslně, přičemž pak rozhodně nelze závěr brát za neprozřetelné překvapení, což ale tak v podstatě vyznívá. Tvůrci si asi fakt mysleli, že závěr bude jedno velké překvapení. Krvavé efekty film nikterak neprosazoval. Na začátku si sice Alicia Silverstone prožene kulku hlavou, nadlouho je to jediný krvavý máz, který po ní na zdi zůstane. Kdo má rád záhady kolem mysteriózního kultu, o kterém je ve filmu ne nepodstatná zmínka, si přijde v určitém ohledu na své a utřídí si myšlenkové pochody filmu o něco kvalitněji. Mě ta psychologická spletitost docela bavila, ovšem nebyl jsem ukojen takovou měrou, abych filmu přidal na hodnocení. Nadprůměrná režie, skvělé herecké obsazení a nepříliš zdárně scenáristicky dotaženo. 6/10 (24.07.2022)

Ano, tak to je těžké zklamání. Jeden neví, zda je větší psychopat nastávající macecha Grace, nebo dvě děti, co se s ní mají popasovat. Slibné téma, opuštěná chata v horách a hrozba smrti. Ve skutečnosti nulové napětí, atmosféra žádná a nezachrání to ani několik děsivých snů a díra v ledu. Od dětí, co mají domeček plný naaranžovaných zvrácených situací, jsem čekal opravdu více. Za pozornost stojí kamera, líbilo se mi prolínání interiéru domečku, domu a chaty, špatná nebyla hudba, byť oproti mluvenému slovu řvala, až jsem vždy nadskočil. Přitom když nic jiného, tak se nabízela nervydrásající naháněčka v chatě a okolí. Nic. I ty dvě * jsou moc... Tohle totiž není pomalý film, jelikož ty já mám rád, tohle je nebetyčná nuda bez jiskry napětí. Horor? Nenechte se vysmát. Obyčejné tuctové rodinné drama, kde forma přebíjí obsah. p.s. jdu si raději pustit Carpenterovu Věc, jelikož na ni mě film opět navnadil (30.04.2020)

Na stejný brdo jako VVitch, Hereditary a Midsommar a to já rád, všechny tyhle fláky mají hutnou atmosféru a syrovou ,,lidsky reálnou” smrt. Lodge je ale ještě pomalejší a osekaný, odehrává se to v jedné chatě a dějou se tam nejednoznačný věci, ale ve výsledku to zapadlo, psychopat je psychopat, děti jsou malí sráči a všechno dobře dopadlo nakonec. Ale slabší, než výše zmíněný filmy. 4* a.k.a 68% (04.05.2020)

Po psychologické a audiovizuální (kamera, střih, zvuk) naprostá pecka. Atmosféru to má, ale je to zbytečně utahané. Celkově jsem ale od dvojice Fiala/Franz čekal mnohem víc a jsem zklamaný o to víc, jelikož na Chatu jsem se těšil hned od té chvíle, kdy jsem se dozvěděl o její existenci. Prvních zhruba 40 minut je dost atmosférických, ale pak to poněkud začne uvadat a i tady se duu Fiala/Franz přihodilo, že se pointa dala odhadnout, sice ne tak rychle jako v jejich debutu, ale i tak. A když jsem na konci zjistil, že to tak fakt bylo, byl jsem poněkud zklamaný, jelikož jsem čekal nějakou lepší pointu, že se to celé vyvine líp. Proto Chatu vidím jenom na průměr a to je od tohoto dua celkem zklamání, jelikož mě jejich debut Ich seh, ich seh i přes svoji předvídatelností svojí psycho atmosférou uchvátil na tolik, jako málokterý horor a to až na tolik, že jsem u něj napětím nedokázal odtrhnout oči. Ano, i přes tu svoji předvídatelnost. Navíc bych od Chaty čekal i něco ujetějšího, když za tím stojí dva Rakušané. Ale po psychologické stránce ten film byl velmi zdařilý a po audiovizuální stránce dokonce bych řekl i bezchybný. Akorát jsem prostě čekal něco víc... Btw, jsem rád, že Bakatakis, dvorní kameraman Lanthimose, se konečně podílel na filmu, který je pod taktovkou někoho, kdo má nějaký talent. U Lanthimose (fanoušci promiňte) jenom mrhá talentem. 3* (10.05.2020)