25. hodina

Čekal jsem drsnou cestu odsouzeného dealera za spravedlností a za očištěním svého jména a Spike Lee vypráví spíš o smutném loučení mírně zoufalé existence. Nakonec jsem se víc jak sto minut zklamaně nudil, aby na mě vykoukl úžasný finiš, který zanechává výrazně lepší chuť, než si film možná zaslouží. (01.10.2006)

Ludia si myslia, že mi išlo o prachy. Tak trochu mi o ne išlo. Ved je to jasné. Za peniaze si kúpite pekné veci. Aj ja mám rád talianske topánky a rýchle autá. Ale nepotrebujem ich. Nejde o to, že som z chudobných pomerov. Nehladal som prachy, ale istý pocit. Túžil som potom byt frajer. Frajer sa pozrie v metre polišovi do očí. Viete, kdo to je. A on, vie kdo ste vy. Mrknete na neho, pretože on ma starú kraksnu a vy fáro. Nemá na vás. A to je, priatelia, frajerina. (12.02.2009)

Film, který mě jednoznačně překvapil. Vyprávějích o posledních hodinách jednoho drogového dialera. Excelentní výkon trojce Edward Norton, P.Seymour Hoffman a Barry Pepper. Všichni vedení pevnou a rozhodnou rukou Spike Lee-ho. Ukažte mi chyby tohoto díla? Já žádnou nenašel. A konec je nezapomenutelný ... (04.12.2004)

Přesné dialogy, výtečné herecké výkony a zvláštně silná atmosféra. Napravit za jediný den všechny průšvihy posledních dnů nebo dokonce let? Kdo navíc dal policii tip, jež ukončil jeden drogový byznys? Z drsňáka je vyděšený hošan s hubeným bílým zadkem a tlumeným výrazem, který se bojí, že hned první noc ve vězení přijde o zuby, aby s ním mohli spoluvězni bez obav posléze provozovat orální radovánky. Chvíle nástupu do vězení se blíží, čeká ho poslední dlouhá noc, ve které se možná něco vyjasní. Hlavně ale lehce kontroverzní Spike Lee přispěchal s komorní sestavou, která čítá pár lidiček a čokla, s výbornými dialogy a pořádnou dávkou melancholie. Město je navíc krátce po útocích z 11. září, v lidech je cítit napětí, bezstarostnost šla stranou, nic už nebude jako dřív. Nortonova postava je poměrně komplikovaná, přesně zahraná, zajímavá. Netriviálně jsou pojaté i ostatní party, taková Rosario Dawson potěší i jinak. Výsledku a atmosféře výrazně pomáhá i kamera Rodriga Prieta a výrazová hudba Terence Blancharda. Moc fajn setkání. (14.09.2017)

Obdivuji ten zápal a odvahu, s nimiž se Spike Lee pustil do zpracování tak nenápadného námětu, a obdivuji vlastně i výslednou podobu celého snímku, který určitě má co říci. Jednak skrze přesnou a citlivou režii, která skvěle rozpracovala jednotlivé charaktery a v závěru silně gradovala, a jednak díky výborným hercům v čele s Nortonem a Hoffmanem, jejichž nesmírný talent je v každém záběru doslova hmatatelný. Sice jsem potřeboval docela dost času, abych s filmem konečně srovnal krok, ale nakonec mě jeho myšlenková hloubka a skutečně skvělý scénář obklopily tak silně, jako bych to měl být já, koho zanedlouho čeká sedm let ve vězeňském pekle. A takový zářez pod kůži mi jen tak z paměti nevymizí.. (13.11.2012)