Tygr a drak

Filmy s tematikou bojových umění nikdy nebyly moji srdcovou záležitostí a o mystičnu si také myslím své. Spíše než jako příběh bájných hrdinů ze staré Číny na mě působí jako jakási představa o staré Číně a jejích bájných hrdinech, o které režisér netuší, jaký má vlastně skutečný význam. A obrazově je pro mě třeba takový "Hero" zajímavějším počinem. (29.09.2005)

Neskutečná síla bojových scén, parádní herecké výkony, působivý příběh a dojemný závěr. Při dalších zhlédnutích je ale první polovina až brutálně zdlouhavá, dialogy nemají takovou sílu a k akci, na kterou díky vzpomínkám tak nadšeně čekáte, ne a ne dojít. Ale o to víc je pak překvapivé zjištění, že půlka druhá, kde se to mele v baletním stylu, je napodruhé ještě působivější a závěr fatálnější se silnějším osudovým nádechem. Pro mě ale bude navždy vrcholem vzpomínka na přepadení v poušti a následná upřímná romantika. Jeden z filmů, který by měl vidět každý. (04.02.2006)

Sice klasika, ale mně teda film za srdce či koule nechytil. Bohužel jsem se na film musel dívat 5 dní, protože 4x jsem usnul což tedy nevěstí nic pozitivního. Navíc z celého srdce nesnáším když někdo lítá po stromech, či po střechách, řídím se pravidlem No Gravity No Fun a zde mě to iritovalo ve velkém. Choreografie je sice špičková, závěrečný ženský fight je definitivně to nejlepší, co ve filmu je, ale jakmile si po fightu někdo odletí na střechu, tak skvělý dojem se okamžitě zkazí a vše je spíše úsměvné než-li efektní. 60% (25.03.2015)

"Žiaden rast nie je bez pomoci, žiaden čin nie je bez odozvy a žiadna túžba nie je bez obmedzenia. Svet je plný tigrov a drakov." Prvé zhliadnutie bolo aklimatizačné, plné údivu a miernej neistoty. Druhé bolo prijatím pravidiel, na ktorých stál dovtedy nevidený filmový svet. A tretie až piate boli najduchovnejším a najdojímavejśím emocionálnym zážitkom, aké som kedy prežil pred filmovým plátnom. Ale skôr než filmom, je Tyger a drak epickou filmovou básňou, ktorú môžem pozerať stále dokola a ktorá, podobne ako dobrá hudba, nikdy nestratí nič z pôsobivosti. Ang Lee uchopil motívy nenaplnenej lásky, zrady a zodpovednosti a zasadil ich do sociálne neutrálneho, duchovne čistého prostredia, v ktorom im mohol dodať dovtedy nevídané rozmery. Scéna "Premárnil som celý svoj život..." vo mne bude rezonovať naveky. (27.05.2002)

Asijská kultura mě stále bezpečně míjí a nikdy mi asi k srdci nepřiroste. Tuším proč. Protože veškeré jejich aktivity jsou přehnané, pro našince naprosto vzdálené, u nás se tomu říká tlačení na pilu. Nechápu jejich na jedné straně naprostou dokonalost v pohybech, cvičení, dýchání, koncentraci, kontrole, oděvech, účesech, citech, poslušnosti, na druhé nadměrnou upjatost, sebekázeň, citovost, skromnost, pokoru. Tomu neříkám akce a reakce, ale neustálé ničení těla i duše. Patrně tomu nerozumím, ale dnešní Východ už není čím býval, takže i na ně došlo, i když jim to nepřeju. Jen tak kecám o ničem, jelikož boje, konflikt lásky, efekty a celý film mě docela nudily, tak aby se neřeklo. ;-) (26.09.2012)