Maniak

Maniak je zo súdka veľmi divných sci-fi sérií reznutých humorom, surrealizmom a neuchopiteľnosťou, ako napríklad Mrs. Davies. Tá ma však vďaka tomu, že bola ešte o jeden výrazný stupeň divnejšia a nepochopiteľnejšia upútala o niečo viac. Ale skutočne len o chlp. Áno, ak by to dostal na starosť Gondry alebo Jonze, seriál by zrejme upútal väčšou odviazanosťou viac ľudí, avšak tam, kde Fukunaga nestíha, zastupujú ho áčkoví herci. Je pravdepodobné, že na druhé pozretie človek docení viacero detailov a aj samotný celok, avšak osobne sa k nemu asi už nevrátim. (01.02.2024)

Dobře. Krapet víc přilepšuji, ale má to svůj důvod. :D Začátek je poměrně na diváka pomalý a krapet divný. Občas se tam vyskytují prvky, které vám připadají dost ujetý, ale postupně tato minisérie nabírá takovou hloubku, že si ty hlavní protagonisty zamilujete (především postavu Emmy Stone ale i ostatní si oblíbíte). Závěrečné rozuzlení je strašně dojemný. I slza ukápla a to se mi moc nestává. :D Z toho důvodu to musím vyzdvihnout a rád si to někdy i znova zopakuji. (06.09.2022)

Bizarní, vtipné, retro, dojemné, prostě nádhera. Příběh o tom, že se v životě všichni někdy cítíme sami a cestu ven z temnoty, v které se někdy ocitneme, najdeme především s pomocí přátel a vzájemné touze si pomoci, místo toho, abychom si pomáhali doktory a prášky. Takhle už mě dlouho žádné finále neudělalo šťastnou a zároveň jsem si dlouho takhle nepobrečela. Mnoho bylo řečeno kritiky o dokonalosti Emmy Stone a Justina Therouxa. Hill má možná roli nejtěžší, co se týče balancování mezi dramatem a komedií, ale na konci mě jeho Owen dojal úplně nejvíce. Hudba je nezapomenutelná a bez ní by Maniac nefungoval. V dnešní Peak TV éře je někdy těžké najít něco, co mě takhle chytí za srdce, ale Maniacovi se to podařilo. "Because you're my friend." (05.10.2018)

Další záležitost, které jsem se přes rok úspěšně vyhýbal a je naplněná nádechem jakési zvláštní poezie a pozitivismu a přitom pojednává o současnosti a zlomených, osamělých, smutných jedincích (v tomhle mi to připomnělo 'Her' s Phoenixem). Fukunaga z toho vykouzlil takovou příjemnou záležitost, fantaskní a v momentech ujetou (hodně jsem se bavil všema postavama vědců - Justin Theroux a Dr. Azumi byla něco), ale přitom ne přepálenou nebo matoucí... i přes zápletku a věci, kterými se zabírá 'Maniac' nikdy nesklouzává do černočerných vod deprese. Michel Gondry any1? (02.01.2020)

Šílenost, která je sice zajímavá na pohled, ale ve výsledku ne tak hluboká ani převratná, jak jsem očekávala. Z nějakého důvodu jsem čekala, že seriál přijde s nějakou velkou myšlenkou, ale prostě jsem se zmýlila. Už samotný pomalý rozjezd, kdy člověk ještě vůbec netuší, kam se to všechno bude vyvíjet, ve mně pomalu ale jistě budoval přesvědčení, že seriál dospěje k něčemu velkému, ale ve skutečnosti je to spíše sonda do pošramocené psychiky dvou hlavních postav (plus některých vedlejších), které se skrze společnou cestu za nápravou svého mentálního zdraví a za srovnáním se se svou minulostí postupně sbližují. Na druhou stranu, jako takový seriál také funguje, pouze mi až s velkým zpožděním došlo, že je to spíš o vztahu dvou hlavních protagonistů než o čemkoliv jiném, takže moje očekávání byla krapet zklamaná. Každopádně, jako herecký zážitek je na to radost pohledět. O Emmě Stone nebylo pochyb, ale i Jonah Hill moc překvapil. Skvělé na tom je, že skrz tuhle záležitost měli oba šanci ukázat se herecky v různých rovinách, a taky se to povedlo. V tomhle ohledu je to svým způsobem velmi hravé a barvité (bavil mě obzvlášť díl s akcí na záchranu lemura). Místy opravdu velmi zábavné, jindy divné až absurdní, a mnohdy samozřejmě niterně dramatické, jelikož si uvědomujeme, že lidská psychika má velkou moc a může být náš přítel stejně jako největší nepřítel. V rámci seriálů rozhodně nezvyklý zážitek, který sice není vysloveně mým šálkem kávy, ale jsem ráda, že jsem to viděla. Slabší 4 hvězdy. ~(3,6★)~ (25.12.2018)