Chata

Vynikajúce, doslova mrazivé prostredie opustenej chaty a veľmi schopný záver. Problém som mal však so stredom filmu, kde som tápal, v kom alebo v čom mám hľadať ústredné zlo. Postupom času sa mi však v hlave začala tvoriť istá teória, ktorá sa ku koncu potvrdila, a tak som vedel, na čo upriamiť pozornosť, a ktoré scény si do sýtosti vychutnávať. (23.10.2021)

Chata je skvěle natočená po technické stránce (kameraman Thimios Bakatakis je mistr), má fajn hororovou atmosféru, vděčné prostředí sněhové pustiny a dobře pracuje s budováním napětí. Dějově je však dost průhledná, záhadu směřující k dějovému zvratu si poměrně rychle dokážeme rozklíčovat. Ono mi to vlastně ani tolik nevadilo, jen možná pak ne úplně dává smysl, čeho mělo být psychologickým terorem vlastně docíleno a proč nebyly promyšleny pravděpodobné důsledky, ale rýpat do toho moc nechci a rozhodně se nechci pouštět do spoilerů. Film jsem si užil, je to umně natočené a zejména Riley Keough je zde fenomenální - roztomilá a děsivá zároveň. Určitě můžu tento hororový snímek doporučit. [KVIFF 2019] (01.07.2019)

Na takú chatu by som nešiel. Všade zima, žiadne soby a ešte aj ten blbý ľad sa pod vami prelomí. Ale inak riadne psycho. Miestami príliš ukričané hlavnou herečkou, ale naozaj len zriedkavo, väčšinou tie delirické časti vychádzajú veľmi dobre. Takto si predstavujem horory nového typu. Väčší rozpočet, pár vylepšení (napríklad záver, ktorý by nejako prekvapil či šokoval) a bol by z toho kinotrhák. (28.04.2020)

Chata je jak na houpačce. Hned v prvních minutách vás zaujme, aby se následně příběh táhnul a zdál se skoro nekonečný, dokud nedojde do dlouhé závěrečné pasáže, ze které vám mrazí. Tento druh hororů je hlavně postaven na hereckých výkonech, což se více méně úspěšně podařilo zvládnout. Jinak je ale tento film spíše pro náročnější publikum, což já v případě, že si chci pustit horor, nechci být a mám raději, když z hororu čiší béčkovost. Jedná se však o slušný film, který by si asi i ode mě zasloužil v rámci nezaujatosti lepší hodnocení, ale vzhledem k tomu, že zápletka byla jasná, již od chvíle, kdy se děti balily, tak víc jak tři hvězdy dát nemohu. (16.01.2023)

Nic moc jsem předem nevěděl, prakticky jen to, že v tom hraje vnučka Elvise Presleyho, která je momentálně v kurzu, a že jde v téhle podivné koronavirové době s nedostatkem lákavého filmového zboží o očekávaný kousek. Atmosféra, která neustále utahuje šrouby. To je hlavní devízou tohohle kousku od dvojice rakouských tvůrců. Máme tady jen jednu rozvrzanou chalupu, zasněžené okolí, nikde nikdo, jen jedna rodinka. I když rodinka. Alicia Silverstone nám náhle a nečekaně zmizí ze scény, zůstanou dvě dospívající děti, jejich otec, který má mladou milenku. S velmi pohnutou minulostí. A právě ji tenhle tupan nechá se svými ratolestmi na odlehlé samotě. Holt je třeba, aby se sblížili. Tvůrci k triu přistupují pozorovatelsky. Bez emocí, nevzrušivě, velmi plíživě. Jen pořád něco visí ve vzduchu. Hodinka dobrá, dokonce moc dobrá. Pak párkrát uhneme z cesty a mnohé přitáhneme za vlasy. A ta víra. Poslední půlhodinka za mě neuspokojivá. (01.05.2020)