Režie:
Paweł PawlikowskiKamera:
Łukasz ŻalHrají:
Joanna Kulig, Tomasz Kot, Borys Szyc, Agata Kulesza, Cédric Kahn, Jeanne Balibar, Adam Woronowicz, Adam Ferency, Dražen Šivak, Slavko Sobin, Aloïse Sauvage (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V období budování stalinského Polska, ale také moderní západní Evropy se odehrává příběh velké osudové lásky zpěvačky Zuly a skladatele Wiktora. Nedokážou žít spolu, ale zároveň se fatálně přitahují a nevydrží být bez sebe. V kulisách Varšavy, Berlína a Paříže zní jazzová a folklorní hudba a Zula s Wiktorem rozehrávají nádhernou, ale hořkou baladu, svoji vlastní studenou válku. Kunderovsky laděným milostným eposem navazuje Pawel Pawlikowski na úspěch oscarové Idy. Za dílo nabité elektrizující hudbou i obrazovou krásou byl na festivalu v Cannes odměněn Cenou za nejlepší režii. (Aerofilms)
(více)Videa (5)
Recenze (177)
Nedávno jsem viděla v divadle komedii Ani spolu, ani bez sebe. I když se jednalo o jiný žánr, název se hodí přesně na tuhle dvojku hlavních hrdinů. Jejich vztah byl zvláštní, ale v kontextu doby od r. 1949 do r. 1964 a jejich profesí, se asi celkem není čemu divit. Politika v socialistických zemích, emigrace, to vše dokázalo rozvrátit kdejakou rodinu, nejen dvojici. Zola byla pro mne kontroverznější postavou, navíc Wiktora hrál p. Kot, kterého jsem si oblíbila již ve snímku Bohové, a je to stále sympaťák. Film je opravdu vizuálně a hudebně vynikající. Škoda určité nevyrovnanosti formy a obsahu. Vzhledem k povrchnějšímu zobrazení vztahu obou milenců mi přišel závěr filmu přehnaný a ubral mi na celkovém dojmu. Ale jinak opět zajímavý originál jako Ida. Pawlikowski je talent, spolu s mnoha dalšími polskými režiséry. ()
Hezký film, romantika a životní peripetie napříč železnou oponou, až by se chtělo Pawlikowskimu hodit nějakou tu festivalovou cenu. Jen kdyby to nebylo tak zrychlené zběsilými zkratkami, že se ani nestačíte nadechnout a je konec, skutečný prožitek s postavami minimální, až v tom všem pobíhání působí tak trochu hloupě. On existuje důvod proč velké eposy rozkládající se na desítkách let trvají přes tři hodiny. Pak by byl možná k přežití i ten intenzivně melodramatický závěr. 7/10 ()
Vzdoroval jsem, ale nakonec mě ten film stejně dostal. Některé záběry jsou prostě tak překrásné, že nelze jinak. Za mimořádně zdařilé zde považuji obsazení, herecké výkony, hudbu a úspornost dialogů; u Idy mi ta retro filmařina vadila, ale zde jsem tomu přišel na chuť a říkal si, že je až s podivem, jak moc ten film působí, jako by byl natočený v 60. letech. Velká obrazová nádhera, která podle mě zdaleka není tak chladná, jak někteří tvrdí. Nesednul mi akorát závěr, řekněme posledních 20 minut bych si z filmu odmyslel a zakončil ho zcela jinak - nechtěl jsem, aby to skončilo takto, ten konec se mi prostě nelíbil (ještě bych snesl, kdyby to skončilo třeba jako La La Land, ale takto fakt ne - kdo viděl, ví). UPDATE 26.12.2020 - Když jsem po necelých 2 letech dostal chuť vidět to znova, líbilo se mi to asi podobným způsobem jako minule, snad jen s tím rozdílem, že se mi tam lehce vkrádala jistá znuděnost. Nepřijde mi prostě, že by to dokázalo člověka vtáhnout tak dobře, aby na všechno zapomněl a hltal jen dění na obrazovce. Obrazově je to jistě krásné a to snoubení hudby a obrazu je zde úžasné a je snadné tomu všemu podlehnout, a navíc to mile doplňuje velmi decentní humor (nádherná replika Zuly "Miluju tě víc než svůj život, ale teď musím jít zvracet."), ale prostě těch vynechaných informací je tam podle mě už tolik, že to brání vytvořit si k těm postavám nějaký větší vztah, a trochu víc jim fandit. Takže mi vlastně nově asi ani nevadil ten závěr - prostě to dopadlo, jak to dopadlo, a ta finální replika "Pojď na druhou stranu. Tam bude lepší výhled." je vlastně podle mě hodně dobrá. Btw. překvapuje mě, že mezi hereckými představiteli Zuly a Wiktora je věkový rozdíl pouze 5 let, a nově mě tam nejvíc bavila Agata Kulesza a bylo mi líto, že tam nemá víc prostoru. ()
KVIFF 2018 - Moc se mi líbila kompozice filmu a zvolení černo-bílé kamery, dodávalo to filmu jisté kouzlo. Začátek se mi moc líbil, hlavní herečka i herec mi byli velmi sympatičtí, ale klidně tam mohlo být více té romantiky, nebo rozvinutí jejich vztahu. Příběh mi přišel až moc strohý a stručný. Žádné emoce, občas nějaké drama, ale čekala jsem od toho daleko více. ()
První polovina je i přes pomalejší rozjezd skvělá a výborně navozuje atmosféru na to, co má přijít dál. Jenže dál už jaksi nic nepřijde. Tam, kde nejen název Zimna wojna láká na příběh dvou lidí, jejichž lásce brání tehdejší politická situace, se ve skutečnosti děje příběh dvou lidí, kteří si sami hází klacky pod nohy svými zcela dobrovolnými životními rozhodnutími. Vžít se pořádně do jejich role pak nelze tím spíš, když se to všechno odehrává tak zkratkovitě, až to budí dojem, jako by někdo vystříhal polovinu filmu. Promarněný potenciál. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (11)
- Natáčelo se od ledna do srpna 2017 v Chorvatsku, Polsku a ve Francii. (Varan)
- Príbeh Zuly (Joanna Kulig) a Wiktora (Tomasz Kot) je voľne inšpirovaný búrlivým vzťahom rodičov režiséra Pawla Pawlikowského. (IceQueen)
- Filmové hudební těleso je volně inspirované souborem Mazowsze, který vznikl v roce 1948. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama