25. hodina

Obdivuji ten zápal a odvahu, s nimiž se Spike Lee pustil do zpracování tak nenápadného námětu, a obdivuji vlastně i výslednou podobu celého snímku, který určitě má co říci. Jednak skrze přesnou a citlivou režii, která skvěle rozpracovala jednotlivé charaktery a v závěru silně gradovala, a jednak díky výborným hercům v čele s Nortonem a Hoffmanem, jejichž nesmírný talent je v každém záběru doslova hmatatelný. Sice jsem potřeboval docela dost času, abych s filmem konečně srovnal krok, ale nakonec mě jeho myšlenková hloubka a skutečně skvělý scénář obklopily tak silně, jako bych to měl být já, koho zanedlouho čeká sedm let ve vězeňském pekle. A takový zářez pod kůži mi jen tak z paměti nevymizí.. (13.11.2012)

Spike Lee a jeho další klasicý film zobrazující život američanů (často dealerů drog). Přesto, že tento film měl šíleně pomalé tempo, tak jsem si ho hned na konci filmu oblíbil, ale spíš to bude kvůli mému oblíbenému herci Edwardu Nortonovi, kterej zase podal skvělý výkon jako v každém z jeho filmů ve kterých hrál. Nedokážu si představit, že by ve 25ti hodinách hrál někdo jinej Montyho. Všichni si vychvalují scénu u zrcadla a jáse k nim nejspíš taky přidám. Zkusil jsem si to sám, ale není to tak dokonalý jako ve filmu :o). Je to jeden z těch filmů, kdy se musíte vcítit do role hlavního hrdiny a prožívat to na vlstní kůži a takových filmů je malé množství. A musíte si zkusit přečíst také knížku která byla předlohou. (18.08.2004)

Ohromující herecké výkony všech zůčastněných, zapálenost režiséra pro danou látku a brilantně přesné dialogy dělají z tohoto filmu velmi nevšední a originální zážitek. Smršť emocí diváka atakuje ze všech stran a on nemá šanci uhnout. Leeova zainteresovanost pro danou látku vede občas k několika zbytečným scénám, které tříští celkovou vyváženost a plynulost děje, ale vem to čert. I tak je to silně nadprůměrná filmařina a tvůrci se rozhodně nemají za co stydět. Pohled na současný svět, zpracovaný tak, že se snad ani nikomu nemůže nezamlouvat. (13.01.2006)

Režisérovu tvorbu s výjimkou Spojence nakoukanou nemám, nicméně film se objevil v mém hledáčku kvůli Edwardovi. A sice mě čekala překážka v podobě přečkání úvodních titulků, které patří k nejméně záživným, co jsem kdy viděl, každopádně to, co se odehrávalo po nich, bylo poutavé dost. Tvůrci nabízí divákovi pohled na muže, kterému zbývá den, než ho zavřou na 7 let, a je zajímavé uvažovat nad tím, jak by tento čas člověk využil, kdyby byl v jeho kůži. Norton hraje výborně a dvojice kamarádů v podání Hoffmana a Peppera ho zdařile doplňují a rozhodně nejsou jen do počtu, jejich osudy a charaktery mě dost zajímaly (na rozdíl od 2 ženských postav, naprosto nevýrazných a nezajímavých). Příběh bavil (akcentovaný útok na Dvojčata docení spíš Američané), samotný konec mě už tolik nevzal, snad i proto, že ho „použil“ i jeden nejmenovaný seriál s pohřebáky. Filmu nechybí řada vypjatých emocionálních scén, nejvíc mě dostaly ty s „dialogem“ před zrcadlem a také přátelskou „výpomocí“. I díky nim končím s hodnocením na solidních 4*. (19.05.2018)

Jak člověk může litovat drogového dealera? Viz. 25. hodina. Skvělé herecké obsazení – těžko někoho vyzdvihnout, ale jsem pro Barryho Pappera. A ten závěrečný monolog Briana Coxe mě dohnal k slzám. Po shlédnutí jsem měl o čem přemýšlet. Spike Lee – toho chlapíka budu muset víc sledovat. Je to talent. (10.03.2004)