Malá bubenice

Tady jsem si pro sebe objevila herečku Pugh.Ve Slunovratu jsem z ní měla husí kůži.Pak jsem ji viděla asi v dalších dvou filmech,kde už jsem z ní nebyla nikterak urvaná.Co se týče seriálu, byla to zas jinak natočená politicko- špionážní gangsterka.Honba za teroristou je ústřední dějová linka.Každý lovec se snaží výrazně přispět a uspět.Třeba bude podrbán za ouškem.V opačném případku kulka mezi oči. (23.09.2023)

Špionážní tématiku miluji, notabene tu zobrazující spor Izraelců s Palestinci, o kterém tolik zvučných filmů či seriálů do dnešní doby není moc natočeno (Spielbergův Mnichov pořád vede, co si budeme povídat). Park zde opět sází na svůj cit pro perfektní audiovizuál, v Malé bubenici se tak divák dočká zajímavých kamerových záběrů (přímo luxus!), hru s barvami (hlavně zelená, žlutá a červená), která tak trochu poodkrývá duševní stav hlavní hrdinky. Michael Shannon si celou show ukradl pro sebe, tak sebejistý herecký výkon jsem dlouho na televizních obrazovkách nespatřil. Ale i Florence Pugh nezaostává nějak závratně daleko za ním. Jinak samotná zápletka místy nabídne strhující podívanou, zejména ke konci. Akce se tady člověk nedočká, na druhou stranu, závěrečná sekvence si nebere ani v nejmenším servítky. Mohlo to být trošku ucelenější po stránce příběhové...naštěstí to dialogy vytahují hodně vysoko. Za mě dávám 8/10 (03.08.2022)

We love your crazy politics. Že by ze spojení le Carrého a Chan-wook Parka mohlo vzejít cosi zajímavého jsem tušil proto, že mám v živé paměti Komornou - příběh, který si zakládal na tom, že v něm nakonec nebylo nic, jak se mohlo zdát na začátku. Jestliže jsem Komorné vyčítal její tajenou evropskost, na Malé bubenici vadí asijská stopa: Smysl pro vizuální vytříbenost, rafinovanost, povrchní chytrost, neprožívanou amorálnost. Měl to točit Brit nebo Žid. Nebo alespoň Švéd se zkušeností s upírskými filmy. Na formálně bezchybné retro adaptaci je nejzajímavější, že není ani tak / pouze špionážní sérií, ale i komentářem vlastního média. (Jak tvrdí přechytralí filmoví znalci, je to spolehlivý způsob, jak u žánrových filmů zažehnat nudu těch diváků, kteří by mohli tušit, kam to vede.) Le Carrého příběh je totiž podán jako existenciální příručka herectví a pastí, které toto podezřelé řemeslo na své adepty schystává. Příběh o hercích, kteří hrají, že nejsou herci, a chvílemi jimi být přestávají, by se bez skvělých herců neobešel. Jestliže Alexander Skarsgård a Michael Shannon nejsou špatní, jejich výkony blednou v lesku živočišné Florence Pugh v úloze dívky, která balancuje na hraně dokonale zvládnuté role a ztráty osobnosti. Ke zhlédnutí doporučuji též Miloši Zemanovi. I am an actress. (10.03.2019)

"Ďábla nezastavíš. Jen člověka, který ho hraje." Teror je divadlo a tohle rozhodně nebylo špatný představení. Jenže já se v izraelsko palestinským konfliktu moc neorientuju. Část mýho života jsem totiž sledoval hrdinnej boj palestinskýho lidu proti izraelským okupantům a najednou se to změnilo v oprávněnou obranu izraelskýho lidu proti palestinskejm teroristům. Záleží na úhlu pohledu a tentokrát jsem si to mohl rozhodnout sám. To je skvělý, ale mě to je pořád jedno. Přesto mě Charlie a její výbušná hra docela bavila. Jen si ji můžou hrát doma a netahat ji do Evropy. (04.04.2023)

Na seriály moc nekoukám, ale tady byla těch lákadel celá řada (John le Carré – Čchan-uk Pak – Florence Pugh). A navíc trocha české stopy. Výsledek vysoká očekávání rozhodně nezklamal, i když se mi nedávný Noční recepční líbil ještě víc. Viděna osmidílná verze (a je trochu nad mé chápání, že někdo přestříhává šestidílný seriál do jiné formy). (06.04.2023)