Chata

Atmosféra v určitém bodě vskutku kulminuje a divák dlouho marně hledá záchytné body, protože ty zkrátka neexistují. Chata daleko od civilizace a macecha s poměrně nepěknou minulostí. Koho by napadlo téhle paní svěřit děti. V jistém bodě jsem se z filmem rozešel, protože jsem si přál aby se vydal trošku jinou cestičkou. Škoda. 60% (04.05.2020)

Od dua Fiala/Franz se dalo čekat něco podobného jak jejich Dobrou mámo a s tím by člověk měl do filmu i jít. The Lodge bych rozdělil na 3 části - u první bude divák naříkat a zívat nudou, při odhalení, o co tady půjde, si bude zarytě zasedávat do sedačky a pomalu se do filmu ponořovat, a při závěru si tak maximálně povzdechne s HODNĚ rozpačitým pocitem, kdy na jednu stranu mu bude v hlavě vrtat: "To bylo jako všechno?" a na druhou zase hodně hluboko pocit "Wow". Nápad velmi dobrý, jen trochu kostrbatě podaný, jelikož po první odzívané hodině film diváka už těžko dostane do zapáleného módu s tím, že by si měl užit zbytek na 100%. Odhalení je šokující, hudba i atmosféra místy nahání husí kůži a závěr by byl taky výborný, jen zkrátka celá první část filmu je divácky strašně neatraktivní a nezáživná, že závěrečná dvacetiminutovka to už horko těžko zachraňuje... Ale sakra, vrtat mi tohle bude v hlavě ještě dlouho, nemůžu se zbavit pocitu, že některé scény filmu jsou v mých očích kvalitní filmařina a přesně můj šálek kávy. (14.10.2021)

Sile pôsobenia náboženskej sekty sa môžete vysmievať. Môžete sa z nej liečiť. Môžete sektu zosmiešňovať. Môžete ňou aj strašiť a dovádzať iných do zúfalstva. No ak ide naozaj do tuhého a sekta má/ mala včele mimoriadne nadaného psychopata (spravidla so silnými schopnosťami ovládať vôľu a konanie iných) tak máte popiči. Hoci ste psychiater. No a zhruba o tomto je Chata. Dobre vystavaná, s pevnými základmi v odľahlej horskej prírode, nespoliehajúca na lacné ľakačky. (22.07.2020)

Na takýto druh filmu musíte mať náladu, respektíve “správny deň” za sebou. Pokiaľ ste príliš unavený (a to najmä psychicky), absolútne sa mu vyhnite, lebo sa na vašu škodu, na komplet pripravíte o účinky podivnosti, ktorá ho vďaka príbehu a samotnému mystickému deju sprevádza. Okradnúť sa o takýto zážitok, by teda bola rovnaká škoda, ako tešiť sa zo skoku do bazéna, ktorý je bez vody. Milovníci tajomna, či pomalého deja, budú nadšení. Ostatní ho síce (možno) bez väčšej ujmy na duši pretrpia, no žiadny mimoriadny zážitok si do hrobu nezoberú. Ja som tak na “pól ceste”, ani ryba ani rak. (29.04.2020)

Tak nám hodnocení Chaty kleslo z červených do modrých čísel a tomu se upřímně nedivim a naopak si myslim, že to je spravedlivý, protože je to jeden z těch případů kdy bych slovo horor moc nepoužíval, je to psychologický drama a problém je, že se prvních 50minut téměř nic neděje, konec je sice psycho, ale jako celek to nesmazatelnej dojem neudělá.. (01.05.2020)